KATEGORIE
SPECIÁLNÍ PROJEKTY
BLOGY
Přihlásit se
ODEBÍRAT ZPRÁVY
byznys

Na nákupech: Spotify

Dřív byl koncert reklamou na desku, dnes je deska reklamou na koncert. VELKÁ potěcha pro posluchače, ale SPOUSTY práce pro hudebníky. Například i tak zavedené jméno jako raper Kato aka Prago Union si musí přivydělávat v marketingu a sám říká, že hudba je plnohodnotným živobytím leda pro Karla Gotta. Trh je sytý jako Babišovo ego a lidé se musí sakra otáčet, aby z dortu ukrojili svůj díl.

...

Hudba pro všechny

Dřív byl koncert reklamou na desku, dnes je deska reklamou na koncert. VELKÁ potěcha pro posluchače, ale SPOUSTY práce pro hudebníky. Například i tak zavedené jméno jako raper Kato aka Prago Union si musí přivydělávat v marketingu a sám říká, že hudba je plnohodnotným živobytím leda pro Karla Gotta. Trh je sytý jako Babišovo ego a lidé se musí sakra otáčet, aby z dortu ukrojili svůj díl.

Velkou měrou je situace dána…čím jiným než internetem. iTunes na začátku milénia způsobily revoluci s dostupností hudby jak skrz iPod, který pojal do té doby nevídané množství obsahu, tak postupně rostoucí ohromnou databází, kam za výhodnější smlouvou zamířilo mnoho hráčů. Možnost odstřihnout vydavatele a nechat si tak až 70 procent zisku? Díky Steve! Svět se však mění (čím dál rychleji, že?) a obchodní strategie, která obrátila 20. století vzhůru nohama, o své výchozí postavení přichází. Symbol nového řádu a potenciálně nového druhu produkce v hudbě dnes představuje Spotify.

Firma s oficiálním sídlem ve Stockholmu byla založena před 11 lety (u nás dostupná až od léta páně 2013) a dnes na ní naleznete přes 30 miliónů písní katalogizovaných do klasických alb, žánrů a interpretů a víc než 65 miliónů platících zákazníků. Vše dostupné na všech platformách včetně Linuxu a pro prémiové uživatele ve vysoké kvalitě (Čerstvé novinky: Prosakují zprávy, že „Spotna“ hodlá uveřejnit nadslužbu jménem Spotify Hifi, kde by orientačně za pětistovku bylo možno poslouchat hudbu v bezztrátovém formátu. Nyní dostupný už tak maximální mp3 tok 320 kb/s je prakticky totožný s formátem FLAC ve kterém se highendová digitalizace většinově provádí. Nevim, co mají Skandinávci v plánu, ale vypadá to velikášsky.)

Ti, kteří neplatí (dalších 80 melounů uživatelů), musí přetrpět audio-video reklamy, nižší kvalitu streamování a menší výběr, což alespoň v prvním případě mnoho lišáků řešilo přehráváním z webu společně se štítem Adblocku a ne přes klienta přímo v počítači. Vzhledem k ceně, jakou vedení Spotify za své služby měsíčně vyžaduje, mi takoví posluchači přijdou jak vystřižení ze Zolova románu.

Spotify mimochodem stále raketově roste. Čísla z minulého roku říkají, že na serverech je kolem 2 miliónů umělců a měsíční předplatné stojí 160 Kč (6 eur). Za tyhle peníze si koupíte se starým modelem jedno album ve výprodeji, nehledě na studentskou poloviční slevu, která výdaje sráží na ještě neskutečnější částku 80 korun měsíčně. Víc dám i za rohlíky, a to je nekupuju.

Konkurence se snaží, co jí síly stačí viz. Google music, jehož výhodou je v placené verzi sice YouTube bez reklam, ale nevýhodou zase nutnost přestárlého Flash Playeru v prohlížeči a absence desktopové aplikace. Apple music potěší s tří měsíční zkušební lhůtou zdarma a přívětivě propojeným ekosystémem jablíčkářů, trochu zklame svým podivně vyvrhnutým ovládáním. Amazon, na který můžete zapomenout, protože je v současnosti dostupný pouze ve čtyřech zemích a Microsoft s.…ničím. Jako vždy. I přes nesmírný nepoměr v síle zázemí (Spotify je oproti celému průmyslu Applu stále pouhou aplikací) jsou Švédi na vedoucích pozicích a sami ovládají 44 procent trhu s hudbou.


