KATEGORIE
SPECIÁLNÍ PROJEKTY
BLOGY
Přihlásit se
ODEBÍRAT ZPRÁVY
kaleidoskop

Posledním společným předkem všech zvířat je nejspíš mořská houba

Ve světě fylogenetiky panují již dlouhou dobu jisté rozepře. Ožehavým tématem je následující otázka: Který tvor je posledním společným předkem všech zvířat?

...

Vědci jsou ohledně této záležitosti rozděleni do dvou táborů. Jedni tvrdí, že jako první vznikl jednoduchý tvor podobný mořské houbě, zatímco druzí věří, že se jednalo o složitější organismus, jako jsou například žebernatky, které mají nervový systém, střeva a schopnost pohybovat se.

Žebernatka

Jak ale uvádí Nicola Davisová z deníku The Guardian, vědci z Bristolské univerzity nyní do této rozepře přispěli novým výzkumem, podle jehož závěrů byl posledním společným předkem skutečně nepohyblivý tvor podobný mořské houbě.

Výzkumníci rozpracovali vztahy mezi jednotlivými organismy prostřednictvím rodokmenů podobných těm, které si děti vytváří na základní škole. V minulosti museli vědci spoléhat na fyzické vlastnosti, podle kterých určili, která zvířata jsou si příbuzná a která mohla sdílet společného předka. V posledních desetiletích je však již hlavní metodou určování příbuzenských vztahů rozbor DNA.

U samého kořene rodokmenu se nachází jeden živočich, tedy poslední společný předek veškerého zvířecího života (nejedná se však o „posledního univerzálního společného předka“ zvaného LUCA, který zahrnuje také rostlinstvo a další sféry života). DNA nám však neprozrazuje, jaký typ zvířete tento první tvor byl, a proto vědci vytvořili evoluční modely, pomocí kterých by ho mohli vystopovat.

Statistika nikdy nelže

Podle tradičního pohledu byly prvními zvířaty mořské houby. Nicméně od roku 2008 hned několik modelů naznačilo, že to mohly být zase žebernatky. I letos vyšlo na toto téma hned několik studií, které však stále nedochází k souhlasnému závěru. V říjnu vědci použili metodu analýzy DNA zvanou molekulární hodiny, aby dokázali, že žebernatky se před 88 až 350 lety jako první odtrhly od vývojového stromu. Jiná letošní studie však shledala prvními živočichy zase mořské houby.

Podle Davisové chtěli vědci z Bristolské univerzity posoudit obě strany argumentu, a tak provedli statistickou analýzu, pomocí které tyto datové sady z různých evolučních modelů porovnali. Zjistili, že modely, které určují jako prvního tvora mořskou houbu, vysvětlují data mnohem lépe než modely ukazující na žebernatky. Celý jejich výzkum byl publikován ve vědeckém časopise Current Biology.

Tento závěr však není až tak překvapující. Hypotéza o žebernatkách má totiž pár zjevných nedostatků. Například kdyby první tvorové měli střeva a nervy, znamenalo by to, že aby se mohly vyvinout jednodušší organismy jako právě mořské houby, musely by tyto sofistikované prvky organismu ztratit.

Debata ale ještě nekončí

Ačkoli se tato debata může jevit jako puntičkářská, jeden z autorů studie David Pisani v tiskové zprávě vysvětluje, že určení prvních zvířat bude mít zásadní dopad na celou biologii. „Faktem je, že hypotézy o tom, zda jako první přišly houby či žebernatky, značí dvě naprosto odlišné evoluční historie klíčových zvířecích orgánových systémů, jako jsou například nervová a trávicí soustava. Proto je znalost správného pořadí větvení na počátku zvířecího stromu zásadní pro pochopení naší vlastní evoluce a původu klíčových znaků zvířecí anatomie,“ říká Pisani.

Antonis Rokas, vědec z Vanderbiltovy univerzity, který publikoval několik studií udávajících jako prvního tvora žebernatky, v rozhovoru s Davisovou uvedl, že debata ještě není u svého konce, ale blíží se k němu. „Touto studií její autoři značně naklonili misky vah ve prospěch hypotézy o mořských houbách,“ říká Rokas.

„Než ale budu tuto debatu považovat za vyřešenou, budu napjatě očekávat, jaký efekt bude mít přidání dalších genomů z rodokmene hub i žebernatek a také modelů, které neredukují informace poskytnuté z dat,“ dodává.

ZPĚT NA KATEGORIE

PŘEČTĚTE SI TAKÉ

Vstoupit do diskuse (0 příspěvků)

Komentáře (0)

ODESLAT ZPRÁVU
Vložit obrázek