KATEGORIE
SPECIÁLNÍ PROJEKTY
BLOGY
Přihlásit se
ODEBÍRAT ZPRÁVY
kultura

EXKLUZIVNÍ RECENZE: Del Torova fantasy The Shape of Water je nejdivnější romancí roku [TIFF17]

Režisér filmového Hellboye, sci-fi Pacific Rim či oscarového Faunova labyrintu se vzdal vlastního honoráře, aby natočil citlivou poctu hororům, melodramatům a muzikálům 50. a 60. let minulého století. Za svůj film si zatím odnesl hlavní cenu z festivalu v Benátkách.

...

Guillermo del Toro patří mezi tvůrce, z jejichž tvorby je láska k filmovému řemeslu patrná od prvních vteřin. Milovníci filmu se vždy mohou kochat unikátní estetikou, skvostnou výpravou, fantastickými kostýmy a tunami odkazů na snímky, které tvůrce k jeho filmu inspirovaly.

Kráska a zvíře zatažená do extrému

Platí to i pro na festivalu v Benátkách oceněnou fantasy romanci The Shape of Water, v níž Sally Hawkins hraje němou, osiřelou ženu, jež se zamiluje do mořské příšery uvězněné ve výzkumném středisku, v němž ona sama pracuje jako uklízečka.


Del Toro přitom od začátku nezastírá, že si od publika žádá trochu benevolentnější přístup a otevřenou, snovou mysl, když chce vyprávět svérázný pohádkový příběh o ztrátě a nálezu životního partnera, v němž není výjimkou ani erotické splynutí mezi „rybím mužem“ a lidskou ženou.

V Del Torovu podání je však vzájemný vztah zdánlivě odlišných bytostí líčen citlivě a bravůrně, až divák snadno zapomene na mezidruhové rozdíly a začne oba filmové partnery vnímat jako sobě rovné duše toužící po opětované lásce.

Del Torova imaginace přitom jako obvykle pracuje na maximum, když přivádí na plátno živý svět plný především vizuálně skvostných, mnohdy ryze poetických momentů, které ač nedojímají k slzám (film působí přece jen trochu chladně), rozhodně mají své kouzlo.

Multižánrová pocta, kterou nelze nerespektovat

The Shape of Water v sobě kombinuje hned několik Del Torových oblíbených žánrů. Design ústředního monstra nápadně připomene legendárního Netvora z Černé laguny, estetika filmu si hodně půjčuje z v polovině minulého století populárních filmů noir, které jako by byly míchány s imaginací herního Bioshocku. A filmem rovněž probleskávají odkazy na staré grotesky Laurela a Hardyho, případně taneční kouzlo snímků s Fredem Astairem a Ginger Rogers.


Del Torova novinka v sobě lásku k filmové minulosti nezapře, bohužel však podobně jako v případě režisérova posledního filmu Crimson Peak chtě nechtě vytváří i jistou zeď mezi filmem a publikem, které v případě neznalosti inspiračních zdrojů může film vnímat jako nesourodý mišmaš, anebo mu v případě obeznámenosti se zlatým fondem kinematografie začne snímek připomínat jen jakousi hru na skládání poct slavnějším a ucelenějším filmovým výtvorům.

Ostatně svým úvodem a závěrem film pro změnu připomíná Del Torův zřejmě nejvýraznější film z posledních let Faunův labyrint, jehož prvky se odráží například i v občasné brutalitě, jež je v kontrastu se zasněností romantické nálady filmu.

To ovšem neznamená, že by se Del Torova novinka nepovedla. I přes všechny slabiny vycházející z míchání rozličných žánrů se jedná o ukázku čisté tvůrčí představivost, která není v časech stále stejných sériových blockbusterů k zahození. Stejně jako Del Torovo pedantské lpění na praktických speciálních efektech, jež jsou především v oddělení masek jasným favoritem budoucího oscarového klání.

Hodnocení: 65 %

The Shape of Water vpluje do kin 18.1.2018.

PŘEČTĚTE SI TAKÉ

Vstoupit do diskuse (0 příspěvků)

Komentáře (0)

ODESLAT ZPRÁVU
Vložit obrázek