KATEGORIE
SPECIÁLNÍ PROJEKTY
BLOGY
Přihlásit se
ODEBÍRAT ZPRÁVY
kaleidoskop

Kachna, labuť nebo velociraptor? Nově objevený druh dinosaura je úžasně bizarní

Halszkaraptor, jehož fosilie byly nedávno objeveny a popsány, je pravděpodobně nejzvláštnějším druhem dinosaura, jakého jste kdy viděli. Jeho atypické tělo totiž kombinuje ostré drápy, elegantní protáhlý krk a velmi nemotorné paže.

...

Paleontologové se při tomto objevu nejspíš cítili podobně, jako přírodní historici v 18. století, kteří nalezli ptakopyska, tedy nevěřili svým očím. Spojení velociraptora a kachny je tak bizarní, že ho vědci nejdříve považovali za očividný padělek. Později však s potěšením zjistili, že se jedná o skutečného tvora, kterého popsali v článku publikovaném v prestižním vědeckém časopise Nature.

A jak píše Ed Yong z amerického časopisu The Atlantic, již příběh samotné 70 milionů let staré fosilie je velmi podivný. Byla totiž propašována z Mongolska a pohybovala se na černém trhu od Japonska, přes Velkou Británii až do Francie. Zde zvěsti o neobvyklé fosilii zaznamenal François Escuillié.

Escuillié, soukromý sběratel fosilií, podle Michaela Greshka z National Geographic sbírku pašovaných fosilií koupil a vrátil ji zpět do Mongolska. Vsadil na šanci, že halszkaraptor je skutečným a nikoli smyšleným tvorem, fosilii koupil a poslal ji belgickému paleontologovi Pascalu Godefroitovi na posouzení.

Godefroit a jeho tým si podle Yonga zpočátku mysleli, že se jedná o chiméru, tedy směs různých fosilií slepených k sobě a vytvářejících pomyslného tvora. Na jeho dolních končetinách se totiž nacházely zahnuté drápy podobné těm, které mají velociraptoři, zatímco přední končetiny byly jakýmsi zvláštním hybridem obvyklých raptořích končetin a tučňáčích ploutví. Vzhledem k těmto podivným rysům a pochybné historii se vědci domnívali, že jde o špatně sestavenou fosilii. Shodli se však, že pokud by tvor byl skutečný, muselo jít o raptora přizpůsobeného plavání, a tím pádem také o prvního opravdového dinosaura, který by se životem v moři připojil k plesiosaurům a ichtyosaurům.

Fosilie byla však částečně zapouzdřena v pevném kameni, a tak ji Godefroit a jeho tým vzali do institutu ESRF (European Synchrotron Radiation Facility), aby za pomocí urychlovače částic prozkoumali mineralizované kosti, které byly stále uzamčené v kameni.


„Řekli mi ‚přesvědčte nás, že je falešná.‘ Myslel jsem, že to bude velmi zřejmé. Ale pozoroval jsem ji hodiny a hodiny a nemohl jsem nic najít,“ řekl v rozhovoru pro New York Times paleontolog z institutu ESRF Vincent Fernandez.

Nakonec vědci našli více zástupců této zvláštní směsice – části krku podobného labutímu a kachní zobák společně se zavalitými pádlovitými pažemi, čímž potvrdili, že šlo o skutečného tvora.

Jeho nový název, halszkaraptor escuilliei, vzdává čest Escuilliému za jeho roli v objevení fosilie a také polské paleontoložce jménem Halszka Osmólska, která stála za objevením více než 10 mongolských dinosaurů.

Jakmile byla pravost fosilie ověřena, začal Escuillié pracovat na její repatriaci do Mongolska, která se uskuteční, jakmile Godefroit se svým týmem v Belgii dokončí její studii.

Halszkaraptor je nejnovějším přírůstkem rodiny teropodů, a mezi jeho taxonomické příbuzné tak patří například ikonický tyranosaurus a velociraptor. Stejně jako většina jeho příbuzenstva byl i halszkaraptor podle všeho predátor, avšak s tím rozdílem, že jde o prvního teropoda uzpůsobeného lovení ve vodě.

Jeho hlava připomínající hlavu kachny podle Greshka obsahovala kanálky, ve kterých byly ukryty nervy a cévy. To vedlo k zesílené citlivosti, jakou disponují například dnešní krokodýli a vodní ptáci. Jeho zobák plný drobných zubů, který byl perfektním nástrojem pro lov ryb, značí, že se halszkaraptor při lovu pravěkých mořských živočichů potápěl, což z něj možná činí původní a dlouho vyhynulou verzi dnešního kormorána.


Nicméně otázka, jak se tento tvor vyvinul, zatím ani zdaleka není zodpovězena. Silné zadní končetiny mu umožnily jednoduše chodit po souši, kam se tedy mohl vracet klást vejce. Tyto končetiny mu však zároveň poskytovaly silný odraz při plavání pod vodou. Nicméně vzhledem k tomu, že se na nich nacházely ostré drápy a nikoli plovací blány, byl jejich primární účel spíše běh.

A ačkoli protáhlé a zploštělé kosti svou velikostí odpovídají vodním ptákům, není Godefroit se svým týmem dosud přesvědčený, že halszkaraptorovi sloužily jako ploutve. Než vědci porozumí způsobu, jakým byly horní končetiny připojeny k ramenům, nebudou moci určit, zda sloužily k pohánění, jako tomu je například u tučňáků, nebo se jedná o jinou, výstřední funkci, která dosud nebyla odhalena.

Jedno je však jisté i přes všechny záhady. Někdy v blízké budoucnosti si tuto bizarní ostrozubou labuť bude kdokoli moci zvolit za nejoblíbenějšího dinosaura.

PŘEČTĚTE SI TAKÉ

Vstoupit do diskuse (0 příspěvků)

Komentáře (0)

ODESLAT ZPRÁVU
Vložit obrázek