KATEGORIE
SPECIÁLNÍ PROJEKTY
BLOGY
Přihlásit se
ODEBÍRAT ZPRÁVY
kultura

TOP 10 nejlepších filmů z Toronto Film Festivalu, o kterých ještě uslyšíte

42. ročník MFF v Torontu je již dávno minulostí, ale jako vždy se o něm v triptychu s festivaly v Benátkách a Telluride bude ještě hodně dlouho mluvit. Takzvaný „TIFF“ je považován za jeden z nejzásadnějších filmových festivalů světa, protože otevírá pomyslné dveře oscarové sezóně a držitelé nejrůznějších zlatých sošek zpravidla pochází právě odtud.

...

Americká krása, Argo, Gravitace, Milionář z chatrče, Králova řeč, 12 let v řetězech, Ohnivé vozy, Spotlight… Všechny tyto filmy a mnoho dalších byly před úspěchy na cenách Akademie uvedeny na festivalu v Torontu. A již od prvních zářijových dní se mluví i o letošních favoritech.

Diváckou cenu, která je v Torontu dlouhodobě považována za nejzásadnější, letos vyhrálo černohumorné drama Tři billboardy kousek za Ebbingem. V závěsu se umístily filmy I, Tonya a Call Me By Your Name, přičemž v sekci Midnight Madness vyhrála rapperská komedie z produkce Eminema Bodied (v závěsu s drsným Brawl In Cell Block 99 a výborným The Disaster Artist). Cenu za divácky nejlepší dokument má Agnès Varda za Faces Places v závěsu se Super Size Me 2: Holy Chicken a Long Time Running.


Z celkem 255 celovečerních filmů z 74 zemí světa uvedených na festivalu zkrátka není jednoduché vybírat, natož je všechny vidět. Novináři zpravidla zvládají vidět přibližně tři desítky filmů a minimálně třetinu z nich v ranním kofeinovém oparu takřka prospí. My jsme pro vás vybrali celkem 10 filmů, které považujeme za to nejlepší, co letošní festival vydal a o kterých v budoucnu ještě uslyšíte. A zaručeně u nich neusnete!

1) Battle of the Sexes

Režisérské a scenáristické duo Dayton/Faris (Malá Miss Sunshine, Ruby Sparks) do Toronta přivezlo zřejmě nejdiváčtější film celého festivalu, když zfilmovalo slavnou tenisovou „bitvu pohlaví“. Uplynulo od ní 44 let a tenistka Billie Jean King a Bobby Riggs si to tehdy rozdali na kurtu v zájmu ženské rovnoprávnosti a boje proti šovinismu. A i po tolika letech je téma stále velmi aktuální. Emma Stone i Steve Carell v rolích tenisových hráčů excelují a i když filmu u hlavního zápasu paradoxně trochu dojde dech, všechno co k němu vede, je natolik zábavné a divácky uspokojující, že mu to odpustíte. „Bitvě pohlaví“ by možná více slušel formát dokumentu, který by se hlouběji zajímal o vztah obou hráčů, ale ani hraná verze této historické události ostudu rozhodně neudělala. Obzvlášť, když se s pořádnou vervou a vtipem vypořádává se stále aktuálními tématy ženské rovnoprávnosti a jeho poselství přináší tolik potřebnou naději pro „bitvy pohlaví“, které ženy s muži vedou dennodenně po celém světě i v roce 2017.

Premiéra v ČR: není oznámena

2) Call Me By Your Name

Příběh lásky a přátelství zasazený do Itálie 80. let minulého století patří mezi to nejlepší, co filmy s LGBT tématikou v posledních letech nabízí – a možná především proto, že během něj na podobné nálepky úplně zapomenete. Ve filmu si totiž něco najde každý, kdo byl někdy zamilovaný a komu bylo sedmnáct, a to nehledě na orientaci nebo dobu, kdy letní románek prožíval. Snímek adaptuje stejnojmenný ceněný román André Acimana z roku 2007 a dělá to s velkou pokorou. Režisér Luca Guadagnino psané slovo na filmové médium přepisuje ukázkově, s velkou úctou a změnami, které musí pochopit a ocenit i ten nejurputnější knihomol s nápisem „kniha byla lepší“ vytištěným na triku (nebo na čele). Ústřední herecké duo Armie Hammer a Timothée Chalamet je ve svém projevu doslova ryzí. Herci mezi sebou mají ohromnou chemii a ne nadarmo se v souvislosti s oběma mluví o hereckých Oscarech. Pokud se film objeví i v českých kinech (či kniha u českých vydavatelů), čekejte „feel good“ zážitek, ale raději nezapomeňte i na kapesníček.

