KATEGORIE
SPECIÁLNÍ PROJEKTY
BLOGY
Přihlásit se
ODEBÍRAT ZPRÁVY
kultura

RECENZE: Hastrman aneb ceněná předloha dobrý film nedělá

Adaptace knihy Miloše Urbana oceněné cenou Magnesia Litera vstupuje do nepříliš prozkoumaných vod současného českého žánrového filmu. Přes velké ambice se však topí v patosu.

...

Ondřej Havelka, známý spíše jako filmový a divadelní herec a hudebník, se při tvorbě svého hraného režijního debutu chopil nelehkého úkolu – knižní adaptace. Román Hastrman z pera Miloše Urbana vypráví příběh barona de Caus, který se po letech vrací na své panství, aby zvelebil místní krajinu a především zbavil (nejen) vodní plochy nánosu bahna. Při pokusu o asimilaci s místním prostředím se zamiluje do místní dívky Katynky, která uznává pohanské zvyky a odmítá křesťanství v čele s místním knězem Fideliem. Baron de Caus, který je napůl tvorem a napůl netvorem, však není Katynčiným jediným ctitelem…

Zápletka hodná románů červené knihovny a její fantaskní nádech způsobují, že Hastrman ve své filmové podobě působí jako neuvěřitelný maglajz. Má to být horor? Pohádka? Young adult fantasy? Romantika ve stylu Rosamundy Pilcher? Či snad hlásaný „romantický thriller“? Ani jeden z žánrů či subžánrů Hastrman neprezentuje adekvátně. Zatímco romantická linka působí s věkovým rozdílem představitelů barona a Katynky přinejmenším oplzle, temné momenty filmu, jež by zřejmě měly u diváků navozovat napětí, jsou mnohdy až směšné.

Filmu nepřidává ani rozdělení na kapitoly, respektive různá roční období (Velikonoce, Seč atd.), kvůli kterým vyprávění chybí patřičné tempo a které navozují dojem, že film vlastně nemá moc co vyprávět. Nefunkčnost podtrhují i poměrně televizní vizuální stránka filmu a škrobené divadelní herectví, které se na plátno nehodí. Nekoná se zde ani režisérem proklamovaná „rehabilitace lidových písniček“, které ve filmu působí nuceně a dotěrně.

Zatímco Urbanův zelený román nepostrádal nadsázku, filmová adaptace jako by se brala smrtelně vážně. Nefunguje zde tak ani černý humor, natož aby divák z filmu cítil autory slibované genius loci krajiny, v níž se příběh filmu odehrává. Dosti bizarně pak působí rozhodnutí scenáristů, dramaturgů a producentů zfilmovat jen první část knihy, která se odehrává v 19. století. A až na několikaminutový epilog zcela vynechat děj druhé poloviny románu, jenž se odehrává v současnosti. Tvůrci jako by tak filmu – sami a dobrovolně - podepsali ortel smrti.


Urbanův rozjímavý styl se v případě Hastrmana totiž nedaří převést na filmové médium. A výsledek, který postrádá rozuzlení i jakoukoliv katarzi, tak působí nedomrle a kvůli prapodivné směsicí žánrů i dosti komicky a nevyhovujíc filmové řeči.

Hodnocení: 35%

ZPĚT NA KATEGORIE

PŘEČTĚTE SI TAKÉ

Vstoupit do diskuse (0 příspěvků)

Komentáře (0)

ODESLAT ZPRÁVU
Vložit obrázek