KATEGORIE
SPECIÁLNÍ PROJEKTY
BLOGY
Přihlásit se
ODEBÍRAT ZPRÁVY
blog

Proč nejdou uzavřít vnější hranice EU?

Jednoduše proto, že žádné společné hranice neexistují. EU není federace s jasně vymezenými hranicemi a společnou pohraniční stráží, ale jen konfederace, kde ostraha hranic patří mezi úkoly členských států. Právě proto chce Angela Merkel dosáhnout toho, aby agentura FRONTEX mohla zasahovat na území jednotlivých států, a to i bez jejich souhlasu.
...

Proč nejde uzavřít mořská hrance mezi Řeckem a Tureckem?

Specifická geografická podoba mořského pobřeží mezi Řeckem a Tureckem - blízkost a členitost břehů (Řecko má 3 000 ostrovů) i absence mořských proudů je pro migraci přímo stvořená. Řecké pobřeží je delší než patnáct tisíc kilometrů, z toho optimálně využitelné pro migraci je přibližně 1 000 kilometrů. Nechceme-li pobřeží zaminovat, a to tak hustě, aby mezerami mezi jednotlivými minami neproplul ani gumový člun, nebo tam nenasadíme desetitisíce vojáků, jsou v podstatě neuhlídatelné. Dokonce, i kdyby byly, problém migrace to nijak neřeší.    


Námořní právo a zvyklosti

Mořeplavba má tisíciletou historii a tradičně dodržované ustálené zvyklosti. Její prioritou vždy byla a je záchrana lidského života. Ať už se nám líbí či nelíbí, člun s uprchlíky bude podle nich vždy považován za plavidlo s trosečníky, jehož pasažéry je třeba vzít v ochranu. Jinými slovy - v případě plavidel, která budou v mezinárodních vodách zachycena jinými loděmi, včetně těch vojenských - připadá v úvahu jediná možnost, jíž je jejich záchrana s asistovaným doplutím k nejbližšímu přístavu nebo poskytnutí jim útočiště přímo na lodi. Poskytnutí záchrany nebo ochrany se žádné plavidlo nemůže vyhnout, ledaže by se samo vystavilo nebezpečí ztroskotání, což by velitel posádky musel doložit. Ve výsostných vodách dané země (v našem případě Řecka a Itálie) vzniká povinnost umožnit takovému plavidlu vstup do nejbližšího (vlastního) přístavu a právní náležitosti migrantů řešit až ve chvíli, kdy jsou v bezpečí. A to je přesně i ta chvíle, kdy jim na území hostitelského státu vzniká možnost požádat o azyl, nebo o dočasnou ochranu. Představa, že by mohli být uprchlíci, kteří již připluli do mezinárodních vod, přímo z moře vráceni do země, z níž člun vyplul, je naprosto naivní. Navíc, pokud by uzavření vnějších hranic bylo jednoduché, už dávno by to EU udělala.

Stačí pouhý pohled na mapu, abychom viděli, že skutečně (vojensky) chranitelné hranice jsou až ty suchozemské.


První linii pevninské obrany EU tvoří severní hranice Řecka. Bohužel, jejich „dírou v plotě“ jsou albánsko – řecké hranice, jimiž mohou uprchlíci pokračovat přes Černou Horu a Chorvatsko, nebo Bosnu - Hercegovinu a Srbsko dále do Evropy.

Nový (mini)Schengen? Ale který?

Skutečně bránitelné hranice začínají až na slovinských a maďarských hranicích, kde také jako první začaly vyrůstat obranné ploty. Není vyloučené, že právě podél nich se začne formovat nový „(Mini)Schengen“.

Ve střední a Východní Evropě spolu žijí dva dlouhodobě znepřátelené kmeny – Germáni a Slované. Germáni si o Slovanech myslí, že jsou méněcenní, neumějí si sami vládnout, takže si je musí podřídit a rozhodovat za ně. Není divu, že Slované z toho nejsou nijak nadšení a nelze proto vyloučit, že nové „(mini)Schengenské hranice“ budou oddělovat Slovany od Germánů. Jinými slovy, vznikne převážně slovanské „Mezimoří“ rozkládající se mezi Baltským a Černým mořem s dominancí Polska, Maďarska a Slovenska.

Třetí hranice (mini)Schengenu mohou vzniknout okolo zemí bývalého Rakouska - Uherska, stojící na myšlence Spojených států Velkého Rakouska (blíže viz zde), samozřejmě pod jiným názvem. Tato varianta je mi blízká, ale vidím ji jako málo průchodnou.

Konečně se čtvrtými hranicemi nového „(mini)Shengenu“ přišli Holanďané s tím, že by měly oddělovat bohatý Sever od chudého Jihu.

Kam se po možném zániku EU vrtnou Češi a Slováci?

Na možnost rozpadu EU a eurozóny se dnes už vážně připravuje řada států, včetně Německa. Německý ministr financí Schäuble už varoval, že konec eurozóny může nastat během několika dní a zlé jazyky tvrdí, že připravuje i tisk staronových Německých marek.

Zatímco v Bruselu a Berlíně panuje panika okolo možného rozpadu EU, v ČR a na Slovensku ještě ani nezačala debata o tom, co budeme dělat den poté, co se eurozóna a EU rozpadne. Není na čase s ní začít?

ZPĚT NA KATEGORIE

PŘEČTĚTE SI TAKÉ

Vstoupit do diskuse (0 příspěvků)

Komentáře (0)

ODESLAT ZPRÁVU
Vložit obrázek