KATEGORIE
SPECIÁLNÍ PROJEKTY
BLOGY
Přihlásit se
ODEBÍRAT ZPRÁVY
kaleidoskop

Proč jsou věřící lidé všeobecně méně inteligentní?

Zajímavá studie, která byla poprvé vydána před třemi lety, si položila poněkud ošemetnou otázku. Existuje nějaká spojitost mezi mírou IQ a tím, zda lidé věří v boha? Její autoři – Miron Zuckerman, Jordan Silberman a Judith A. Hallová, provedli analýzu celkem 63 jednotlivých výzkumů, z nichž jim vzešly tři hlavní ukazatele toho, jaká může být mezi inteligencí a vírou souvislost. Inteligence podle nich nad vírou vítězí. 

...

Každý jedinec potřebuje svůj výklad světa

I přesto, že se jedná spíše o hypotetickou studii, vyšlo najevo, že věřící lidé mohou být méně inteligentní než mnozí ateisté. Aby autoři studie své výsledky racionálně podložili, sepsali tři ukazatele, které hovoří v neprospěch víry.

1. Inteligentní lidé mají obecně analytičtější myšlení a řídí se daty. Formální náboženství je opakem. Je založeno na nepřesných empirických zkušenostech a jeho základy jsou často založeny na přímém rozporu s vědou. Inteligentní lidé nemají příliš velký zájem o metafory, obracejí se spíše k vědě, které důvěřují. A jak je obecně známo, věda se s náboženstvím příliš nepřátelí.

2. Inteligentní lidé často nežijí v obecné shodě, jsou zvyklí vyjadřovat i odlišné názory. Religiozita se oproti tomu váže k daným normám, které opakovaně následuje. Inteligentní lidé mají tendenci být méně naivní, ve většině společností jsou však převýšeni věřícími lidmi. I když globální úroveň religiozity klesá, stále existuje značná kulturní variabilita.


3. Inteligence a religiozita jsou „funkčně ekvivalentní,“ což znamená, že plní stejnou psychologickou roli. Ačkoliv je toto tvrzení v rozporu s body 1 a 2, zasluhuje si velkou pozornost. Lidé budou vždy toužit po tom, aby chápali význam věcí okolo sebe. Jak věřící, tak ateisté si potřebují udělat jasnou představu o tom, jak interpretovat svět okolo nich. Jedné skupině s tím pomáhá právě její náboženství, druhá se spoléhá na vědu a logické zdůvodnění. Autoři studie došli k závěru, že někteří lidé uspokojují svou touhu najít smysl života prostřednictvím náboženství, zatímco jiní tak činí prostřednictvím logického, analytického a vědeckého myšlení. IQ pak předurčuje, v jaké z těchto skupin se daný jedinec s největší pravděpodobností realizuje.

Víra se může na rozdíl od míry IQ během života měnit

Je třeba vzít v potaz skutečnost, že úroveň inteligence se například už od dětství nemění, kdežto religiozita může být postupem života kolísavá. Dětské IQ je předpokladem i pro IQ v dospělosti, oproti tomu víra v dětství může být od víry v dospělosti naprosto odlišná.

Záleží také na konkrétní osobnosti a jejích vlastnostech. Jak moc je náchylná bezmezně důvěřovat,ať už ve vědu, nebo v náboženství, a jak lehce se dá ovlivnit. 


Autor: ElS

Zdroj: Psychology Today

PŘEČTĚTE SI TAKÉ

Vstoupit do diskuse (3 příspěvků)

Komentáře (3)

ODESLAT ZPRÁVU
Vložit obrázek
Přestože by mi informace v tomto článku uvedené měly jako nevěřící lichotit, musím upozornit na pár věcí. Nejsem si ani jistá tím, jestli to, že jsou věřící méně inteligentní, lze brát všeobecně. Je spousta věřících, kteří existenci boha zdůvodňují tím, že je o tom psáno v Bibli, ale je i spousta ateistů, kteří analyticky neuvažují ani trochu a k podložení toho, že bůh neexistuje, používají podobně pochybných "důkazů". Na druhou stranu, mezi studovanými a velmi inteligentními lidmi jsou jak věřící, tak i ateisté. A na co je třeba upozornit je to, že jedni z nejinteligentnějších lidí naší historie byli věřící. Uvedu pár příkladů. Tomáš Akvinský, křesťanský filosof středověku, se pokusil sloučit víru s věděním a jeho pět důkazů boží existence se odvíjí od rozumové úvahy a i jako ateista je zcela nezavrhuji. René Descartes byl věřící, ale jeho analytické myšlení vedlo vždy k tomu, že člověk si může být zcela jist pouze tím, co nelze zpochybnit - a boha zpochybnit lze. I jeden z největších kritiků církve, náboženství, křesťanství, dogmatismu a absolutismu Voltaire byl věřící, přesněji deista. Jeden z největších mozků Albert Einstein byl věřící a pravděpodobně nikdo by o něm neřekl, že byl hloupý. Záleží tedy na tom, z jakého hlediska na vztah víry a inteligence nahlížíme. Věřící přirozeně staví víru nad rozum, ale někteří z nich neopomíjí to, že bůh měl dát člověku schopnost rozumně uvažovat a porozumět jeho dílu přirozenou cestou. Jsou ale tací, kteří využívají poznatků vědy k tomu, aby ji mohli shazovat. Věřící tedy nemusí být méně inteligentní a nevěřící více. Znám mnoho věřících, kteří nad věcmi uvažují. A musím uznat, že svět naší doby přichází nejen o víru, ale i o tu inteligenci.
Když nevíte stejně jako autor článku, co to je inteligence a pokemizujete o tom, kdo je inteligentní, nejste hloupá? Pojem hloupý se pro laika nejspíše definuje lépe než pojem inteligentní. Když Albert Einstein měl přijít na Princetonskou univerzitu, kde již tou dobou byl zaměstnán Kurt Gödel, jeden princetonský profesor protestoval slovy, že jeden idiot tu již stačí.
Věda a víra se podle mě nedá takto porovnávat. Věda se opírá o experimenty nebo z axiomu něco dále odvozuje a dokazuje. Vira naproti tomu je nebo není. Buď věřím že Bůh je nebo věřím že není. Podle mě není jasný důkaz tak či tak...