Někteří dokonce predikují, že kdysi veleúspěšné iTunes do dvou let zanikne a vše se přesune do cloudu. Obchod dostane idealistickou podobu mainstreamového streamování v jednom rohu trojúhelníku, sběratelů LP v druhém a živých koncertů v třetím. Přirozeně jsou různé alternativy jako Deezer, SoundCloud nebo Pandora (pouze USA), ale postupně i se specifikami, která mohou nabídnout (kupříkladu lepší možnost prosadit se pro nezavedené značky nebo větší výdělky pro tvůrce) jsou ve stínu zeleného kolečka s amplitudami.

Honoráře pro všechny

Toliko zářné PR. Teď se podíváme na surovější realitu. S celým fenoménem digitalizace hudby vyvstaly stejně grandiózní problémy jako možnosti.

„Kvalita není samoprodejná.“

Stream je sice dostupný pro všechny, jenže luxusní je rozhodně především pro posluchače. Autoři musí počítat nejen s OBROVSKOU konkurencí a možností úplného utonutí v moři, ale i s klasickou pyramidovou strukturou. Faktem zůstává, že i přes nadpřirozené možnosti, jež za svých 160 korun měsíčně dostanete, si stále na Spotify nebo jinde tvoříte kolekci podle toho, co už znáte. A co už znáte, je hudba propagovaná stále stejnými gigakorporacemi, které mají vyvolená želízka v ohni spočítaná na několika desítkách párů rukou.

Sony BMG, Universal Music Group a Warner Music Group jsou tři deštníky, pod kterými jsou schovány dvě třetiny veškeré hudební produkce (spíš víc) a všechnu moc (to jest koho vyrazit, komu dát zelenou a tak dále) má v rukou malá skupina eminencí. Soundtrack k filmu (Adele v Bondovce), nekonečné omílání v rádiu, Amerika hledá talent, však to znáte. Mezi těmi dvěma milióny hudebníků na streamu generuje 95 procent přijmu pouhých 75 tisíc uměleckých subjektů, čili 3,75procentní elita, zbytek paběrkuje. Skoro jako v globální makroekonomice, kdy jedno procento boháčů vlastní víc peněz než 99 zbylých obyvatel země.

„Niche revoluce“

Vize, že místo gigantických megahitů nastane díky bitstreamu v hudbě jakási střední třída plná rovnocenných podniků se svojí velmi diverzifikovanou fanouškovskou základnou, byla naprostým omylem. Za všechny příklad miláčka Ameriky Taylor Swift, která se i přes svůj status ultramasivní hvězdy srovnatelný s Michael Jacksonem ráda po letech úspěšného bojkotu (Velké stáje si pro své koně dokázaly zajistit jak u Švédu, tak u Apple nutnost mít předplatné, když požadovaly proplácení zkušebních lhůt. Mimoto je potřeba zmínit, že Swiftová svým vlivem placení dost nakopla.) vrátila na Spotify a její singl “Look What You Made Me Do”, zbořil všechny rekordy, když zaznamenal jen za první den 10,129,087 přehrání.

„S distribucí pomocí jedniček a nul se srazí náklady na minimum a zbyde mnohem víc profitu.“

Přesný opak. Za CD dostane výrobce nejvíc, za stažení méně a za stream ještě méně. Důkazem tohoto jevu je Japonsko, kde se díky silným prodejům CD a vinylů země zčistajasna stala nejproduktivnější oblastí v hudebním odvětví. Důvodem je kromě mnoha jiných faktorů hlavně platba za jednotlivé songy místo celého alba a celková netransparentnost odměňování a rozdělování. O tom podrobněji níže.

„Nikdo nic neví.“

Jeden grandiózní a v tuto chvíli eskalující problém je, že nikdo vlastně neví, jak streamování právně uchopit a standardizovat. Na Spotify se valí žaloby od vydavatelů, že jim dluží poplatky za autorská práva doprovázená stovkami podpisů od hudebníků, kteří dostávají málo na honorářích.

Spotify se ale nikdy moc nemělo k otevírání účetních knih a tím ještě utužovalo zajímavou teorii, že se od počátku jednalo o spekulativní bublinu na burze. Investiční skupina Goldman Sachs a další držitelé kapitálu do nich lijí prostředky, přestože firma teprve až tento rok potenciálně vykáže nějaké zisky, to jest jedenáct let podnikání spolykaly náklady. Pro laika to může vypadat jako že se někdo nahoře nudí, ale celý vtip je v tom, že firma může být prodělečná, jak chce, jen když vykazuje dobrý rating na burze.

Sází na ni pak všichni s tím, že v budoucnu bude výhra obrovská nebo prohra devastující a ten, kdo určitě vydělá, jsou hlavně spekulanti (což samozřejmě neplatí pro hlavouny, kteří si vyberou případnou prohru na zlatých padácích a nic netušících zaměstnancích). Naštěstí pro všechny Spotify prosperuje nad očekávání a prachy se začínají vracet nejen ve vzduchu poletujících akciích.

