KATEGORIE
SPECIÁLNÍ PROJEKTY
BLOGY
Přihlásit se
ODEBÍRAT ZPRÁVY
kaleidoskop

Vědci sestrojili „nejmenší pevný disk na světě“, který má 500x více místa než nejlepší současný disk

Holandští vědci představili nejmenší pevný disk na světě, který díky přesunům atomů chloru dokáže ukládat data na mikroskopicky malé paměťové jednotky. Tento vynález tak umožňuje například uložení všech knih, které kdy byly napsány, do extrémně malinkatého zařízení.

...

Skládání atomů chloru na měděném podkladě

Výzkumný tým Kavliho institutu pro nanotechnologie na nizozemské Delftské univerzitě dokázal uložit data o velikosti 1 kilobyte do prostoru o šířce 96 nanometrů a výšce 126 nanometrů. Tento na první pohled nepatrný pevný disk je tak 500krát lepší než nejlepší běžně dostupné pevné disky současnosti.

„Teoreticky by tato hustota ukládání umožnila shromáždit všechny dosud napsané knihy napříč celým světem na plochu o velikosti jediné poštovní známky,“ oznámil ve svém prohlášení vedoucí výzkumu Sander Otte.

Princip tohoto úžasného zařízení je celkem jednoduchý. Využívá pohybu malých atomů chloru na měděném povrchu, při kterém se vytvářejí čtvercové mřížky. Když v mřížce jeden atom chybí, vznikne díra. 

Vědci následně využili metodu známou jako binární přepínání a s pomocí ostré jehly přesného skenovacího mikroskopu dokázali zkoumat jednotlivé atomy a přemísťovat je do těchto děr. Je to postup, který se podobá skládání posuvného puzzle.

„Do některých děr je možné přetáhnout specifické jednotky, které vytvářejí bity, písmena a slova, až z toho vznikne celý text. Díry lze taktéž kombinovat a vytvořit markry, které dokáží upozornit například na to, že je některé místo narušené poškozenými atomy,“ vysvětluje video, které Otte zveřejnil na YouTube.

Pomocí tohoto postupu vědecký tým z Delft složil celý kilobyte, který se skládá z 8000 jednotlivých atomových bitů. Jedná se o vůbec největší atomovou strukturu, kterou se kdy podařilo lidem uměle sestavit.

Zatím to funguje pouze v laboratorních podmínkách

Tento vynález však má svoje limity. Dosahuje sice naprosto špičkových výsledků, co se týká úložné kapacity, ale současně zaostává v rychlosti čtení a zápisu.

„Nevidíme však žádné překážky, které by nám mohly bránit ve zvýšení rychlosti na úroveň srovnatelnou se současnými pevnými disky. Samozřejmě to pro nás bude náročný technologický úkol, ale z fyzikálního hlediska by to mělo jít,“ tvrdí Otte.

Dalším problémem je, že paměť funguje pouze v ultra čistém vakuovém prostředí a při velmi nízké teplotě -196 stupňů Celsia.

Otte se svými kolegy je však přesvědčený, že se jedná o krok správným směrem a že tuto technologii lze i nadále vylepšovat, aby ji bylo možné používat i mimo laboratorní podmínky.

Pokud by přece jenom nebylo možné technologii přizpůsobit pro provoz ve vyšších teplotách, tak by se to podle Otteho dalo ve větších datových centrech vyřešit ukládáním dat v prostorách chlazených tekutým dusíkem.

„Některá zařízení pro magnetickou rezonanci jsou v nemocnicích udržována pomocí kapalného hélia při ještě nižší teplotě, takže tento nápad není až tak bláznivý, jak by se na první pohled mohl zdát,“ dodal Otte.

Tento nový výzkum byl publikován v pondělí v odborném časopise Nature Nanotechnology.


 Autor: jil

Zdroj: TU Delft

Foto: Sander Otte / YouTube

ZPĚT NA KATEGORIE

PŘEČTĚTE SI TAKÉ

Vstoupit do diskuse (0 příspěvků)

Komentáře (0)

ODESLAT ZPRÁVU
Vložit obrázek