KATEGORIE
SPECIÁLNÍ PROJEKTY
BLOGY
Přihlásit se
ODEBÍRAT ZPRÁVY
kaleidoskop

Co skrývá Velká rudá skvrna Jupiteru?

Velká rudá skvrna Jupiteru je jedním z přírodních divů naší sluneční soustavy. Jedná se o obrovský hurikán, který lze při pohledu dalekohledem okamžitě rozpoznat, přesto je však stále plný záhad. Vědci však nyní oznámili, že díky datům, která nashromáždila sonda Juno kroužící kolem tohoto plynového obra, o tomto jevu získali nové poznatky.

...

Průměr kruhového hurikánu činí více než 16 000 kilometrů, a je tak 1,3 krát větší než průměr Země. A díky datům z blízkého průletu sondy Juno, který uskutečnila letos v červenci, nyní také víme, že sahá 320 kilometrů do hloubky.

Výsledky analýzy dat byly oznámeny na každoročním zasedání Americké geofyzikální unie (AGU) v New Orleans. „Sonda Juno zjistila, že kořeny Velké rudé skvrny sahají 50 až 100krát hlouběji než zemské oceány,“ uvedl Andy Ingersoll, planetární vědec z Kalifornského technologického institutu (Caltech).


Sonda Juno na své palubě nese řadu zařízení navržených pro zkoumání Jupiterovy atmosféry. A podle uskutečněných měření Velká rudá skvrna není jen hluboká, ale je také teplejší na spodní základě než na povrchu. Na okraji atmosféry se teplota skvrny pohybuje okolo -172 °C a směrem k základě poté stoupá až na 226 °C. A skutečnosti, že teplotní rozdíly ovlivňují sílu i směr větrů a že tato horká základna pohání bouři běsnící v Jupiterovu oku, jak se skvrně přezdívá, mohou vědcům posloužit jako vodítko k určení toho, co pohání také všechny ostatní bouře vířící v atmosféře této planety.

Jak uvádí Nina Godlewskiová pro internetový portál International Business Times, Jupiterova oblaka tvoří turbulentní směs čpavku, metanu a vody. Nicméně důvod intenzivně rudého zbarvení Velké rudé skvrny je pro vědce stále záhadou, ačkoli ji již pomalu začínají odhalovat. Podle Jeffa Hechta z vědeckého časopisu New Scientist se vědci tuto typickou rezavou barvu snaží vytvořit v laboratořích ozařováním čpavku, který je v Jupiterově atmosféře bohatě zastoupen, a přimícháváním malých množství sulfidů či acetylenu.

Nově zveřejněné výsledky jsou doprovázeny rovněž dechberoucími záběry pořízenými kamerou sondy Juno a následně upravenými amatérskými nadšenci. Optická kamera JunoCam je první kamerou přimontovanou na vesmírné lodi, jejíž hlavním účelem je poskytovat informace přístupné komukoliv na světě. Její cíle totiž určují fanoušci prostřednictvím internetu a nashromážděná data jsou k dispozici komukoli pro zpracování.


Ačkoli je stále velká, zmenšuje se

Velká rudá skvrna je bouřka, která atmosférou Jupiteru běsní již nejméně 350 let. Je to ale stále bouřka, což znamená, že jednoho dne zanikne. Její průměr o 16 349 kilometrech, který byl naměřen v dubnu letošního roku, je sice působivý, nicméně býval i větší.

Když lidé s měřením skvrny kolem roku 1830 začínali, byl její průměr v porovnání se Zemí více než dvakrát větší. V poslední době se průměr zmenšuje přibližně o 930 kilometrů za rok, a ačkoli stále přesně nevíme, proč k tomuto zmenšování dochází, je možné, že by se skvrna mohla na své nové, menší velikosti ustálit.

Od července roku 2016, kdy sonda Juno k Jupiteru dorazila, již kolem něj stihla uskutečnit osm blízkých průletů. Každých 53 dní se sonda přiblíží atmosféře na vzdálenost 3380 km. Devátý z dvanácti naplánovaných výzkumných průletů proběhl 16. prosince.

PŘEČTĚTE SI TAKÉ

Vstoupit do diskuse (0 příspěvků)

Komentáře (0)

ODESLAT ZPRÁVU
Vložit obrázek