KATEGORIE
SPECIÁLNÍ PROJEKTY
BLOGY
Přihlásit se
ODEBÍRAT ZPRÁVY
kaleidoskop

12 úžasných faktů o 1. světové válce, které jste dosud nevěděli

První světová válka je často prezentována skrz snímky příšerných krvavých bojů, které proběhly v zákopech západní fronty. Byť tyto obrázky zajisté zachycují část reality, věděli jste například, že válka se na začátku 20. století rozšířila z Evropy až do Číny? Nebo že v ní aktivně bojovali vojáci z Asie, Severní Ameriky, Karibiku, Australasie a Afriky?

...

Zde je 12 překvapivých faktů o první světové válce, které jste pravděpodobně dosud nevěděli.

1. Exploze na bojišti ve Francii byla slyšet až v Londýně

Zatímco válka zuřila v blátě a zákopech Francie, zcela jiná válka se mezitím odehrávala pod nohama vojáků, kteří v ní bojovali. Skupina horníků, operujících v naprostém utajení, vyhloubila tunely až do hloubky přes 30 metrů pod zem, aby následně umístila a odpálila miny pod nepřátelskými zákopy. Největší úspěch slavila tato taktika v Messines Ridge v Belgii, kde bylo pod německými zákopy současně odpáleno více než 400 kilogramů výbušnin v 19 různých podzemních tunelech. Většina německé fronty zde byla v mžiku zničena a ohlušující výbuch byl slyšet až ve 225 kilometrů vzdáleném Londýně.

2. Novinářům hrozily popravy

Nemálo zpravodajců a novinářů se během války rozhodlo riskovat své životy, aby mohli psát o realitě války přímo z místa. Ve chvíli, kdy ale převzala kontrolu nad proudem informací z fronty vláda, novináři na frontě byli zakázáni. Jakékoliv nepovolené podávání informací o konfliktu bylo považováno za potenciální pomoc nepříteli. Pokud byl někdo při takovém činu chycen, hrozil mu u vojenského soudu trest smrti.

3. Na frontu každý týden chodilo 12 milionů dopisů

Už v letech 1914 až 1918 trvalo pouhé dva dny, aby se dopis napsaný v Británii dostal k vojákovi na frontu ve Francii. Všechny dopisy z Británie byly shromažďovány na jediném místě v Regent´s Park, odkud následně putovaly lodí na frontu. Během války bylo na frontu doručeny celkem dvě miliard dopisů a 114 milionů balíků.

4. Práce ve válečném průmyslu změnila kůži některých žen na žlutou

Když generace mladých mužů odešla bojovat do frontu, miliony žen místo nich nastoupily jako pracovní síla ve válečném průmyslu. Pracovaly dlouhé hodiny a často ve velmi těžkých podmínkách či s velmi nebezpečnými chemikáliemi. Ženám, které pracovaly s TNT, se říkalo „kanárci“. Při práci se jim do těla dostávaly látky, které v organismu vyvolaly toxickou žloutenku a zbarvily jejich kůži do žluta. 

5. První světová válka zažehla objev plastické chirurgie

Drtivou většinu poranění obličeje způsobily v první světové válce šrapnely z výbuchů různorodé munice či výbušnin. Zatímco kulky způsobovaly poranění ve tvaru rovného vektoru, šrapnely letící smrtící rychlostí dokázaly vojákovi doslova strhnout obličej. Válečná poranění obličeje, která vídal chirurg a vojenský lékař Harold Gillies, jej vyděsila natolik, že se stal jedním z pionýrů plastické chirurgie, který používal první účinné techniky rekonstrukce obličeje, aby poraněným vojákům pomohl navrátit jejich tváře. 

6. Wilfred Owen byl na konci války neznámým vojákem

Pro ty z vás, kterým jméno nic neříká, Wilfred Owen je považován za jednoho z nejznámějších básníků období první světové války. Své naturalistické verše psal přímo v zákopech, avšak za jeho života je nikdo příliš neznal. Owen zahynul na frontě pouhý týden před tím, než bylo vyhlášeno příměří a válka skončila. V době, kdy byl ještě stále nezvěstným, nikdo jeho jméno ani básně neznal. Bylo tomu tak i proto, že jeho lítostivý a hororový pohled na válku nebyl v té době, kdy všemu vládl nacionalismus a propaganda, příliš podporován. Až v 60. letech 20. století se literární elita shodla na tom, že jeho verše jsou nejautentičtějším pohledem na tento konflikt, což vyústilo až ve vydání dvou básnických sbírek, které Owena posmrtně proslavily po celém světě.

