KATEGORIE
SPECIÁLNÍ PROJEKTY
BLOGY
Přihlásit se
ODEBÍRAT ZPRÁVY
kaleidoskop

Proč se rány hojí rychleji ve dne než v noci?

Ať už se říznete při krájení jablka či při sekání zeleniny, vždy je to nepříjemný a bolestivý zážitek. Nová studie ale tvrdí, že čas, kdy k úrazu dojde, ve skutečnosti může ovlivnit rychlost, jakou se rána bude následně hojit.

...

Jak uvádí Andy Coghlan z mezinárodního vědeckého časopisu New Scientist, vědci zjistili, že rány přivozené během dne se hojí až dvakrát rychleji než ty, ke kterým došlo v noci.

Ve dne jiné proteiny než v noci

Vždy, když dojde ke zranění, přesunou se na zasažené místo buňky zvané fibroblasty, aby umožnily růst nových buněk. Podle Roni Denglerové z vědeckého časopisu Science jsou tyto buňky rovněž známé pro „zachovávání svého vlastního času“, protože periodicky mění svou aktivitu v závislosti na denní době. Nicméně detaily tohoto procesu byly dosud velmi nejasné.

Nathaniel Hoyle se svým vědeckým týmem z cambridgeské Laboratoře molekulární biologie (Laboratory of Molecular Biology) se rozhodli fibroblasty studovat, aby těmto rytmům lépe porozuměli. Při pozorování zjistili, že proteiny, které buňky produkují, se během dne liší, při čemž proteiny potřebné pro hojení jsou produkovány v největších množstvích právě v době denního světla.

Aby otestovali, zda tento rozdíl v aktivitě nějakým způsobem ovlivňuje samotné hojení, pozorovali vědci poškozené buňky v Petriho misce. Měřili rychlost hojení v různých částech dne a zjistili, že hojení opravdu probíhá rychleji během dne.

Celý jev je ve skutečnosti způsoben tím, že přibližně 30 různých genů, které ovládají pohyb fibroblastů, je aktivnější ve dne než v noci. Vědecký tým se tuto hypotézu poté rozhodl otestovat na myších. Jejich očekávání se potvrdila a zranění přivozená ve dne se hojila rychleji než ta, ke kterým došlo v noci.

Když vědci poté přezkoumali údaje z mezinárodní databáze popáleninových zranění (International Burn Injury Database), která obsahuje údaje o časech zranění, našli stejný vzorec: popáleniny přivozené v noci se hojily v průměru o 11 hodin déle než popáleniny přivozené ve dne. Celý výzkum byl publikován v odborném lékařském časopise Science Translational Medicine.

Fibroblasty mají své vlastní „hodiny“

Jak Denglerová uvádí, vědci se po mnohá desetiletí domnívali, centrum cirkadiánního (biologického) rytmu, které funguje jako ústřední hodiny těla a nachází se v hypotalamu, je jedinou částí těla, která přijímá signály o tom, zda je den, nebo noc prostřednictvím vizuálních podnětů.

Cirkadiánní rytmus řídí procesy jako spánek a buzení, trávení, hlad a uvolňování hormonů. Jiný vědecký tým letos získal Nobelovu cenu, když zjistil, jak se tento rytmus projevuje na molekulární úrovni.

V posledních letech se však ukazuje, že některé části těla jako například plíce či játra mají své vlastní nezávislé hodiny. A do této skupiny podle všeho patří také fibroblasty, ačkoli vědci ještě přesně neví, jakým způsobem se tyto buňky s okolním světem synchronizují. Objasnění tohoto procesu by mohlo změnit pohled na současné lékařské praktiky.

„Tento výzkum je dalším z hromadících se důkazů o tom, že denní doba či cirkadiánní rytmus hraje v lékařství svou roli. Otázkou nyní je, jak tuto znalost dokážeme využít a zda může změnit lékařskou praxi a pomoci pacientům,“ uvádí Derk-Jan Dijk z britské Univerzity v Surrey.

Výsledky výzkumu však již nyní mohou mít význam zejména pro plánování operací, jejichž provádění by mělo odpovídat vhodné době dle cirkadiánního rytmu. Je ale také možné, že se zjistí, že některé léky dokáží fibroblasty oklamat a přimět je myslet si, že je stále den, což povede k rychlejšímu hojení.

Do té doby však raději pro jistotu odkládejte nože, jakmile zapadne Slunce.

PŘEČTĚTE SI TAKÉ

Vstoupit do diskuse (0 příspěvků)

Komentáře (0)

ODESLAT ZPRÁVU
Vložit obrázek