KATEGORIE
BLOGY
Přihlásit se
ODEBÍRAT ZPRÁVY
blog

Jak se stravují nejzdravější a nejdéle žijící lidé na světě?

Jídlo je dneska tak aktuálním a tak kontroverzním tématem, že nejednoho člověka už napadla otázka, jaké je asi to nejlepší stravování na světě, které prospívá tělu tak dokonale, že je schopno poskytnout vám možnost dožít se vysokého věku, aniž byste posledních 10 let života jen trpěli nemocemi a bolestmi.

...

Taková myšlenka už přirozeně napadla i některé špičkové nutriční specialisty na světě. Ti se proto rozhodli najít na světě komunity lidí, kde se dlouhodobě průměrný věk bez problémů pohybuje okolo 100 let. Zajímalo je, co tito lidé konzumují, jak často to konzumují a kolik toho konzumují. Cíl byl jasný - zjistit, jestli mají tyto komunity ve svém jídelníčku něco společného, nějaký potravinový „Svatý grál“.

Vědci ale velmi brzy narazili na poměrně závažný a ironický problém. Pojmy jako zdravá a nezdravá strava nikdy před tím v lidské historii vůbec neexistovaly. Lidé se vždy vděčně živili více méně tím, co rostlo a žilo okolo nich, aniž by o tom nějak hlouběji přemýšleli. A popravdě si ani příliš nemohli vybírat, jestli si něco dají, nebo ne, protože šlo v první řadě o přežití.

Jsme vysoce přizpůsobiví všežravci

Druhým problémem, který překazil optimistickou myšlenku na vytvoření nejlepšího jídelníčku na světě, byl fakt, že člověk konzumuje extrémně širokou škálu různorodé potravy. Jsme totiž všežravci schopni přizpůsobit se prakticky jakémukoliv místu na světě. Výsledek?

Ti nejzdravější lidé na světě se svými stravovacími návyky podle toho, kde žijí, velmi výrazně liší. Lidé dožívající se nejvyššího průměrného věku života totiž žijí například v některých regionech Itálie, Ukrajiny, Indie, Japonska nebo za polárním kruhem. Pokud znáte aspoň základy geografie a mapy světa, je vám už asi jasné, že lidé z těchto zemí se velmi těžko budou živit stejným jídlem, protože žijí prakticky ve všech podnebných pásech, jaké naše planeta nabízí.

Místo konkrétních potravin se proto vědci rozhodli zaměřit raději na stravovací návyky a hledat shodu zde. Zřejmě vás nepřekvapí, že absolutní jedničkou se stala zelenina. Například Japonci konzumují vysoce výživné a zdravé mořské řasy, které rostou na dně moře, takže do sebe z mořské vody během růstového cyklu vstřebávají minerály prakticky každý den.

100 g masa, 700 g zeleniny

Jak z průzkumu vyplynulo, zelenina je ostatně velmi univerzální potravinou. Můžete ji konzumovat prakticky kdykoliv během dne a ničemu tím neuškodíte. Důležitou poznámkou, zejména ve světle dnešních stravovacích trendů, je to, že ani jedna z dlouhověkých komunit nikde na světě nijak striktně neodmítá maso ani mléčné výrobky.

Ovšem zejména maso vždy tito lidé konzumují s mnohonásobně větším množstvím zeleniny, a to až v poměru 1:7. Když si tedy na talíř dáte jeden díl masa, měli byste dodat aspoň sedm dílů zeleniny. Dostatečné množství zeleniny, respektive enzymy obsažené v ní, totiž velmi účinně napomáhají trávení masa.

Nápojem číslo jedna se po vodě stal zelený čaj. Pokud se opět podíváme do Japonska nebo Indie, které jsou dlouhověkostí tak trochu proslulé, pijí místní lidé až 5 šálků zeleného čaje denně (pro běžného Evropana něco zcela nepředstavitelného). O blahodárných účincích kvalitního a správně připraveného zeleného čaje, ale i černého čaje nebo maté, na lidský organismus bych zřejmě mohl napsat celý další blog.

Jediný nejlepší a nejzdravější jídelníček neexistuje

Všechny tyto stravovací návyky mají ale jeden problém. Většinou z nich získáme informace, které už tak trochu sami víme. Víme, že fast foody a předem zpracované potraviny nejsou příliš dobrou volbou, že ovoce a zelenina jsou vysoce prospěšné a že ideálním pitím je voda nebo čaj – nejlépe kvalitní.

Co říct na závěr? Komunity nejzdravějších lidí na světě jsou rozesety všude možně po celé planetě a až na pár obecných zákonitostí se jejich jídelníčky většinou diametrálně liší. Z toho plyne, že žádná jediná nejlepší dieta neexistuje a prosazovat nějaký konkrétní způsob stravování jako jediný správný pro nás všechny je obyčejnou lží. Nesmíme totiž zapomínat i na prostředí, v kterém tyto komunity žijí a na to, jaké má toto prostředí a jejich životní rytmus vliv na psychiku, stresovou zátěž a další klíčové faktory. Ale o tom zase až někdy příště.

ZPĚT NA KATEGORIE

PŘEČTĚTE SI TAKÉ

Vstoupit do diskuse (1 příspěvků)

Komentáře (1)

ODESLAT ZPRÁVU
Vložit obrázek
Zajímavý článek.