Google chce rozhodovat o tom, co budeme číst

Pokud budou tyto snahy úspěšné, lidé časem přestanou úplně navštěvovat většinu dosud oblíbených internetových stránek. Veškeré novinky jim totiž poskytne přímo Google, Facebook, Apple, Twitter a několik dalších velkých hráčů.  

Pokud se domníváte, že je to dobře, tak se ještě jednou zamyslete. Zkušenosti z nedávné minulosti nám například prokazatelně ukazují, že Google je schopen díky svým vyhledávacím algoritmům ovlivnit výsledky voleb.

Srovnávací studie Amerického institutu pro behaviorální výzkum a technologie zjistila, že seznam kandidátů seřazených ve vyhledávači Google podle pozitivních a negativních ohlasů měla výrazný vliv na výběr kandidátů, kterým voliči při volbách nakonec odevzdali své hlasovací lístky.

Lidé obvykle preferují jedny noviny, časopis nebo televizní zpravodajství před ostatními, protože důvěřují názorům a standardům jeho zpravodajů a tvůrců. To však znamená, že se při jeho čtení a sledování zároveň dostanou i ke článkům a tématům, které by si pravděpodobně sami od sebe dobrovolně nevybrali ani nepřečetli.

A to je právě klíčové. Volba je na vás. Někteří lidé si rádi přečtou celé noviny, zatímco jiné zajímá jen určitá část, ale během listování je může zlákat článek, který původně vůbec číst nechtěli.

Google a Facebook se pokoušejí změnit tento vztah mezi vámi a vaším oblíbeným zpravodajským zdrojem. Chtějí rozhodovat o tom, co budete číst. A tak vás jejich algoritmy nasměrují k obsahu, který sice považujete za zajímavý, ale byli jste při jeho výběru ovlivněni. A co když se technologičtí giganti v čele s Googlem dohodnou (nebo už dohodli?) a rozhodují o zprávách, které nám jsou předkládány?

Dalším rizikem je, že pomocí algoritmu lidem poskytnou pouze informace, které chtějí vidět a slyšet a tím se následně lidé budou sdružovat do striktně rozdělených ideologických skupin. Nebo se tito technologičtí giganti jednoduše rozhodnou, že informace uživatelům omezí na zprávy typu: Co je nového u Kardashianů, nebo zábavná videa se zvířátky.

Hrozí tak, že tyto velké společnosti budou pomocí podprahových algoritmů rozhodovat o tom, jaké informace pustit mezi víc lidí, jaké zdůraznit a jaké naopak upozadit či zatajit. Jaká potom bude šance, že budeme věnovat pozornost intelektuálně náročnějším zprávám nebo dokonce citlivým a pro některé nežádoucím informacím?

Konec svobody na internetu?

V tomto případě nejde jenom o výše zmíněné společnosti. Například aplikace ve vašich telefonech podobnou kontrolní funkci plní již dnes.

Všechny tyto zásahy jsou součástí postupného odklonu od původní naděje internetu, že k němu bude mít každý volný přístup, bude obsahovat malé vstupní bariéry a jeho největším pozitivem bude absolutní transparentnost. Vzpomeňte si na dávné heslo internetu: „Informace chtějí být svobodné.“

Vzhledem k tomu, že jsme se od svobodných a otevřených začátků internetu přesunuli do striktních a uzavřených platforem, budou náš on-line život řídit dozorci, kteří jsou motivovaní maximalizací zisku a kteří nepřejí informacím, jejichž cílem je podpora svobody a demokracie.



V ústavních zákonech nemá „tisk“ žádnou zvláštní ochranu, což mediálním magnátům umožňuje získávat bohatství prostřednictvím řízení informačních toků.

Proto hrozí, že to s internetem dopadne podobně, jako to dopadlo se segmentem rádií, televizních stanic a kabelových televizí, kde konsolidace vlastníků vedla k omezení konkurence nebo k takzvanému „bohatému výběru“, který v konečném důsledku tvoří navenek různé značky, které však všechny nabízejí to samé.

Jedinou obranou je podpora kvalitního zpravodajství

Jednou z možností, jak zabránit tomuto úpadku, je pečlivě si vybírat. Prostřednictvím návštěvnosti správných webů ukázat, že podporujeme kvalitu. Pokračovat v podpoře stránek, na kterých nám záleží. Pokud pak technologičtí giganti zjistí, co opravdu sledujeme a co nás zajímá, snad pochopí, že je v jejich vlastním zájmu zachovat svobodu, rozmanitost a kreativitu.

Pokud ne, máme ještě šanci zvrátit tento „pokrok“? Budou nezávislé zpravodajské zdroje nuceny se vrátit k tištěné formě, aby mohly svůj obsah dostat na veřejnost? Existuje řada věcí, o kterých musíme začít bez odkladu diskutovat, jinak o nich za nás (a bez nás) rozhodnou jiní.


Autor: jil

Zdroj: Global Research

Foto: Flickr