KATEGORIE
SPECIÁLNÍ PROJEKTY
BLOGY
Přihlásit se
ODEBÍRAT ZPRÁVY
finance

Markéta Šichtařová: Co bude s penzijními fondy?

Dlouho jsme o druhém penzijním pilíři neslyšeli, aby se rozruch kolem něj mohl opět vrátit s plnou parádou. Druhým hlasováním v Poslanecké sněmovně prošel před víkendem návrh na zrušení druhého pilíře, teď nezadržitelně míří k závěrečnému hlasování. Už během příštích čtrnácti dnů by tak poslanci mohli oficiálně rozhodnout o jeho dlouho slibovaném konci.
...

Vláda P. Nečase zavedla systém, který nebyl dobrý. Současná vláda nepřináší lepší alternativu, jen boří systém, který sice byl špatný, ale také málokomu ublížil (protože tento typ spoření využilo jen pouhých 84 550 lidí). Stát tak sahá na dobrovolnou smlouvu mezi fondem a klientem, která ještě navrch byla v minulosti podporována státem. Ani jedno není dobré.

Dlouhodobě se ukazuje, že druhý pilíř se vyplatí jen vysokopříjmovým skupinám, a to ještě jen relativně. Nesmíme totiž tuto investici srovnávat s jinými druhy investic, které jsou zajímavější při srovnatelném riziku. Nicméně neodiskutovatelným faktem je, že více než 80 tisíc lidí, kteří nyní jsou ve druhém pilíři, je prostě jiného názoru, a aspoň část z těchto lidí teď nejspíš bude chtít po zániku druhého pilíře navýšit své spoření v pilíři třetím. Je to ale rozumné?

Musíme si uvědomit, že fondy ve třetím pilíři jsou vlastně jen variantou kolektivního investování do akciového, dluhopisového a peněžního trhu. A tady narazíme. Doba je na finančním trhu vše, jen ne typická. Akcie jsou krutě přehřáté (indexy jsou výš než v přehřátém roce 2008), dluhopisy ještě víc (koupě některých českých či německých dluhopisů přinese nulový výnos), peněžní trh to samé v bledě modrém (vklady reálně úspory znehodnocují). V tomto prostředí vysokých rizik, ale nízkých výnosů, nemají penzijní fondy ve třetím pilíři technicky možnost úspory klientů rozumně zhodnotit.

Fondy proto už začaly hledat alternativní investiční strategie. Jednak nakupují víc akcií, jednak víc zahraničních dluhopisů, kterých momentálně vlastní už cca 6 %. Tím však do hry vstupuje hned několik dalších rizik: Riziko propadu přehřátých akcií, přehřátých dluhopisů i kurzové riziko, které prudce vroste vzhledem k tomu, že jednou bude ukončen intervenční režim.

V roce 2014 tak zhodnocení vkladů klientů českého penzijního připojištění v transformovaných fondech penzijních společností dosáhlo nominálně jen 1,35 % p.a., odhaduji, že rok 2015 bude ještě mnohem slabší. K tomu připočtěme meziroční inflaci aktuálně na 0,4 %, a můžeme být rádi, pokud letos fondy peníze reálně neznehodnotí.


Autorka: Markéta Šichtařová

ZPĚT NA KATEGORIE

PŘEČTĚTE SI TAKÉ

Vstoupit do diskuse (1 příspěvků)

Komentáře (1)

ODESLAT ZPRÁVU
Vložit obrázek
No, my starší z toho snad ještě něco dostaneme, mladším generacím bych už ale doporučil na stát nespoléhat a na staré roky se raději zabezpečovat investicemi jinam než do nějakých pilířů.