KATEGORIE
SPECIÁLNÍ PROJEKTY
BLOGY
Přihlásit se
ODEBÍRAT ZPRÁVY
kaleidoskop

Vzácná sbírka uměleckých děl ukradených nacisty konečně zpřístupněna veřejnosti

Veřejnost může nyní konečně zhlédnout výběr přibližně 1500 obrazů, grafik a dalších děl moderního umění, která byla v roce 2012 nalezena v domě Cornelia Gurlitta, syna Hildebranda Gurlitta, který zprostředkovával obchody s uměním samotnému Hitlerovi.

...

Výstavy obsahující díla z Gurlittovy sbírky budou probíhat ve švýcarském Muzeu výtvarného umění v Bernu a v německém muzeu Bundeskunsthalle, které se nachází v Bonnu, a budou zahájeny 2. a 3. listopadu.

Monet, Matisse či Courbet

Exhibice Muzea výtvarného umění v Bernu je zaměřena především na přístup nacistického režimu k modernímu umění, které nacisté označovali jako „degenerované umění“. Exhibice v bonnském muzeu  Bundeskunsthalle je pak soustředěna na zkoumání nacistických krádeží umění ve spojitosti s perzekucí umělců, sběratelů a obchodníků.

„Veřejnost bude moci poprvé nahlédnout do těchto uměleckých děl, o kterých se v novinách mluvilo jako o senzačním nálezu či pokladu,“ řekla Nina Zimmerová, kurátorka Muzea výtvarného umění v Bernu.

Úřady Gurlittovu sbírku děl od umělců jako Claude Monet, Henri Matisse či Gustav Courbet objevily v únoru roku 2012 při daňové kontrole. Umění následně zabavily, ale informaci o jeho existenci držely pod pokličkou až do listopadu 2013, kdy ji odhalil a zveřejnil jeden německý zpravodajský časopis.

Gurlitt byl jedním ze čtyř lidí, kterým nacisté povolili obchodovat s uměním

Gurlitt převzal umělecká díla do svého držení po roce 1956, kdy zemřel jeho otec Hildebrand Gurlitt, obchodník s uměním a kritik. Podle New York Times byl Gurlitt starší jedním z pouhých čtyř lidí, kteří měli v době nacistického režimu povolení obchodovat s „degenerovaným“ uměním. Velkou část své sbírky nashromáždil z drancovaných německých muzeí a zabavených židovských sbírek.


Özlem Gezer z německého týdeníku Der Spiegel píše, že Gurlitt doufal, že se mu dědictví po svém otci podaří uchovat tak, že ho bezpečně uschová ve svém malém bytě v Mnichově.

Po zabavení děl úřady 80letý Gurlitt řekl: „Co ode mě tito lidé chtějí? Jsem jen velmi tichý člověk. Vše, co jsem chtěl, bylo žít se svými obrazy. Proč mě fotografují do novin, které normálně obsahují pouze fotografie pochybných postav?“

Rok poté, co byl nález sbírky zveřejněn, Gurlitt zemřel. Ve své závěti určil jako dědice své rozsáhlé sbírky muzeum umění, nicméně toto neočekávané rozhodnutí se poté ukázalo jako kontroverzní. Členové jeho rodiny tvrdili, že Gurlitt k odkázání takového daru nebyl duševně způsobilý a snažili se platnost jeho poslední vůle anulovat. Německý soud však minulý rok v prosinci rozhodl ve prospěch muzea.


Mezinárodní pracovní skupina, která byla pověřena vystopováním původu děl, tak dokázala učinit u pouhých šesti z nich, která nacisté ukradli. Pět děl již bylo vráceno potomkům jejich původních majitelů (původ šestého byl zjištěn teprve před pár týdny), nicméně původ většiny děl zůstává stále nejasný.

Ředitel muzea Bundeskunsthalle Rein Wolfs však veřejnost ujistil, že tato díla s nejasným původem zůstanou v Německu, kde budou čekat na identifikaci a následné navrácení rodinám původních majitelů.

PŘEČTĚTE SI TAKÉ

Vstoupit do diskuse (0 příspěvků)

Komentáře (0)

ODESLAT ZPRÁVU
Vložit obrázek