Kanadští lékaři působící na jednotce intenzivní péče byli podle všeho svědky jevu, kdy mozek pacienta nadále pokračoval ve své činnosti i poté, co pacienta prohlásili za klinicky mrtvého.

Lékaři potvrdili pacientovu smrt pomocí několika běžných pozorování, mezi něž patří například absence pulsu a nereagující zornice. Nicméně testy ukázaly, že pacientův mozek stále pracoval, při čemž u jeho funkce byly zaznamenány podobné mozkové vlny, jako při hlubokém spánku.

Ve studii, která uvádí, že tato zjištění mohou vést k novým lékařským a etickým výzvám, lékaři píší, že zaznamenali, že „jednotlivé impulzy delta vln přetrvaly po zastavení jak srdečního rytmu, tak arteriálního krevního tlaku“. Studii publikoval tým z kanadské University of Western Ontario.

Posmrtnou dlouhotrvající záhadnou mozkovou aktivitu vykazoval pouze jeden ze čtyř zkoumaných lidí. U většiny pacientů aktivita utichla ještě předtím, než přestalo bít jejich srdce. Každý mozek se ale v posmrtných minutách choval jinak, což celou otázku, co přesně se s ním po smrti děje, učinilo ještě záhadnější.

Lékaři zatím neví, jaký účel může tato aktivita mít, a varují před vyvozováním přílišných závěrů z tak malého vzorku lidí. Na druhou stranu ale uvádí, že aktivitu nelze považovat za chybu, protože všechno vybavení fungovalo, jak mělo.

Vědci si doposud mysleli, že téměř veškerá mozková aktivita končí po jedné mohutné vlně asi minutu po smrti. Tyto studie byly ale založené na zkoumání krys a u lidí nebyl žádný srovnatelný jev až dosud nalezen.

„Během jedné minuty po zástavě srdce jsme u žádného z pacientů nepozorovali delta vlnu,“ stojí v nové studii.

Otázka toho, co se s tělem a myslí stane po smrti, zůstává tak vědcům stále téměř úplně záhadou. Dvě studie, které byly publikovány minulý rok, například ukázaly, že lidské geny v prvních dnech po smrti nepřestávají fungovat, naopak údajně dokonce pracují ještě aktivněji než během života.


Autor: VoZ

Zdroj: NCBI / Independent