Nic. Jeho hlava duní jakoby prázdnotou toho pověstného sudu. Tedy z pohledu Evropana. A to je celý náš problém, protože my se snažíme diskutovat a nenasloucháme echu vycházejícímu ze zdánlivé prázdnoty.
…tak se nemůžeme divit, že se žáci na tu osůbku za katedrou dívají s falešným soucitem. Prostě musí chodit do školy, aby nám pan učitel neumřel hlady.
Jsem o tom dokonce přesvědčen. Panuje si v Kremlu, Rusko mu leží u nohou a Evropou cloumají přízraky, se kterými se nemusí zabývat. Respektive nesmí. Západ si to nepřeje. Šťastný to člověk.
Tedy ne hned. Nejdřív zblbne a pak dělá blbosti. Průvodním znakem tohoto procesu je všeobecná hysterie šířená mediálním světem, jež je skleníkem pro prapodivné odrůdy politických mozků obsahující ještě prapodivnější myšlenky.
Míním tím tu formu boje, pro kterou je neustále kritizován lid Izraele. Je to prý nehumánní. Jistě je duše citlivého člověka poraněna, když se dovídá, že se obětí stávají i nevinní.
Pokud se uvažuje o budoucnosti společnosti, tak není na škodu podívat se trochu do historie. Paradoxem té evropské je skutečnost, že to bylo právě vědění arabských učenců, které posunulo i naše poznání o hodný kus kupředu.
Nekompromisně a tvrdě. Vždy s cílem dosáhnout zisku a zamezit ztrátám. Okamžitě reagovat na chování konkurence a ekonomickou situaci. Vždy se držet hesla, že nejlepší obranou je útok.
Barevný pohled je vyhrazen snílkům, milovníkům pohádek, obdivovatelům krásna, umělcům, filozofům, prostě všem, kteří si chtějí odpočinout od tragičnosti, kterou nám přináší realita života.
Pravděpodobně. