
Mozek si cestu nenašel
Těžko soudit, jak by se k upoutávce stavěl autor knižní předlohy Michael Crichton. Pokud bych si však měl vsadit, zřejmě by velkou radost neměl. Crichtonův slavný román Jurský park, který výtečně, leč nedoslovně zpracoval v 90. letech Steven Spielberg, kombinoval úsměvnou fikci se zajímavými názory na evoluci a genové inženýrství. Pokračování Jurských parků se však od Crichtonova díla čím dál více vzdalují k opulentní trikové jízdě, která se přemýšlet raději nesnaží.
Už výchozí zápletka již pátého dílu série se jeví jako značně děravá a do velké míry replikuje zápletku druhého filmu, kdy byli dinosauři loveni se záměrem převezení do civilizace. Tentokrát má jít o záchranou misi z ostrova, jenž má skončit pod nánosem sopečného popela. Protože když zde chtěli tvůrci v minulosti postavit dva zábavní parky, jistě si neudělali průzkum o sopečné aktivitě.
Trikové záběry však hýří velkolepostí. Čert vem, že vše působí přespříliš digitálně. Hlavně že prehistorická několikatunová fauna běhá jako kobyla na Velké Pardubické a hrdinové křičí, aby si zachránili holé životy. Aby tvůrci zopakovali miliardový komerční úspěch, budou se muset snažit víc.
Komentáře (0)