KATEGORIE
SPECIÁLNÍ PROJEKTY
BLOGY
Přihlásit se
ODEBÍRAT ZPRÁVY
kaleidoskop

Lidé se prý nemohou dožít více než 115 let. Je to pravda?

Vědci z New Yorku dospěli k závěru, že prodlužovat život nelze neomezeně. Existuje hranice, kterou lidstvo jako biologický druh nebude schopno nikdy překročit. Ta hranice má být 115 let. Je to ale jisté?

...

Co se vlastně stalo?

Odborný časopis Nature před dvěma lety zveřejnil studii o hranicích lidské dlouhověkosti. Publikace vyvolala zájem médií po celém světě. Za pouhých pár dní se studie vyšplhala mezi 20 nejpopulárnějších vědeckých publikací.

Vědci z Albert Einstein College of Medicine prostudovali případy výjimečné dlouhověkosti. K tomu využili International Database on Longevity. Mezinárodní databáze zahrnuje lidi nad 110 let z různých zemí světa.

Vědci zjistili zajímavou věc. Průměrný věk úmrtí dlouhověkých lidí se v průběhu let neustále zvyšoval. V roce 1955 ale začal stagnovat. Dokonce došlo k tomu, že se průměrný věk dlouhověkých o něco málo snížil a nakonec zamrzl na 115.

Vědci učinili jednoznačný závěr: Lidstvo dosáhlo svého maxima. Dlouhověkost již nelze posouvat dál.

Jejich článek samozřejmě nezůstal bez odezvy. Kromě zvědavých čtenářů a médií zaujal i další vědce, kteří se rozhodli závěr svých kolegů podrobit ověřování.

Takže lidé 22. století nemohou žít déle než (průměrných) 115 let?

Ano, tak zní závěr autorů vědeckého článku. Jsou si jisti, že existuje určitý biologický limit, který nemůže být překonán. Jiní vědci mají ale jiné názory. Například James Vaupel v přehledném článku publikovaném taktéž v časopise Nature shrnuje data z mnoha demografických, epidemiologických a biologických studií. Skutečnost, že se průměrný věk dlouhověkých zastavil na 115 letech, vysvětluje něčím jiným, než biologicky daným limitem. Podle něho se čím dál více lidí dožívá vysokého věku. Počet lidí, které můžeme označit za „dlouhověké“ se stále zvyšuje. A čím více lidí dosáhne spodní hranice dlouhověkosti (110 let), tím nižší bude průměrný věk dlouhověkých. Jak půjde čas dál a dlouhověkost se bude stále zvyšovat, dojde k tomu, že se průměrný věk dlouhověkých vyšplhá až na 120. Tato teorie dokonce lépe vysvětluje, proč došlo v jednu chvíli dokonce k poklesu průměrného věku dlouhověkých.

Můžeme s pomocí statistik předpovědět délku života budoucích generací? Bohužel ne. Lidé, které dnes řadíme mezi dlouhověké, se narodili na přelomu 19. a 20. století. Od té doby se mnoho změnilo. Změnily se životní podmínky, zvýšila se úroveň lékařské péče. Lidé mění i svůj životní styl a způsob stravování. Z těchto důvodů je velice obtížné předpovědět průměrný věk příštích generací.

Takže studie vědců z Albert Einstein College of Medicine je mylná?

Nelze říct, že by vědci udělali nějakou chybu. Ale je možné, že jejich teorie bude časem vyvrácena. Možná se ukáže, že stagnace průměrného věku dlouhověkých je pouze dočasná záležitost.

Tvrdit s jistotou, že lidstvo dosáhlo svého stropu, co se týče délky života, je ale očividně příliš unáhlené.

Dobrá, proč ale mluvíme pouze o věkových rekordmanech?

Pokud budeme mluvit o věku obecně, dá se říct, že se průměrný věk lidí stále zvyšuje? Odpověď zní ANO. Pravděpodobnost, že prožijeme dlouhý a zdravý život, stále roste. Ze studie, na které pracovali Jacques Vallin a France Meslé, vyplývá, že od počátku globalizace průměrný věk ve vyspělých zemích lineárně roste a nemá v úmyslu se zastavit.

Jak jsou na tom Češi?

Průměrný věk Čechů stoupá stejně jako ve zbytku Evropy. Je ale nižší než zbytek evropského průměru. V rámci Evropy jsme tak spíše podprůměrní. Nejhůře je na tom Chorvatsko, Maďarsko a třeba Slovensko. Naopak nejlépe jsou na tom Skandinávci. Lépe než Česká republika je na tom i Španělsko, Itálie, Řecko, Francie a Německo.

Statistiky se liší i v rámci jedné země. Třeba u nás se nejvyššího průměrného věku dožívají obyvatelé Prahy. Nejhůř jsou na tom lidé z Ústeckého kraje – průměrný věk mužů a žen tu nedosahuje ani osmdesátky.

 Zásadní roli tu podle všeho hraje zdravý životní styl a genetika. Vliv na délku života může mít cvičení a sport, zdravá strava, kouření a alkohol, ale třeba i ovzduší a lékařská péče. Průměrná délka života totiž může v některých oblastech vzrůstat i díky umělému udržování při životě.

PŘEČTĚTE SI TAKÉ

Vstoupit do diskuse (0 příspěvků)

Komentáře (0)

ODESLAT ZPRÁVU
Vložit obrázek