Premiéra v ČR: není oznámena

3) The Disaster Artist 

Hraný film o trampotách legendárního filmového nemehla/génia Tommyho Wiseaua jsme sice již plnotučně zrecenzovali, proč ho však ještě v krátkosti nepřipomenout. Jedná se totiž o opus magnum přehlíženého a mnohdy vysmívaného herce Jamese Franca, jenž s The Disaster Artist dokazuje, že rozhodně žádným katastrofálním umělcem není. Naopak, Franco podchytil ústřední vztah výstředního Wiseaua a snílkovského Grega Sestera s grácií a ve vší upřímnosti. Je to právě centrální vztah dvou náhodných kamarádů, který z retrospektivního pohledu na natáčení kultovní filmové hrůzy The Room činí nezapomenutelný a emocionálně nesmírně silný zážitek. Milovníci kultovního braku se přitom i zasmějí jako už dlouho ne. Tenhle film je totiž ve stejné míře poctou jako parodií. A myslí to zatraceně upřímně. Láska na první celuloidový pohled. Hi, doggy!

Premiéra v ČR: není oznámena

4) Don‘t Talk to Irene

Tento malý kanadský film byste možná mohli přehlédnout, ale byla by to obrovská chyba. S přehledem ho totiž lze zařadit na úroveň klasických středoškolských komedií jako jsou Protivný sprostý holky, Panna nebo orel či dokonce Snídaňový klub Johna Hughese. Všechna teen komediální klišé v něm totiž fungují na jedničku. Plnoštíhlá Irene se považuje za největšího lůzra na světě, ale zároveň je jejím největším snem stát se roztleskávačkou. K čemuž jí napomáhají její gay kamarád, největší školní rivalka, partička čilých důchodců a... Geena Davis. Don‘t Talk to Irene je bláznivá a hláškami nabitá, ale zároveň sebeuvědomělá veselohra s výbornou začínající herečkou Michelle McLeod. A doslova božskou Geenou Davis.

Premiéra v ČR: není oznámena

5) Kodachrome

Slavný fotografický materiál Kodachrome odešel na smetiště dějin, filmaři stojící za stejnojmenným filmem se s ním však rozhodli rozloučit ve velkém stylu. Činí tak v dojemné road movie, v níž se jako vždy brilantní Jason Sudeikis vydává spolu se svým otcem v podání uzavřeného Eda Harrise a jeho asistentkou (rozkošná Elizabeth Olsen) k poslednímu stánku, kde je Kodachrome možné vyvolat. A samozřejmě nejde ani tak o loučení se se stařičkou technologií, jako spíš o loučení se s minulostí, rodinným příslušníkem a vůbec starými křivdami. Výsledek je natolik příjemný, že ho brzy uvede i česká verze Netflixu.

Premiéra v ČR: Bude na Netflixu, datum ale neznáme


6) Lady Bird

Debutující režisérka Greta Gerwig zdatně převedla své zkušenosti z dospívání v malém městě a v katolické škole do jedné z nejlepších coming-of-age teen komedií vůbec. První lásky, sex i hledání sama sebe v nejisté době zachycuje s ženskou citlivostí, nutnou sebereflexí i vtipem. Saoirse Ronan v roli „Lady Bird“ tradičně exceluje, po loňském Místu u moře se ve filmu skvěle ukazuje i talentovaný Lucas Hedges a v neposlední řadě zde září i „lamač dívčích srdcí“ a největší hvězda letošního festivalu v Torontu Timothée Chalamet. Greta Gerwig je za kamerou vnímavá a zručná a neuklouzne při tom k lacinému humoru ani k příliš nezávislému přístupu k filmařině, který není pro každého.

