KATEGORIE
SPECIÁLNÍ PROJEKTY
BLOGY
Přihlásit se
ODEBÍRAT ZPRÁVY
kaleidoskop

20 lží o válce v Iráku (2/2)

O válce v Iráku a důvodech jejího vzplanutí toho bylo řečeno mnoho, ovšem ne všechno bylo pravdou. Jednalo se o nadsázky, ale i o opravdové lži. Mnoho z nich bylo odhaleno až řadu let po ukončení konfliktu. Skutečnost, že Velká Británie se do tohoto konfliktu, který ji stál 179 lidských obětí, zřejmě vůbec neměla po boku USA pouštět, se oficiálně dozvídáme až v těchto letech díky výsledkům britské vyšetřovací komise, kterou vede John Chilcot (odtud pojem Chilcot report). Zde je 20 informací, které se postupem let ukázaly býti nepravdivými, avšak svého času dopomohly k zažehnutí invaze.

...

První část si můžete přečíst ZDE.

11. Irák mohl nasadit své zbraně hromadného ničení do 45 minut

Toto dnes již notoricky známé tvrzení bylo založeno na jediném zdroji, kterým měl být irácký vojenský důstojník. Nejednalo se však o válečného důstojníka. Tony Blair do celé záležitosti přinesl rozpor, když uvedl, že Irák začal své zbraně v květnu roku 2002 ukrývat, což znamenalo, že by nemohly být použity během 45 minut.

12. Pochybná dokumentace

Britský premiér Blair oznámil veřejnosti v únoru roku 2003 vydání dokumentace: „Během víkendu jsme vydali další zprávy o utajované infrastruktuře. Samozřejmě není jednoduché takovéto zpravodajské informace uveřejnit.“ Brzy se však ukázalo, že většina této dokumentace byla bez nějakých větších úprav opsána ze tří článků na internetu.

Za plagiátorství převzal odpovědnost Blairův někdejší poradce pro politický marketing Alastair Campbell, avšak trval na tom, že dokumenty jsou přesné. A to i přes to, že byla v dokumentech popletena jména dvou iráckých zpravodajských služeb a psalo se v nich, že jedna se přesunula do zbrusu nového sídla v roce 1990, tedy dva roky před tím, než bylo vůbec ve skutečnosti postaveno.

13. Válka bude snadná

Veřejné obavy z války v USA a Velké Británii byly zmírněny ujištěním, že utlačovaní Iráčané vnější vpád uvítají. „Zničení vojenské síly Saddáma Husajna a osvobození Iráku bude procházka růžovým sadem,“ uvedl Kenneth Adelman, bývalý poradce Pentagonu.

Reálný odpor iráckých sil nebyl sice příliš jednotný, ale houževnatější, než se očekávalo. Zejména ze strany neoficiálních militantních jednotek bojujících v civilním oblečení. „To nebyl ten nepřítel, proti kterému jsme původně cvičili,“ postěžoval si údajně jeden z amerických generálů.

14. Umm Qasr

Pád nejjižnějšího iráckého města a jediného přístavu v zemi byl vyhlášen ještě předtím, než nad ním anglo-americké vojenské síly získaly plnou kontrolu. „Umm Qasr je nyní v koaličních rukou,“ oznámil poněkud předčasně admirál Michael Boyce, náčelník britského generálního štábu. Stejně předčasné prohlášení vydal také ministr obrany Donald Rumsfeld.


Členové polské speciální jednotky GROM krátce po obsazení přístavu během bitvy o Umm Qasr; Foto: Wikimedia

15. Povstání v Basře

Tvrzení o tom, že se šíitská muslimská populace ve druhém největším iráckém městě Basra vzbouřila proti utlačovatelům, se opakovalo ještě mnoho dní poté, co vyšlo najevo, že se jednalo pouze o zbožné přání Západu. Porážka a údajný útěk iráckých sil byla oznámena vojenským mluvčím nehledě na skutečnost a pravdu.

16. „Záchrana“ Jessicy Lynchové

Záchrana vojačky Jessicy Lynchové z nemocnice ve městě Nazarija byla americkými speciálními jednotkami prezentována jako jeden z hlavních kladných příběhů války. Jessica byla podle tvrzení USA obklíčena iráckými vojáky, po kterých pálila, dokud jí nedošla munice. Se střelnými a bodnými zraněními měla být následně převezena do nemocnice.

