KATEGORIE
SPECIÁLNÍ PROJEKTY
BLOGY
Přihlásit se
ODEBÍRAT ZPRÁVY
kaleidoskop

Vědci nalezli zřejmě nejstarší stopy pozemského života v téměř 4 miliardy let staré hornině

Vědci nalezli stopy možného života v 3,95 miliardy let starých horninách z Torngatských hor, které leží v severní části kanadského poloostrova Labrador. Emily Chungová z televizní stanice CBS News uvedla, že pokud bude nález potvrzen, půjde o nejstarší známky života, které byly dosud objeveny.

...

V posledních letech se zdá, že se vědci předhánějí v tom, kdo nalezne nejstarší známky pozemského života. Jen v minulém roce posunulo datum možného vzniku života na naší planetě zpět hned několik vědeckých týmů. 

V srpnu 2016 byla zveřejněna studie, která dokumentuje 3,7 miliardy let staré fosilie bakterií nalezené v Grónsku. V březnu letošního roku pak další tým vědců oznámil objevení možných stop bakteriálního života starých nejméně 3,77 miliardy let. A nejnovější nález, který je podrobně popsán v odborném časopise Nature, je dokonce ještě o 150 milionů let starší.

Vše spočívá v izotopech uhlíku a struktuře částic

Jak uvádí Ed Yong z časopisu The Atlantic, poslední nalezená fosilie jsou ve skutečnosti drobné krystaly uhlíkového minerálu s názvem grafit, který má specifický izotopový podpis, který podle všeho vznikl v důsledku životní aktivity mikrobiálních organismů.

Atomy uhlíku se v přírodě vyskytují ve dvou stálých izotopech: uhlík 12 a těžší uhlík 13. Jak však Yong vysvětluje, živé organismy preferují uhlík 12, protože je jednoduší ho přetvořit na živou tkáň. Když poté tyto organismy odumřou a rozloží se, zanechají po sobě uhlík především ve formě právě tohoto izotopu.

Izotopové složení však není jediným aspektem, který vědce nadchnul. Pravidelná struktura částic grafitu totiž také značí, že prošel stejným tepelným procesem, který vytvořil také horniny, které ho obklopovaly. To znamená, že je nepravděpodobné, že by se jednalo o mladší grafit, který se do uskupení nějakým způsobem dostal.

Nálezy, jako je tento, mění způsob, jakým vědci o brzkém životě na Zemi přemýšlejí. „Podle obrazu, který se nyní prostřednictvím těchto pravěkých hornin formuje, se život nacházel všude. Až do období, kam sahají záznamy hornin, tedy do období, kde stále můžeme hledat přímé důkazy brzkého života, je skutečně nacházíme. Země byla biotickou planetou podporující život již krátce po svém vzniku,“ řekl pro The Atlantic Vickie Bennett z Australské národní univerzity.

Pro jednoznačné potvrzení je třeba více důkazů

I přes tyto důkazy vzbudil nejnovější objev, podobně jako ty předchozí, značnou kontroverzi. Někteří odborníci totiž argumentují tím, že grafit bohatý na uhlík 12 mohl být vytvořen také anorganickými procesy a že pro potvrzení tvrzení, že se jedná opravdu o organický materiál, je třeba dalších důkazů.

Autoři studie tyto argumenty uznávají, a chystají se proto provést další výzkum, v rámci něhož budou zkoumat například prvkové složení dané horniny. Vedoucí autor studie Tsuyoshi Komiya, který působí na Tokijské univerzitě, pro tiskovou agenturu AFP uvedl: „Budeme analyzovat další izotopy v organické hmotě a obklopujících minerálech jako například izotopy dusíku, síry a železa.“

Komiya a jeho tým věří, že tyto doplňující analýzy jim pomohou s větší jistotou určit, jakým způsobem uhlíkové stopy vznikly.

PŘEČTĚTE SI TAKÉ

Vstoupit do diskuse (0 příspěvků)

Komentáře (0)

ODESLAT ZPRÁVU
Vložit obrázek