KATEGORIE
SPECIÁLNÍ PROJEKTY
BLOGY
Přihlásit se
ODEBÍRAT ZPRÁVY
kultura

EXKLUZIVNÍ RECENZE: Intenzivní, šokující a chytrý. Horor matka! musíte vidět! [TIFF17]

Po festivalu v Benátkách se nový horor režiséra Darrena Aronofskyho objevil i v kanadském Torontu. Film s Jennifer Lawrence v hlavní roli se nebojí šokovat, aniž by tratil na inteligenci. Má nakročeno stát se novodobou klasikou.

...

Rosemary má děťátko pro novou generaci

Matka! vypráví příběh mladého manželského páru žijícího uprostřed rajské přírody. Ona se stará o domácnost a sní o dítěti. On marně hledá inspiraci ke své stagnující básnické tvorbě, která rodinu zaopatřuje. Spokojený život končí ve chvíli, kdy se u dveří objeví náhodný kolemjdoucí, kterého pár ubytuje, čímž spustí řetězec dalších návštěv, které vedou k intenzivnímu útoku na soukromí, jež především mladá paní domu psychicky nezvládá.

Aronofskyho film může ve výchozím bodě připomínat Polanského klasiku Rosemary má děťátko, ke které ostatně odkazuje i jeden z plakátů k filmu. Bystřejší diváci pak mohou najít podobnosti například i s literární klasiku Stepha Kinga Carrie, když film sleduje proměnu křehké dívky ve zničující živelnou sílu. 

Pouhé připodobňování matky! k jiným dílům však film zbytečně zplošťuje a odvádí pozornost od Aronofskyho invence a tematické košatosti, kterou jeho snímek nabízí. Ačkoli se film zpočátku tváří jako realistické hororové drama o rozpadu psychiky hlavní hrdinky kvůli nabourání intimního rodinného života, druhá polovina filmu, jež zintenzivňuje na postavy psychický nátlak, jasně nabádá k tomu vnímat film spíše jako metaforu či alegorii na košatější společenská témata.

Tři vrstvy jednoho filmu

Prvních z nich film nabízí na stříbrném podnose, když staví hrdinku (oscarově hrající Jennifer Lawerence) do role introvertní paní domácnosti, která těžce nese slávu svého chotě (démonický Javier Bardem). Aronofsky, jakožto tvůrce, který tvoří v ústraní, nekomunikuje příliš s médii, ani fanoušky, jako by filmem reflektoval své vlastní noční můry z vydobyté slávy a bohatství, které s sebou nesou davy obdivovatelů, kteří mnohdy až děsivě připomínají náboženský kult..

Jako by sám režisér byl matkou, kterou ničí neustále se linoucí davy do jejího poklidného domu, zatímco její muž, mediální prostitut, vítá novináře a fanoušky s otevřenou náručí navzdory rizikovému těhotenství své ženy, což neodbytně vede k davové hysterii, kterou známe z každé větší filmové premiéry.

Křik obdivovatelů se přitom do hrdinky zabodává jako dobře naostřený nůž a každý neoprávněný vstup do domu jako by byl hozenou dlažební kostkou, která zasáhla čerstvě oplodněné ženské lůno. 


Aronofsky se v psychologické výzvě své hrdinky vyžívá, když davové hýkání a následnou hysterii dovádí až do absurdních výjevů hraničících s čistou fantasmagorií plnou policistů, házení molotovových koktejlů a kanibalistických rituálů, které neodkladně vedou k výrazu zděšení a zmatení nad mihotajícími se obrazy na plátně.

Když dílky zapadnou

Ovšem jen do chvíle, než se odhalí třetí a zdaleka nejzásadnější vrstva filmu, kterou Aronofsky nakousl již ve svém předchozím snímku Noe. A to, že dům, v němž se matka! odehrává, není ničím jiným než zmenšenou verzí naší reality. Jakýmsi akváriem, ve kterém je matce přisouzena role přírody a jejímu choti role chamtivého a nenasytného lidstva.

Aronofsky tuto rovinu rozkrývá postupně skrze série dialogů, drobné náznaky či scény, které bez znalosti kontextu působí nejprve komicky (nevyžádaná pomoc s vymalováním domu či nerespektování pravidel domu), aby po zapadnutí dílků do sebe začaly být ekvivalentem soli padající do otevřené divácké rány.

V matce! Aronofsky přistupuje k tématickým vrstvám důmyslně a chytře. Mistrně buduje napětí, dusí svou hrdinku a dláždí cestu k nezapomenutelnému destruktivnímu finále a nevyhnutelné obrodě. Výsledkem je film, který dokáže na jednu stranu přímočaře děsit, aby na druhou nutil i neustále analyzovat či přehodnocovat chování postav i jednotlivá slova.

A co si budeme povídat, něco podobného už jsme se od žánru, který dnes obvykle zvedá publiku srdeční tep pouze hlasitými lekačkami, odnaučili očekávat. O to je Aronofskyho film důležitější. Kromě snahy sdělit autorskou myšlenku totiž připomíná, že stále ještě pracují tvůrci, kteří se nebojí posunovat hranice a testovat diváky ve schopnosti vnímat film více, než jen jako sled kmitajících obrazů.

Hodnocení: 100 %

Matka! vstoupí do českých kin 19. října. 

PŘEČTĚTE SI TAKÉ

Vstoupit do diskuse (0 příspěvků)

Komentáře (0)

ODESLAT ZPRÁVU
Vložit obrázek