„Vraťte nám analog!“

Dřív fungoval zisk v relativně krátkodobých horizontech. Album se pár týdnů, měsíců, let vyrábělo, propagovalo, prodávalo a odehrávalo na koncertech. Ve finále se shrábl celý balík, odečet se od nákladů a daní, a pokud byl zisk výrazněji v černých číslech, mohla se jít kupovat auta. Na Spotify je výdělek roztažený do mnoha měsíců, týdnů a dnes už i dnů podle toho, jestli se lidem zalíbíte a mají chuť objevit celé vaše portfolio. Nebo prorazíte dejme tomu s jedním hitem, který vám hodí slušnou sumičku jako jednorázovou výhru v bingu a pak prd. Situace je pro vydavatele zkrátka hodně nepředvídatelná, a to lidé z byznysu opravdu nemají rádi. Špatně se plánuje.

„Tak kolik teda aneb buď vážně nikdo nic neví, nebo ví, že dostává kapesné

V roce 2011 vyšel graf, který spočítal, kolik musí sólový umělec vyprodukovat úspěšné hudby, aby měsíčně pobíral americkou minimální mzdu, jež tehdy činila 1160 dolarů (tehdy 20 880 Kč na hlavu). Ten ukázal, že oproti fyzickým nosičům, kde stačí prodat kolem 150 alb a pár tisícům při stahování z internetu, je u streamování potřeba několika miliónu přehrání.

Spotify bylo tehdy „živeno“ hlavně reklamou a poskytovalo honoráře v podobě 0.0016 dolaru pro majitele práv a 0.00029 dolaru pro umělce za 1 přehrání. Pokud je to jeden a ten samý, je to přirozeně víc, ale ani to nemusíte počítat (a to se fakt nikomu v Čechách nechce), abyste věděli, že se jedná o naprosté fň v řádech setin haléřů. Jak jsem ale psal výše, Spotify vyhrává a čím dál víc lidí platí (graf pochází z doby, kdy platila asi jen čtvrtina), místo aby se muselo spoléhat na nevýdělečnou reklamu a poměr se zvětšil. Podle posledních dostupných informací je teď sazba 0.0038 dolaru jako honorář za přehrání a k minimální mzdě tedy potřebujete 380 000 poslechů. Jména jako Tom Petty, Kenny Rogers, The Black Keys, Zach De La Rocha, David Lowery, Rage Against the Machine, Neil Young, The (odpočívej v pokoji Jime) Doors, Steve Nicks nebo dokonce přímo celá Švédská unie hudebníků a navrch i Bruce Willis, který patrně také něco skládá, však protestují stejně jako před lety, dokonce s podporou další stovky jmen vyhlásili službě otevřenou válku a společně s vydavateli majitele Spotify žalují v monstrprocesu.


Hodný Velký bratr

Spotify je vážně vynikající. Jasně, mohlo by zlepšit organizaci hudby podle žánrů, alb atd. Mohlo by přidat texty k písním. Někdo by mimochodem taky mohl vytvořit klient pro stará Blackberry 7, abych už nikdy nevytáhl sluchátka z uší, ale to jsou v zásadě drobnosti.

Pro uživatele představuje ráj. Má to ovšem svou bolestnou cenu patrnou na druhé straně barikády nevyhnutelně zrcadlící naše vlastní řady. Nepřetržitě obrážet turné je sice velmi zábavné pro publikum (přijde mi, že kdykoli vyjdu v Plzni na ulici, slyším za rohem „JÉÉŠTĚ JEDNU!!!“), ale drasticky vyčerpávající pro artistickou obec. Dřív byl koncert propagací desky, dnes je deska propagací koncertu. Pro férovější model je třeba, aby firma minimálně zdvojnásobila předplatné, vychovala si v drtivé většině platící zákazníky a upřednostňovala méně výrazné umělce. Kapacitu na to již má.

Na nás nyní leží přetěžký úkol zvyknout si v dnešní době vůbec za něco na internetu platit  a trochu se pozastavit nad svatostánkem jakožto mýtem, který kolem Spotify vznikl. Na konci dne si nesmíme myslet, že přátelská aplikace ze Švédska je primárně něco jiného než byznys – a k němu je vždy potřeba přistupovat s rozvahou. 

PŘEČTĚTE SI TAKÉ

Vstoupit do diskuse (0 příspěvků)

Komentáře (0)

ODESLAT ZPRÁVU
Vložit obrázek