Feminismus a homosexualita jako moderní aktualizace

Když Disney začal s hranými adaptacemi svých klasických animovaných pohádek, kdekdo si ťukal na čelo a ptal se, proč má hollywoodský gigant zájem převádět do hrané podoby něco, co v animované podobě funguje dodnes. Logicky se nabízela motivace finanční, jež je bezpochyby hodně výrazná. Naštěstí se však Disneymu daří své nové filmy obhájit díky aktualizacím jednotlivých filmů a jejich zkomplexňováním a emocionálním zesílením.

Výhodou hraných adaptací je, že technologicky dokáží své animované předobrazy dokonale replikovat a zároveň je posouvat o fous dál tematicky. Popelka dala kupříkladu větší prostor samotnému princi, jenž se poprvé stal plnohodnotnou postavou a nikoli jen hrdinčiným vysněným druhem. A rovněž dokázala v záplavě kostýmové opulence propůjčit hloubku jindy stereotypně psané postavě macechy.

Kráska a zvíře pokračuje v trendu větší psychologizace svých hrdinů, když ještě více umocňuje feministické podtóny hlavní hrdinky Belle, jež si dovoluje odmítat nejen svatbu, ale i představu brzkého mateřství. Neváhá okrajově řešit homosexualitu hned dvou vedlejších postav. A nebojí se ani moderního vztahového párování napříč osobami různé barvy pleti.

Moderní myšlenky ve starosvětském řemeslu

Dějově se animovaná verze od své hrané adaptace příliš neliší. Naopak, řada záběrů a scén je z animované verze přímo přebraná, anebo se jedná jen o drobné variace, které se příliš nevzdalují od stylizace a vyznění, které známe.


Režisér Bill Condon nespoléhá na digitální kejkle a nesnaží se být přehnaně opulentní. Ač jsou na Krásce a zvířeti vidět proinvestované finance, příběh zůstává komorní a soustředí se primárně na své - nutno dodat, že skvěle zahrané - postavy. Sympaticky se přitom nedrží jen ústředního páru, ale přidává čas na plátně soupeřivému a emocionálně nestabilnímu nápadníkovi Gastonovi (výborný Luke Evans) i zámeckému služebnictvu, jež si odpykává trest svého zaměstnavatele kvůli selhání při jeho výchově.

Ačkoli film úvodním prologem malinko děsí svou snahou o doslovnost, Condon stěžejní romanci odkrývající podstatu krásy, staví na přesném opaku. Místo velkých gest a proslovů se ústřední vztah buduje pozvolna a často bez přímé verbální komunikace. Jen skrze gesta, informace, které se postavy jedna o druhé z různých zdrojů dozvídají, a skrze činy, jež vydají za tisíce slov. Což kupodivu funguje i přes skutečnost, že představitel prince, Dan Stevens, stráví většinu filmu pod nánosem digitálního make-upu.


Tvůrcům jednoduchý příběh z důvodu rozpracování postav oproti animované verzi nabobtnal přes dvě hodiny. Přesto je však hraný film výrazně rychlejší a zábavnější než jeho dnes již lehce zastarávající animovaný předchůdce. A to i díky precizně zpracovaným muzikálovým číslům, kde se mezi osvědčenými písněmi neztratí ani novinky jako sólo Zvířete, který se smiřuje se svým osamělým osudem.

Výsledný film je tak vlastně jakousi ultimátní verzí Disneyho zpracování slavné pohádky. Bere si to nejlepší z animované verze, jíž zůstává věrný ve stěžejních bodech, včetně starosvětské pohádkové atmosféry. Zároveň se ale nebojí přijít s novinkami, které postavy i příběh obohacují a udržují je aktuální i ve 21. století.

Hodnocení: 90%


Autor: Petr Semecký