KATEGORIE
BLOGY
Přihlásit se
ODEBÍRAT ZPRÁVY
kultura

RECENZE: Strážci galaxie podruhé nezáří. V digitálních orgiích žvatlají o rodině

Režisér James Gunn dostal v marvelovském pokračování jednoho z nejočekávanějších letních blockbusterů volnou kreativní ruku. Výsledkem je pelmel ve stylu „naházíme něco na zeď a uvidíme, co se chytne.“

...

„Nechceš si o tom popovídat?“

Strážci galaxie z roku 2014 byli překvapivý hit. Od neznámé komiksové značky nikdo nic nečekal, o to větší bylo překvapení, když režisér James Gunn doručil do kin sebeshazovačnou a za všech okolností uvolněnou letní jízdu, v níž fungovalo sestavování titulního týmu i nanicovatý a místy i dost infantilní humor.

V Gunnově velkorozpočtové prvotině si vše sedlo na své místo. Včetně hereckého obsazení, které jako by spolu chránilo vesmírné dálavy dlouhé roky. Je to právě sympatický tým superhrdinů, vedený Chrisem Prattem, který drží pokračování nad propastí sequelového vyhoření, jež jen recykluje vše, co minule fungovalo. Ve dvojnásobné míře.


Gunnovo rozhodnutí věnovat se ve dvojce především postavám je chvályhodné. Poznáme tak Star-Lordova otce Ega v charismatickém podání Kurta Russella. A rodinné vazby si postupně začnou vypořádávat i ostatní postavy s výjimkou malého Groota, jenž slouží čistě jako zábava pro nejmenší diváky.

Potíž je v tom, že rodinných hodnot je ve Strážcích galaxie najednou příliš. Místy film dokonce připomene spíše sérii Rychle a zběsile, která dokáže slovo „rodina“ zopakovat i pětkrát během jedné minuty. Strážci galaxie nyní stojí v závěsu a když už se třetí postava v řadě vyzpovídává ze svých rodinných bolístek a otcovských komplexů, je to skoro stejně směšné, jako když se obdobně vykecával Brandon Walsch v Beverly Hills 90210.

Pohledná prázdnota

Jistě, Gunn i tyhle rodinné trampoty čas od času podrývá a utahuje si z nich, protože moc dobře tuší, že se jedná v blockbusterové sféře o přepálené emocionální dojení slziček. Tentokrát to však nestačí, neboť i přes zaměření na postavy se jednotliví hrdinové neprofilují nikterak plasticky a vrstevnatě. Vlastně o nich zase tolik nového nevíme. A děj, ten tentokrát víceméně absentuje, když se většina filmu odehrává na jediné planetě, na jejímž povrchu se především poplakává.

Ano, dojde i na akci. Obdobně jako v případě Iron Mana 2 se však ukazuje, že stejně jako Jon Favreau i James Gunn má své řemeslnické limity. Ačkoli vizuálně Strážci galaxie nezklamou a i díky využití nových kamer s rozlišením 8K prezentují obrázek jako víno, akce samotná postrádá dynamiku i potřebné napětí. Což je ostatně způsobeno i tím, že Gunn strážcovský vesmír nevybavil jasnými pravidly, a tak většina postav připomíná nezničitelné hopíky, s nimiž lze mlátit o zdi hlava nehlava a přesto se jim nic nestane.

Strážci galaxie tak vesměs fungují pouze jako rozvolněná atrakce počítačových efektů, které se neustále hlásí o slovo a snaží se být okouzlující. Bez pořádných postav je to však stále jen kulisa, která dříve či později začne nudit. Stejně jako infantilní humor, jenž svou permanentní ukřičeností testuje v případě druhého dílu limity diváků lépe než řetízkový kolotoč na Matějské pouti. 

Hodnocení: 50 %


Autor: Petr Semecký

PŘEČTĚTE SI TAKÉ

Vstoupit do diskuse (0 příspěvků)

Komentáře (0)

ODESLAT ZPRÁVU
Vložit obrázek