KATEGORIE
SPECIÁLNÍ PROJEKTY
BLOGY
Přihlásit se
ODEBÍRAT ZPRÁVY
kaleidoskop

500 let od náhlého vymření Aztéků vědci přišli na to, co se jim stalo osudným

V roce 1545 zasáhla populaci Aztéků, která obývala území Mexika, náhlá katastrofa. Lidé trpěli vysokými horečkami a bolestmi hlavy, krváceli z očí, úst a nosu. Smrt pak obvykle přišla po 3-4 dnech.

...

Během 5 let zemřelo na tuto epidemii, kterou místní nazývají „cocoliztli“, až 15 milionů lidí, což podle odhadů představovalo 80 % tehdejší aztécké populace. Slovo cocoliztli v aztéckém jazyce Nahuatl znamená „nákaza“. Její příčina však po dobu téměř 500 let nebyla jasná.

Minulý týden však vědci z možných příčin vyloučili neštovice, spalničky, příušnice a chřipku. Došli k závěru, že Aztékové byli nakaženi jakousi střevní horečkou podobnou tyfu, kterou potvrdila DNA na zubech obětí.

Evropané do Jižní Ameriky přinášeli nové bakterie, vůči kterým místní nebyli imunní

„Cocoliztli v letech 1545-50 byla pouze jednou z mnoha epidemií, které Mexiko po příjezdu Evropanů postihly, byla však druhou ze tří nejničivějších, které si vyžádaly nejvíce lidských životů,“ řekl Åshild Vågene z německé Univerzity Tübingen, spoluautor studie publikované v odborném časopise Nature Ecology and Evolution.

„Příčina této epidemie byla po více než století předmětem debat historiků, a my jsme nyní schopni poskytnout přímé důkazy prostřednictvím staré DNA, kterými můžeme přispět k nalezení odpovědi na tuto dlouhotrvající historickou otázku,“ dodal Vågene.

Tato epidemie je považována za jednu z nejsmrtelnějších v lidské historii a konkuruje i černé smrti, která ve 14. století postihla západní Evropu a zabila 25 milionů lidí, což byla zhruba polovina celého obyvatelstva.


Evropští kolonizátoři v nově obývaných zemích šířili choroby, protože přinášeli bakterie, se kterými se místní obyvatelé nikdy nesetkali a neměli na ně vyvinutou obranyschopnost.

Nákaza cocoliztli v roce 1545 přišla pouhých 20 let poté, co epidemie neštovic po příjezdu španělských dobyvatelů zabila 5-8 milionů lidí. Druhá vlna propuknutí nákazy v letech 1576-1578 pak stála život polovinu zbývající populace.

„Ve velkých a středních městech byly kopány hluboké příkopy a tamní kněží od rána do večera nedělali nic jiného, než odnášeli mrtvá těla lidí, která do těchto příkopů házeli,“ napsal o této době františkánský historik a kronikář Fray Juan de Torquemada, který se narodil v roce 1557.

Pravděpodobně šlo o salmonelu

Symptomy této nákazy již v té době neodpovídaly příznakům lépe známých nemocí jako malárie či spalničky. Vědci však nyní tvrdí, že příčinu pravděpodobně odhalili. Prostřednictvím analýzy DNA z 29 koster pohřbených v jednom z těchto „nákazových hrobů“, nalezli stopy bakterie salmonella enterica, konkrétně poddruh Paratyphi C.


Tato bakterie je známá tím, že způsobuje střevní horečku, kterou se vyznačuje také břišní tyfus. Tento mexický poddruh však v dnešní době velmi zřídka způsobí u lidí infekci.

Salmonela se šířila prostřednictvím jídla či vody a do Mexika ji podle závěrů vědeckého týmu přinesla pravděpodobně domestikovaná zvířata, která s sebou přivezli Španělé. Bakterie salmonella enterica byla totiž ve středověku prokazatelně přítomná v Evropě.

„Provedli jsme testy pro všechny bakteriální patogeny a DNA viry, pro které jsme měli k dispozici genomická data,“ a salmonella enterica byla jedinou zjištěnou bakterií, řekl Alexander Herbig, další z autorů působící rovněž na Univerzitě Tübingen.

Je však možné, že některé patogeny byly buď nezjistitelné, nebo zcela neznámé. „Nemůžeme s jistotou říci, že příčinou epidemie cocoliztli byla salmonella enterica. Domníváme se však, že by měla být považována za silného kandidáta,“ řekla členka týmu Kirsten Bosová.

PŘEČTĚTE SI TAKÉ

Vstoupit do diskuse (0 příspěvků)

Komentáře (0)

ODESLAT ZPRÁVU
Vložit obrázek