500 milionů let starý předchůdce humra se svým vzhledem i hrozivostí podobal Napoleonovi

Při bližším pohledu se nám tato podobnost však trochu naruší. Napoleon žil v 19. století na pevnině, zatímco Habelia Optata brázdil svět oceánů před 508 miliony let. Napoleon měl dvě nohy, Habelia Optata jich měl nejméně deset a navíc dalších 14 končetin, které mu čněly z hlavy.

Tento drobný predátor, jehož fosilie byly poprvé objeveny více než před sto lety, byl pro vědce po dlouhou dobu záhadou. Nedávná studie jeho anatomie provedená kanadskými výzkumníky však odhalila jeho příbuzenské vztahy s mořskými škorpiony a druhem krabů zvaným ostrorepi.

Habelia Optata žil nedlouho po období tzv. kambrické exploze, během něhož se odehrávaly velmi rychlé evoluční změny. Podobně jako u dnešních krevet či humrů bylo jeho tělo rozčleněno na segmenty a vybaveno krunýřem.

Na rozdíl od většiny evolučně blízkých živočichů, jako jsou například pavouci, pavoukovci a vyhynulí mořští škorpioni, jejichž nohy se nachází na stejném článku těla jako hlava, „měl Habelia Optata své chodicí končetiny stále ještě v hrudním článku“. Díky tomu mohl své končetiny na hlavě využívat například jako štětinovité trny pro uchopení kořisti či jako tykadla pro monitorování okolního prostředí.

„Díky tomuto komplexnímu aparátu končetin a čelistí byl Habelia Optata vzhledem k jeho velikosti mimořádně silný predátor. Při trhání své kořisti byl pravděpodobně velmi mobilní a efektivní,“ říká Cédric Aria, vědec z Torontské univerzity.

A nyní si představte, že by tento predátor byl skutečně stejně velký jako Napoleon.