7. Nejmladší britský voják měl pouhých 12 let

Sidney Lewis byl starý jen 12 let, když zalhal o svém věku a přidal se během první světové války k armádě. Byl jedním z tisíců horlivých nezletilých chlapců, kteří se skrz lež dostali až na frontu, kde bojovali po boku svých dospělých protějšků. Někteří byli motivování patriotismem, ale pro jiné šlo o útěk z jejich pustých a pochmurných životů doma. 

8. První světová válka málem zbankrotovala některé své účastníky

Prakticky všichni hlavní účastníci první světové války do ní svého času vstupovali jako světové ekonomické super velmoci. Avšak první globální konflikt, jaký lidstvo ve své historii poznalo, stál mnohem víc, než cokoliv předtím. Například cena kulek, které byly vypáleny jen na spojenecké straně za hodinu bojů během září 1918, se vyšplhala na 4 miliony liber (155 milionů korun). I proto došlo ke konci války spíš z ekonomických, než z vojenských důvodů. Obě strany konfliktu už zkrátka neměly na to, aby boje nadále pokračovaly.

9. První krevní banky vznikly během první světové války

Během bojů v zákopech západní fronty začali lékaři pravidelně používat krevní transfúze během ošetřování zraněných vojáků. Krev byla standardně přenášena přímo z jedné osoby (dárce) na druhou (příjemce). Americký vojenský lékař, kapitán Oswald Robertson, však přišel v roce 1917 s revoluční myšlenkou. Začal používat citrát sodný, který krvi zabránil ve srážení, což mělo za následek prakticky její znehodnocení pro další možné použití. A tak vznikla na západní frontě vůbec první krevní banka v historii. Krev zde byla v ledu uchovávána 28 dní a následně přepravována do center pro zraněné, kde ji lékaři používali zejména při život zachraňujících operacích, aby zabránili možnému vykrvácení pacienta během zákroku, což bylo před tím velmi častým jevem.

10. Lodě byly pokrývány místo kamufláží barevnými optickými klamy

Nejen mezi Spojenými státy a Británií, ale i mezi Británií a Francií praskaly lodní trasy během první světové války doslova ve švech. Strategické potraviny a vojenský materiál velmi často přepravovaly právě lodě, což Trojspolek moc dobře věděl a snažil se proto tyto lodě aktivně napadat torpédy. Britský umělec Norman Wilkinson, který se jako dobrovolník přidal k Royal Navy, přišel s odvážným nápadem namalovat na lodě geometrické tvary v kontrastních barvách. Tedy kompletní opak tradiční kamufláže. Klamavá kamufláž měla za cíl zmást zrak nepřítele, ne skrýt loď jeho očím.

11. Devět z deseti vojáků přežilo pobyt v zákopech

Britská armáda si z první světové válce odnesla poměrně zajímavou a na poměry tehdejšího způsobu vedení boje i velmi raritní statistiku. Britští vojáci totiž většinou nebyli v první palebné linii. Místo toho se často pohybovali v systému zákopů, díky čemuž nebyli vystaveni přímé palbě nepřítele. Každodenní ubíjející rutina v podzemních tunelech a systémech jim však na druhou stranu často zachránila život.

12. Generálové měli zcela zakázáno vylézat ze zákopů

Jedním z mýtů o první světové válce jsou hordy obyčejných vojáků, které po tisících umírají, zatímco velitelé se schovávají v zákopu. Realita ale byla jiná. Ve skutečnosti chtělo být blízko svých mužů tolik generálů a důstojníků, že jim muselo být vylézání nad zákopy zcela zakázáno, aby byly sníženy jejich ztráty. Stát se vysokým důstojníkem vyžadovalo zkušenosti, které armáda nechtěla tak snadno ztratit.

PŘEČTĚTE SI TAKÉ

Vstoupit do diskuse (2 příspěvků)

Komentáře (2)

ODESLAT ZPRÁVU
Vložit obrázek
"Nejmladší britský voják měl pouhých 12 let" se divím, že je rodiče pustili, já bych se o syna bála tedy..
Myslím že jsem někde četl že se jeho rodiče o tom dozvěděla až když byl už ve válce a držel zbraň. Nevím jestli tam byl týden nebo měsíc možná déle ale jakmile se o tom matka dozvěděla tak poslala dopis a oni ho vrátily domů. Taky myslím že vlastně tou dobou ani neopustil Británii. Tohle jsem jenom četl.