Premiéra v ČR: není oznámena

7) matka! 

V letošním roce zřejmě nenajdete film, který by vzbudil protichůdnější reakce. Kritici novinku Darrena Aronofskyho přijímají víceméně s otevřenou náručí jako originální biblickou alegorii. Běžní diváci však v internetových diskuzích hlasitě zvrací a dávají filmu v hlavní roli s Jennifer Lawrence znechucený palec dolů. Nepochopitelně. Jistě, matka! není úplně pro každého, i když však její poselství o životním prostředí a všechny starozákonní odkazy nepochytáte, přesto by ve vás měla vzbuzovat velmi ostré emoce. Nechuť, odpor, vztek, sklíčenost. A to se každému filmu nepodaří. Aronofsky je přitom mistrem emocí a protáhne vás se svou hrdinkou takovým hnusem lidské bezohlednosti, že se vám bude chtít odejít na záchod a vydýchat se. A to je dobře, protože se tím ukazuje, že má film svou sílu a filmaři dosáhli přesně toho efektu, o němž snili. Byť šli občas trochu za čáru.

Premiéra v ČR: 19.10.2017

8) Mudbound 

Filmů o rasismu je jako máku a vybrat mezi nimi ten, který je alespoň trochu originální, dá docela slušnou práci. Pánům z Netflixu se to však podařilo a bychom měli i na české mutaci streamovací služby vidět příběh dvou mužů, kteří se dostali do zákopů 2. světové války, aby zde zjistili, že lepší nechat se ostřelovat nacisty, než se vrátit domů na americký Jih, kde si z vás každý přiopilý somrák rád udělá tomatovou polévku. Příběh je to nesmírně krutý a zemitý, postavený na vybroušených hereckých výkonech a finálním zvratu, který v citlivějších dušičkách vyloudí nejednu slzičku. A o tom filmy jsou. O silném tématu, které předá poselství a ještě dokáže zasáhnout. Jeden z nejvýraznějších torontských zážitků letoška.

Premiéra v ČR: Neznámá, film však bude uveden na české verzi Netflixu.

9) Nejtemnější hodina 

Líbil se vám Nolanův Dunkerk? Tak si dopřejte události z druhé strany kanálu La Manche. A dobře po těle vám nebude. Politické pletichaření, vzrůstající válečný tlak a bezvýchodnost situace na vás dolehnou stejně jako na Winstona Churchilla, který je v podání Garyho Oldmana opravdovou hvězdou filmu. Režisér Joe Wright je sice místy příliš melodramatický a kýčovitý, Oldmanův ministerský předseda si však vždy drží tvář a ve správný moment udeří jak citlivou rozmluvou, tak patetickým proslovem ke svému národu. A budete mu fandit. Už jen proto, že měl odvahu dělat rozhodnutí, před kterými by jiní raději utekli. Více v recenzi...

Premiéra v ČR: 11.1.2018


10) Super Size Me 2: Holy Chicken! 

Dokumentarista Morgan Spurlock je zpátky a tentokrát útočí na fastfoodový byznys z druhé strany pultu. Ve své novince Super Size Me 2: Holy Chicken! si totiž otevírá kuřecí fast food, který má být podle něj prvním zdravým rychlým občerstvením na světě. Jenže ono to tak snadné není. Spurlock totiž zjišťuje, že lidé chtějí raději smažený odpad než zdravou stravu, a americká legislativa je tak děravá, že řeči o bio a organických produktech jsou vesměs jen prázdné štemply. Je to smutný a komický pohled zároveň. Za každých okolností však nesmírně zábavný a poutavý. A jen tak mimochodem, Spurlockův Crispy Chicken sendvič možná má 700kcal, ale ujedl bych se jím k smrti. Bez výčitek. Byl přece v hnědém recyklovaném obalu, no ne?

Premiéra v ČR: není oznámena


PŘEČTĚTE SI TAKÉ

Vstoupit do diskuse (0 příspěvků)

Komentáře (0)

ODESLAT ZPRÁVU
Vložit obrázek