KATEGORIE
SPECIÁLNÍ PROJEKTY
BLOGY
Přihlásit se
ODEBÍRAT ZPRÁVY
kaleidoskop

V uměle vytvořené půdě simulující prostředí Marsu se poprvé rozmnožily žížaly

Vědci z výzkumné laboratoře v Nizozemsku nás před několika dny posunuli o krok blíže k životu a hospodaření na Marsu. A pomohli jim k tomu velmi nečekaní živočichové – žížaly.

...

Žížaly jsou základem každé zdravé zahrady, protože napomáhají procesu rozkládání odumřelých rostlin a recyklace živin jako dusík či draslík, které jsou pro život rostlin nezbytnými. Jak ale uvádí Sarah Gibbensová z National Geographic, půda na Marsu má do tohoto prostředí plného živin, na které jsou žížaly zvyklé zde na Zemi, hodně daleko. Proto byli vědci z Wageningenské univerzity překvapeni, když zjistili, že kolonii žížal se v uměle vytvořené špíně nejen dařilo, ale dokázaly se dokonce i rozmnožovat.

Biolog z Wageningenské univerzity Wieger Wamelink se již nějakou dobu zabývá zkoumáním zemědělských metod, pomocí kterých by budoucí marťanští kolonisté mohli pěstovat svou vlastní potravu. V tiskové zprávě univerzity stojí, že při posledním testu vědci umístili dospělé žížaly a statkové hnojivo do uměle vytvořené marťanské půdy s cílem vypěstovat rukolu.


V unikátních podmínkách již vypěstoval rajčata, ředkvičky či hrášek

Wamelink se svým týmem využíval půdu známou jako Mars-1A, která je vytvořena z vulkanických hornin havajské sopky Pu’u Nene a napodobuje sterilizovaný prach, který pokrývá Rudou planetu. Očekávali, že přidání prasečí kejdy do půdy bez živin napomůže růstu rostlin. „Nicméně největší překvapení přišlo na konci experimentu, když jsme v simulantu půdy našli dvě malé žížaly,“ uvádí Wamelink ve zprávě.

Nejedná se však o Wamelinkův první úspěch v pěstování plodin v umělé vytvořené půdě. Vzhledem k tomu, že se svým týmem začal tyto experimenty provádět již v roce 2013, má na kontě již více než deset vypěstovaných druhů plodin. V březnu roku 2016 se dostal na přední stránky novin, když v simulované půdě Marsu vypěstoval plodiny jako rajčata, hrášek, žito, ředkvičky, řeřicha či pažitka. Problémy mu však již během několika experimentů činil špenát.


Úspěchy v pěstování plodin v podmínkách podobných Marsu však zaznamenali již také další vědci. Peruánské Mezinárodní centrum pro výzkum brambor (The International Potato Center) v březnu letošního roku oznámilo, že jeho výzkumníci v daných podmínkách dokázali vypěstovat brambory. Použili půdu z pouště v Peru, která se svým složením velmi podobá té marťanské, a přidali do ní také miniaturní satelity CubeSat, které dokážou napodobit teplotu, tlak vzduchu a hladinu kyslíku a oxidu uhelnatého.

Jednu složku půdy se ještě napodobit nepodařilo

Wamelinkův výzkum je samozřejmě ještě stále ve svém raném stádiu. Vzhledem ke skutečnosti, že při dosavadních pokusech nebyly simulovány úplně všechny životní podmínky Marsu, je ještě příliš brzy na odhady, zda se vědcům plodiny na Marsu podaří vypěstovat. Jak uvádí Gibbensová, je zde stále ještě jedna znepokojující složka marťanské půdy, kterou se vědcům dosud nepodařilo duplikovat, a tou jsou chloristany. Umělé vytvoření těchto sloučenin stále zůstává jednou z největších výzev pro nalezení úspěšných metod pěstování plodin na Marsu.

Dalším důležitým faktorem úspěšného pěstování plodin na Rudé planetě je podle Gibbensové předpoklad, že budou využity úplně všechny části rostlin a nebude vznikat žádný odpad. A protože budoucí astronauti nebudou mít neustálý přístup k prasečí kejdě, věří Wamelink, že hnojivo bude muset být vyráběno ze sterilizovaného lidského odpadu.


Žížaly budou nicméně i tak klíčovou součástí rozvoje zemědělského systému na Marsu, protože nejen recyklují živiny, ale díky vytváření kanálků také provzdušňují půdu, což je důležité pro účinné zalévání plodin.

„Žížaly pojídají organickou hmotu ze svršku půdy, rozmělní ji, a když ji vyloučí, mohou ji dále rozložit bakterie. Bez žížal vyčerpáte zásoby živin v půdě. A na Marsu si nemůžete dovolit o nic přijít,“ dodal Wamelink.

PŘEČTĚTE SI TAKÉ

Vstoupit do diskuse (0 příspěvků)

Komentáře (0)

ODESLAT ZPRÁVU
Vložit obrázek