KATEGORIE
SPECIÁLNÍ PROJEKTY
BLOGY
Přihlásit se
ODEBÍRAT ZPRÁVY
kaleidoskop

3 věci, které dítě cítí už ve vašem bříšku

Mláďata některých zvířat mají schopnost rozpoznávat kořist ještě před svým narozením či vylíhnutím. Ptáček, který se zrovna vyklube z vejce, už umí zvukový signál pro komunikaci s rodiči. Nyní se ukazuje, že i lidské děti se mnohé učí ještě dávno před narozením a již při narození mají určit vědomostmi. Shromáždili jsme pro vás názory vědců na to, co a jak se dítě učí ještě v děloze matky.

...

1) Cítit chuť

Je možné oblíbit si nějaké chutě ještě před narozením? Touto otázkou se zabýval profesor Peter Hepper z Queen’s University Belfas. Spolu se svými kolegy provedl výzkum zahrnující 33 dětí, jejichž matky po dobu těhotenství buď pravidelně jedly česnek, nebo se mu naopak úplně vyhýbaly. Česnek byl vybrán, neboť jeho šťávy se zadržují v organismu až několik hodin po požití. K dítěti se chuť může dostat skrze plodovou vodu (to se obvykle děje od 10. týdne vývoje plodu).

Chuť může navíc zcela obejít zažívací systém, může být přenášena přímo z krve matky do krve dítěte. Bylo zjištěno, že děti, jejichž matky jedly během těhotenství česneková jídla, s chutí jedly třeba brambory s česnekem, a to již v 8 či 9 letech.

Ovlivněno bylo i vnímání chutě méně výrazných jídel, jako je například mrkvová šťáva. Vědci pozorovali vývoj dětí, jejichž matky v konečné fázi těhotenství pily buď mrkvovou šťávu, nebo čistou vodu. Zanalyzovali poté výrazy tváře pěti a šestiměsíčních dětí při podání mrkvového džusu a vody a došli k závěru, že dítě si může oblíbit chuť ještě před narozením.

Peter Hepper dodává: „Když přiložíte dítě k prsu matky, cítí stejnou chuť, na jakou si zvyklo během svého pobytu v děloze. Pokud cítí jinou chuť, může nastat problém.“ Tak funguje mechanismus přijetí rodičů. A to platí jak pro lidi, tak i pro ostatní živočišné druhy.

2) Slyšet zvuky

Kolektiv finských vědců provedl experiment, v rámci něhož jedna skupina žen ve vysokém stupni těhotenství každý den poslouchala melodii dětské ukolébavky Twinkle Twinkle Little Star. Druhá skupina tuto melodii nikdy neslyšela.

„Během experimentu děti spaly,“ říká Minna Huotilainen z University of Helsinki, která výzkum vedla. „Abychom mohli vyhodnotit jejich reakce, požívali jsme EEG, což znamená, že jsme nepřetržitě zaznamenávali signály vycházející z různých částí mozku.“


Mozek dětí, které melodii slyšely ještě před narozením, vysílal mnohem silnější signály ve srovnání s dětmi, kterým se nikdy dříve nepřehrávala.

Kromě toho děti z první skupiny poznaly, pokud se v nahrávce vyskytovala chyba, a reagovaly na to. Druhá skupina na chyby v nahrávce nereagovala - velmi pravděpodobně proto, že ji nikdy neslyšely. To vede k domněnce, že si jsou děti schopné zapamatovat melodii ještě v děloze.

3) Rozpoznávat hlasy

Psycholožka z New York University – Athena Vouloumanos – srovnávala reakce novorozenců na lidskou řeč a jiné zvuky. Experiment prokázal, že již několikadenní děti dávají přednost lidskému hlasu před jinými zvuky. Kromě toho novorozenci rozeznávali slova ve svém rodném jazyce a s potěšením mu naslouchali.

„Děti anglicky mluvících rodičů cucaly dudlíky při poslechu anglické řeči aktivněji než při poslechu francouzštiny,“ říká Athena Vouloumanos. „Děti francouzských rodičů zase projevovaly větší aktivitu při poslechu francouzského jazyka, který jsme střídali s jazykem ruským.“

Ukázalo se tedy, že děti jsou schopny rozpoznávat slova rodného jazyka, a to nejen z úst matky, ale i neznámých lidí.

Experiment byl velice užitečný, vědci totiž mimo jiné ukázali, že u předčasně narozených dětí je třeba věnovat zvláštní pozornost zvukovému prostředí, ve kterém se nacházejí. Děti jsou z dělohy zvyklé vnímat zvuky a hlasy každodenního života matky, avšak pokud jsou následně v porodnici obklopeny pouze tichem anebo mechanickým hlukem vydávaným přístroji či inkubátorem, může to u nich v budoucnu vést například k problémům s učením se jazyka nebo s výslovností.

PŘEČTĚTE SI TAKÉ

Vstoupit do diskuse (0 příspěvků)

Komentáře (0)

ODESLAT ZPRÁVU
Vložit obrázek