KATEGORIE
SPECIÁLNÍ PROJEKTY
BLOGY
Přihlásit se
ODEBÍRAT ZPRÁVY
kultura

RECENZE: Poslední z Jediů očekávání nenaplnil. Navzdory nápadům tratí v příběhu, postavách i emocích

Dva roky po nostalgickém návratu do Předaleké galaxie přichází pokračování, které chce začít vyprávět nový epos a na vše staré zapomenout. Otázkou však zůstává, jestli takový zásah na solar dokáží fanoušci přijmout.

...

Dalo by se předpokládat, že fandové vesmírné série Star Wars by neměli mít problém skousnout trochu inovací, které se snaží relativizovat zažitý vesmír a určit nová pravidla. Vždyť i prequelová trilogie, v níž se rodil Darth Vader, nabízela pofidérní nápady jako zdaňování obchodních cest, dlouhé politické rozpravy a nástup vědeckého poznání do mýty opředené vesmírné Síly. 

Jenže ačkoli George Lucas nebyl neomylný a při vyprávění tragického pádu Anakina Skywalkera nadrobil spoustu chyb a odboček, které ne vždy dobře fungovaly, nezapomněl na centrální příběh, který byl rozplánovaný.


A to je právě největší kámen úrazu nové trilogie, kterou studio Disney chystá aktuálně na diváky. S příchodem Posledního z Jediů je totiž patrné, že žádný velký plán neexistuje. Jak si jinak vysvětlit skutečnost, že se nový režisér a scenárista Rian Johnson neobtěžuje zabývat otázkami, které nastolil jeho předchůdce J.J. Abrams. 

Star Wars jinak? Líp?

Tomu se vyčítalo, že jen recykloval ikonickou Epizodu IV, do které hodil pár nových postav. Jenže počkat, těch pár postav mělo motivace, fungovalo a především vzbuzovalo otázky, co se stalo s galaxií, proč Luke přišel o svého studenta, kdo je nový vládce padouchů a proč je nová kandidátka na rytíře Jedi tak mocná?

Na to nový film odpovědi nenabízí. Jako by se tvůrci všem nadšencům a jejich teoriím vysmáli těmi nejjednoduššími odbočkami, popřípadě jen zavřenými ústy a předstíráním, že žádné tajemství již neexistuje. Jakmile tvůrci netuší, co s novým padouchem, jednoduše ho odpraví. Jakmile netuší, co s postavou, která minule působila svěže, ale její dramatický oblouk se uzavřel, buď ji nechají projít totožným procesem, anebo jí srazí IQ na bod vesmírného kamení.

Chybí smysluplná pravidla

Přímo smrtící zkouškou divácké odolnosti je masivní dějová linie s Rebely, kteří prchají před Prvním řádem ve svých posledních korábech. Nejenže není vysvětlováno, proč mají Rebelové najednou zhruba o 90 procent menší flotilu a proč jim nikdo nechce pomoci. Příliš smyslu nedávají ani nová pravidla, kdy se přepočítává palivo a množství ochranných štítů, které mají pro diváky tvořit potřebné napětí do chvíle, než se ve filmu konečně začne něco dít.


Akci přitom nemůže obstarat hrdinka Rey, neboť je uvězněná na jakémsi irském ostrově s Lukem Skywalkerem, z něhož se stal zahořklý starý muž, který hned v úvodu řekne, že se do boje rozhodně nevrátí, aby o dvě scény dál již začal hrdinku trénovat. Tento zvrat víceméně vystihuje veškeré dějové veletoče, které se ve filmu odehrávají. Jakmile někdo stanoví určitý postoj, případně vykoná nějaký čin, ten je obratem popřen a většinou i obrácen na hlavu.

Film tak získává na nepředvídatelnosti a Johnsonovi jako scenáristovi rozhodně nelze upřít některé nápady, které mimo jiné relativizují obě strany konfliktu a černobílost světlé a temné strany Síly. Jenže se také do filmu dostává řada logických chyb, vágních motivací, případně dějových berliček, které jsou na hraně únosnosti.


Johnsonovi se ve filmu příliš nedaří jasně určit pravidla světa, v němž svůj příběh vypráví. Takřka kompletní osazenstvo působí nesmrtelně, dokáže věci, které ve Star Wars nikdy nikdo nedělal a jakýkoli dramatický moment působí tak přepáleně, že ho i sami tvůrci musí podrývat ironickým humorem.

Když nápady nestačí

Výsledkem pak ale není koherentní příběh s hutným emocionálním dopadem, ale spíše jakýsi kompilát více či méně fungujících nápadů, které tvoří nekompletní obraz možná ambiciózního, ale rozhodně ne dramaticky funkčního pokračování, v němž se celá zápletka odehraje na úrovni několika málo hodin či dní, přičemž řada jednání postav se ve filmu projevuje jako zbytečná, anebo naopak zcela zhoubná.


Ačkoli Johnson jako režisér zvládá vytěžit některé momenty s učedníkem zla Benem Solem, který stále váhá, zda se přiklonit k dobru či zlu. Stejný tvůrce selhává v jasném vymezení toho, proč je ve filmu nutná více než půlhodinová odbočka na planetu galaktických boháčů, když je jejím výsledkem jen další umírání nevinných a nulový přínos pro příběh. A stejně tak se mu nedaří dodat novým hrdinům na silných osobnostech a silnějším dramatickém pnutí. Většina z nich již ve druhé části trilogie působí vyčpěle, přičemž se film nutně opírá o starou gardu hrdinů, které publikum miluje.

Jedno je však jisté, kvůli úmrtí Carrie Fisher a kreativním rozhodnutím tvůrců čeká nyní nové postavy výhradně osamocená cesta kosmickými dálavami. Jenže po dvou filmech není vůbec jasné, zda noví herci mají na to, aby překonali své předchůdce, kteří je tváří v tvář překonávají nejen charismatem, ale v případě Marka Hamilla i hereckými schopnostmi.  

Hodnocení: 50 %

ZPĚT NA KATEGORIE

PŘEČTĚTE SI TAKÉ

Vstoupit do diskuse (0 příspěvků)

Komentáře (0)

ODESLAT ZPRÁVU
Vložit obrázek