KATEGORIE
SPECIÁLNÍ PROJEKTY
BLOGY
Přihlásit se
ODEBÍRAT ZPRÁVY
kaleidoskop

Způsobují fáze Měsíce zemětřesení?

Říká se, že když se Měsíc blíží k úplňku, bývají na Zemi častěji zemětřesení. Příčinou má být údajně to, že Měsíc v úplňku má nejsilnější vliv na příliv a odliv, čímž vyvíjí větší tlak na zemskou kůru, a zvyšuje se tak šance, že v litosférických deskách nastane zlom.

...

Jsou tyto dva jevy ale skutečně propojené? Jak uvádí Nicole Mortillarová z CBS News, nově provedená studie na tuto otázku našla poměrně krátkou a výstižnou odpověď: „Ne.“

„Naprosto náhodná data“

Studii publikovanou ve vědeckém časopise Seismological Research Letters provedla seismoložka Susan Houghová z amerického vládního geologického ústavu USGS. Houghová spojila data a měsíční fáze 204 zemětřesení o síle 8 a vyšších od počátku 17. století. Zjistila, že výskyt zemětřesení nemá žádnou souvislost s pozicí Měsíce či Slunce vzhledem k Zemi. „Ta data jsou naprosto náhodná,“ uvádí seismoložka v tiskové zprávě.

Jak ale uvedla v rozhovoru pro deník The New York Times, „nejde o nějakou bláznivou či šílenou myšlenku“. Jak totiž uvádí Rebecca Boyleová z časopisu The Atlantic, vědci se možnou souvislostí mezi Měsícem a zemětřeseními zabývají již od počátku 19. století. V roce 2004 analýza agentury USGS poukázala na velmi malý nárůst počtu zemětřesení v oceánských pánvích během odlivu. V roce 2016 pak studie provedená výzkumníky z Tokijské univerzity zjistila, že některá z největších nedávných zemětřesení, včetně zemětřesení z roku 2004 na Sumatře, z roku 2010 v Chile a také z roku 2011 v japonském Tóhoku, se odehrála v období největší slapové síly, tedy nejsilnějšího přílivu a odlivu. Autoři studie nicméně zdůraznili, že jedno nemusí nutně způsobovat druhé.

Podle dat Houghové se s velkou pravděpodobností jedná pouze o náhodu. „Myslím, že toto lidové přesvědčení přetrvává z několika důvodů. Prvním z nich je, že lidé často nachází vzorce ve zcela náhodných datech, jako například když v oblacích vidí zvířata. A když velké zemětřesení nastane zrovna v den úplňku či v nejkratší den roku, mají tendenci těmto shodám okolností připisovat význam. Když se pak objeví zemětřesení, které do tohoto vzorce nezapadá, nevěnuje se mu často taková pozornost,“ uvádí Houghová.

Přesnější statistiky budeme moci získat až za pár tisíc let

Honn Kao, výzkumník z Kanadského geologického ústavu (Geological Survey of Canada), však uvádí, že výzkum Houghové na zmíněnou otázku neposkytuje úplnou odpověď. Podle jeho slov je ještě třeba provést výzkum zemětřesení nižšího stupně Richterovy škály.

Houghová možnost, že by slapové síly vytvořené Měsícem mohly ovlivnit zemětřesení, připouští, nicméně reálný efekt je podle ní tak malý, že pro výzkumníky není podstatný. „Dává smysl, že slapová síla může v některých případech představovat pověstný poslední hřebíček do rakve. Studie však ukazují, že tato modulace je velmi malá, a nemá tak žádné praktické využití pro předpovědi,“ podotýká.

Prozkoumání těchto drobnějších souvislostí by dle jejích slov vyžadovalo mnohem obsáhlejší katalog dat o zemětřeseních. „Co nyní ve skutečnosti musíme udělat, je počkat 4 000 let a celou studii zopakovat. Samozřejmě, že existují sofistikovanější statistické testy, které bychom mohli provést, ale v konečném důsledku platí, že katalog je katalog a chytří vědci toto omezení nepřejdou,“ dodává.

V závěru tiskové zprávy Houghová uvádí, že neočekává, že její studie tento mýtus, že Měsíc vyvolává zemětřesení, zboří. Doufá však, že k tomu alespoň trochu přispěje. „Dříve či později nastane další velké zemětřesení v období úplňku a tato pověst se opět vynoří. Mou nadějí je, že tato studie poskytne lidem solidní materiál, ke kterému se budou moci odkazovat a který s postupem času ukáže, že záznam, ve kterém by se velká zemětřesení odehrávala vždy za úplňku, neexistuje,“ zakončila Houghová.

PŘEČTĚTE SI TAKÉ

Vstoupit do diskuse (0 příspěvků)

Komentáře (0)

ODESLAT ZPRÁVU
Vložit obrázek