KATEGORIE
SPECIÁLNÍ PROJEKTY
BLOGY
Přihlásit se
ODEBÍRAT ZPRÁVY
kaleidoskop

Jsou 3,5 miliardy let staré fosilie nejstarší dochovanou známkou pozemského života?

Paleontolog J. William Schopf z Kalifornské univerzity v Los Angeles (UCLA) nasbíral v roce 1982 na nalezišti Apex Chert v západní Austrálii vzorky horniny, které podle něj obsahovaly fosilie. Tento vzácný výchoz vznikl před 3,5 miliardami let, což je pouze miliardu let po vzniku naší sluneční soustavy, a až dodnes se takřka nezměnil.

...

V roce 1993 Schopf tyto mikrofosilie, které měly být nejstaršími objevenými zkamenělinami vůbec, popsal ve své práci. Nicméně řada dalších odborníků nebyla přesvědčena, že se skutečně jedná o fosilie.

Život po sobě zanechává specifické stopy uhlíkových izotopů

Jak uvádí Georg Dvorsky z portálu Gizmodo, v roce 2002 proběhla další analýza, která však stále nebyla dostatečně přesvědčivá na to, aby uspokojila kritiky tvrdící, že se nejedná o zkamenělé mikroby, ale pouze o minerály. Nyní však byla provedena nová, detailnější analýza, která podle všeho potvrzuje, že se skutečně jedná o bývalé živé organismy, ačkoli jistá kontroverze zde stále přetrvává.

Vědci z Wisconsinské univerzity v Madisonu vzorky přezkoumali pomocí nejmodernější technologie, která jim umožnila změřit poměr uhlíkových izotopů, které se dochovaly uvnitř fosilií, s poměrem izotopů dochovaných v obklopující hornině. Uhlík se totiž v přírodě vyskytuje ve formě několika izotopů a živé organismy po sobě zanechávají velmi specifickou stopu ve formě poměru těchto různých typů uhlíku, konkrétně uhlíku-12 a uhlíku-13.

Srovnáním jejich měření s oblastí horniny, kde se fosilie nenacházely, vědci přišli na to, že drobné fosilie svým poměrem těchto izotopů opravdu vykazují známky biologického života. A z těchto měření dokonce dokázali získat také další informace o způsobu života těchto malinkatých organismů. Vědci se domnívají, že 11 studovaných vzorků představuje 5 různých živočišných druhů, mezi nimiž se nacházely například fotosyntézní organismy, které měnily sluneční paprsky na energii, jeden archeální organismus produkující metan a dva druhy proteobakterií, které metan naopak spotřebovávaly.

Výsledky své studie tým publikoval ve vědeckém časopise PNAS (Proceedings of the National Academy of Sciences).

Nejen ve sportu, ale i ve vědě se závodí

Tento výzkum je také velkým přínosem pro hledání mimozemského života. „Před 3,465 miliardami let byl život na Zemi již rozmanitý, to je jisté…“ říká Schopf a pokračuje: „To nám ukazuje, že život musel vzniknout mnohem dříve a potvrzuje to tvrzení, že pro primitivní formy života nebylo obtížné vzniknout a vyvinout se v pokročilejší mikroorganismy… Nicméně pokud panují správné podmínky, život ve vesmíru by podle všeho měl být rozšířený.“


                                                                                       J. William Schopf

Z hledání nejstarších fosilií se s postupem času stal takřka závod, a někteří odborníci o Schopfových nálezech dosud nejsou přesvědčeni. Dominic Papineau z University College London například uvádí, že Schopf a jeho tým odvedli dobrou práci, nicméně odmítá tvrzení, že by jejich fosilie byly nejstarší. Domnívá se totiž, že dříve tento rok nalezl 3,95 miliardy let staré fosilie na kanadském poloostrově Labrador. Další tým zase prohlašuje, že objevil fosilie mikrobů staré 3,77 miliardy let na území Grónska.

Detailní zkoumání těchto fosilií bude s největší pravděpodobností probíhat ještě nějakou dobu. Geobiolog Birger Rasmussen z australské Curtin University v rozhovoru s Elizabeth Pennisiovou z vědeckého časopisu Science řekl: „Vzhledem k tomu, že se jedná o jedny z nejstarších možných známek života, dojít ke správným závěrům skutečně stojí za to. Rozvíjení našich schopností rozpoznat starodávné známky života na Zemi je zásadní pro naše vyhlídky života na Marsu a dále.“

Zatím nedokážeme říct, zda tyto teorie o raném životě dlouhodobě obstojí, nicméně každý krok, který vědci podniknou za účelem lépe porozumět podmínkám, ve kterých se život vyvíjí, a extrémním prostředím, ve kterých dokáže vzkvétat, je zároveň dalším krokem k zodpovězení otázky: Jsme ve vesmíru sami?

PŘEČTĚTE SI TAKÉ

Vstoupit do diskuse (0 příspěvků)

Komentáře (0)

ODESLAT ZPRÁVU
Vložit obrázek