KATEGORIE
SPECIÁLNÍ PROJEKTY
BLOGY
Přihlásit se
ODEBÍRAT ZPRÁVY
kaleidoskop

Neandrtálci měli k moderním lidem blíže, než jsme si mysleli. Dokazuje to 50 000 let stará kostra

Vědci objevili mimořádně zachovalou kostru neandrtálského dítěte, která je stará 49 000 let a ukazuje, že děti neandrtálců se nejspíš vyvíjely velmi podobným způsobem jako naše.

...

Nejprve byla objevena lebka, která s sebou však přinesla spíše více otázek než odpovědí. Ačkoli byla lebka, která byla nalezena v systému vápencových jeskyní El Sidrón, který se nachází ve španělské provincii Asturie, téměř 50 000 let stará, lze si ji jednoduše splést s lebkou moderního lidského dítěte. Archeologové, kteří kostru poté zkoumali, chtěli zjistit, jaký byl příběh tohoto mladého neandrtálce a jak moc podobný byl dnešním dětem homo sapiens.

„Když se začaly objevovat první ostatky mladistvé kostry, uvědomili jsme si, že se jedná o velmi zajímavou kostru,“ řekl Luis Rios, paleontolog z madridského Národního přírodovědeckého muzea a spoluautor studie, která byla nedávno publikována v odborném akademickém časopise Science.

Důvodů, proč kostra přitahovala pozornost tolika vědců, je hned několik. Prvním důvodem bylo, že jelikož se jedná o dětskou kostru, poskytoval nález pohled na to, jak neandrtálci rostli a vyvíjeli se v dospělé jedince, což mohli vědci poté porovnat s moderními zástupci homo sapiens. Druhým důvodem byl mimořádně zachovalý stav čelisti a zubů, které umožnily určit přesný odhad věku jedince v čase smrti.

„Dentální vývoj je velmi důležitý pro vývoj lidí i primátů a také pro určení chronologického věku, což je věk jedince v letech, dnech a měsících či absolutním čase,“ řekl na tiskové konferenci Antonio Rosas, předseda Paleoantropologického oddělení madridského Národního přírodopisného muzea a vedoucí autor studie.


Prostřednictvím analýzy zubů byli vědci v čele s Rosasem schopni zjistit, že jedinec s téměř 100% pravděpodobností zemřel ve věku 7,61 až 7,78 let. Ačkoli testy DNA byly neprůkazné, dle velikosti zubů a celkové robustnosti těla lze rovněž konstatovat, že se jedná o jedince mužského pohlaví. Další nálezy dle Rosase naznačují, že lidé a neandrtálci mohou mít až na dvě výjimky mnohem více společného, než jsme si mysleli.

Vědecký tým provedl kompletní analýzu kostry s účelem porovnat vývojová stádia neandrtálských dětí se stádii moderních lidských dětí. Zjistili, že co se týče vývoje a růstu kostí, je neandrtálec téměř k nerozeznání od moderního člověka. Od rukou po kolena je dle Rosasových slov „obecný vzorec růstu velmi podobný jako u moderního člověka“.

Jeho tým však zaznamenal dva významné aspekty, ve kterých se kostra neandrtálce s tou lidskou rozcházela, což by mohlo poskytnout detailnější obraz toho, jak se neandrtálci s věkem vyvíjeli. Prvním z těchto rozdílných aspektů byla páteř. CT skeny odhalily, že některé páteřní obratle dosud nebyly přirostlé, přičemž u moderního člověka by s páteří srostly ve věku 5 až 6 let.


Druhý rozdílný aspekt poskytlo zkoumání lebky, které naznačilo, že vývoj mozku byl u neandrtálců o něco dlouhodobějším procesem než u moderních lidí. Objem mozku neandrtálského mladistvého jedince totiž dosahoval 87,5 % objemu dospělého neandrtálce, kdežto objem mozku dětí moderních lidí ve věku 7 let dosahuje zpravidla 95 % objemu dospělého jedince.

Rosas si však uvědomuje, že zakládat takto významnou teorii na jednom nálezu, je problematické. „Je to problém, který se u fosilních záznamů vyskytuje. Závěry jsou někdy založené pouze na několika jedincích,“ říká.

Nicméně i tak je dle jeho slov tato práce zásadní pro pomalý, ale zato stálý pokrok v evolučním výzkumu a dodává, že v následujících letech se budou snažit do výzkumu „zahrnout další fosilie a pozdnější vývojová stádia“.

PŘEČTĚTE SI TAKÉ

Vstoupit do diskuse (0 příspěvků)

Komentáře (0)

ODESLAT ZPRÁVU
Vložit obrázek