KATEGORIE
SPECIÁLNÍ PROJEKTY
BLOGY
Přihlásit se
ODEBÍRAT ZPRÁVY
kaleidoskop

Historie internetové komunikace: Na počátku byla pouhá dvě písmena

Od roku 1969, kdy byla spuštěna první počítačová síť zvaná ARPANET, až do dnešního dne, kdy používáme platformy jako Messenger či Slack, si lidé mezi sebou poslali nespočítatelné množství písmen. Je těžké uvěřit, že tato komunikační revoluce začala pouhými dvěma písmeny.

...

V pozdních večerních hodinách dne 29. října 1969, který dnes slavíme jako Mezinárodní den internetu, byla přes internet odeslána první zpráva v historii. Dvě skupiny výzkumníků ve dvou oddělených zařízeních seděly před počítačovými terminály a u telefonu a snažily se opětovně navázat spojení. Jak uvádí Len Kleinrock, který v té době vedl laboratoř Kalifornské univerzity v Los Angeles (UCLA) podílející se na výzkumu, jejich první plánovaný přenos nedopadl nijak slavně. Nicméně ukázalo se, že i tak šlo o mimořádný úspěch.

Výzkumníci z UCLA se pokoušeli přenést zprávu „login“ na počítač ve Stanfordu. Charley Kline, který první zprávu z laboratoře UCLA vysílal, řekl, že se o odeslání pokoušeli již dříve, avšak bez úspěchu. Tentokrát se však něco stalo. „První, co jsem napsal, bylo písmeno L,“ řekl pro americkou rozhlasovou stanici NPR. Počítačový vědec ze Stanfordu Bill Duvall z druhé strany telefonicky odpověděl, že písmeno obdrželi. Kline poté napsal písmeno O, a to také prošlo. Pak ale přišlo G: „A stala se chyba a celé to spadlo,“ říká.

Později ten večer, po dalších opravách, se jim nakonec podařilo odeslat celé slovo. Poté odešli domů, aby se také trochu vyspali, a neměli ani tušení o tom, co vše z tohoto pokroku vyústí.


„Měli jsme si připravit nějaké úžasné poselství,“ říká Kleinrock. Zařadilo by je totiž mezi nejslavnější objevitele, kteří při svých úspěších pronesli snad ještě slavnější výroky jako například „Co to Bůh stvořil?“, který značí počátky Morseovy abecedy, nebo „velký skok pro lidstvo“. Samuel Morse, Neil Armstrong a další „byli chytří. Rozuměli vztahům s veřejností. Měli výroky připravené pro historii,“ má jasno Kleinrock.

Nicméně ani „lo“, tedy nechtěně zkrácená první zpráva, se ve skutečnosti těmito výroky nenechává zahanbit. Anglický slovník Merriam-Webster toto slovo totiž definuje jako zvolání „používané k upozornění nebo k vyjádření úžasu či překvapení“ a uvádí, že jeho kořeny sahají až do 12. století. Je možné ho nalézt také v zásadních dílech světové literatury a dramatu, jakými jsou například Bible krále Jakuba či Shakespearův Hamlet.

Ze snahy výzkumníků z UCLA nakonec vzešla počítačová síť ARPANET, která je považována za předchůdce internetu a která již dokázala pojmout mnohem větší množství písmen a slov. Na jaře roku 1971 fungovala již v 19 výzkumných ústavech a z tohoto bodu se poté začal vyvíjet internet tak, jak ho známe dnes.

PŘEČTĚTE SI TAKÉ

Vstoupit do diskuse (0 příspěvků)

Komentáře (0)

ODESLAT ZPRÁVU
Vložit obrázek