Ukázalo se však, že všechna zranění, která utrpěla, byla způsobena při havárii vozidla, což jí zároveň znemožnilo jakoukoliv střelbu. Místní zdravotnický personál se ji snažil předat zpět Američanům poté, co se irácké síly z nemocnice i okolí stáhly, ale lékaři se museli otočit nazpět, když po nich začali Američané střílet. Americké speciální síly nakonec nenarazily na žádný odpor, ale celou scénu si aspoň natočily.

Jessica Lynch at Walter Reed Army Medical Center 2004.jpg

Jessica Lynchová; Foto: Wikimedia

17. Vojáci budou čelit chemickým a biologickým zbraním

Když se americké síly přiblížily k Bagdádu, objevily se zprávy, že údajně překročily „červenou linii“, za kterou byly republikánské gardy oprávněny používat chemické zbraně. Ale generálporučík James Conway, přední americký generál námořní pěchoty v Iráku, později uvedl, že zpravodajské služby, které vypovídaly o rozmístění chemických zbraní kolem Bagdádu ještě před válkou, se mýlily.

„Bylo pro mě překvapením, že jsme neodhalili žádné zbraně ani na jednom stanovišti. Prohledali jsme doslova každý zbrojní sklad mezi hranicí Kuvajtu a Bagdádem, ale nic tam zkrátka nebylo. Prostě jsme se mýlili,“ uvedl Conway.

18. Výslech vědců dopomůže k lokaci zbraní hromadného ničení

„Nemám vůbec žádné pochyby o tom, že se tam nachází zbraně hromadného ničení. Jakmile navážeme spolupráci s vědci a odborníky, nepochybuji o tom, že je najdeme,“ řekl Tony Blair v dubnu roku 2003. Takovéto záruky vyřkly i další politické či vojenské osobnosti té doby.

Všeobecně se očekávalo, že výslechy vědců pomohou najít zbraně hromadného ničení, které před tím nedokázaly reálně najít ani rozvědky, ani vojáci. Ovšem i když byli všichni přední iráčtí vědci několik let ve vazbě, nic se z nich nepodařilo dostat. A vysvětlení, že se stále bojí mluvit kvůli strachu ze Saddáma Husajna, začal být po čase nevěrohodná.

19. Příjmy z irácké ropy půjdou do rukou Iráčanů

Tony Blair si v Evropském parlamentu stěžoval na to, že „lidé falešně tvrdí, že se chceme chopit příjmů z irácké ropy.“ Podle něj měly být tyto příjmy zavedeny do svěřeneckého fondu určeného pro irácký lid, který by spravovalo OSN. Británie podle něj měla přijít před Radu bezpečnosti s rezolucí, která by potvrdila „použití veškerých příjmů z ropy pro blaho iráckého lidu.“

Místo toho Británie podpořila rezoluci Rady bezpečnosti, která předala kontrolu nad příjmy z ropy Spojeným státům a Velké Británii. Žádný svěřenecký fond nebyl nikdy vytvořen.

Rezoluce zapříčinila to, že „irácký lid“ neviděl z peněz za svou ropu dlouhé roky vůbec nic, protože pravidelně strhávala ze zisků velké sumy, které putovaly do Kuvajtu jako kompenzace za Husajnovu invazi z roku 1990.


Američtí vojáci během obsazování jednoho z paláců Saddáma Husajna; Foto: Wikimedia

20. Zbraně hromadného ničení byly v Iráku nalezeny

Po opakovaných falešných pozorováních Tony Blair spolu s Georgem Bushem dne 30. května 2003 oznámili, že byly nalezeny dva přívěsy obsahující mobilní biologické laboratoře.

„Našli jsme dva přívěsy a domníváme se, že byly oba použity pro výrobu biologických zbraní,“ uvedl Blair. Bush šel ještě dál: „Ti, kteří tvrdí, že jsme žádná zakázaná výrobní zařízení nebo zakázané zbraně nenašli, se mýlí. Našli jsme je.“

Následně se však ukázalo, že obě vozidla sloužila pro výrobu vodíku do meteorologických balónů, přesně jak to západním spojencům od začátku vysvětlovali Iráčané. Obě byla převezena do Británie.

PŘEČTĚTE SI TAKÉ

Vstoupit do diskuse (0 příspěvků)

Komentáře (0)

ODESLAT ZPRÁVU
Vložit obrázek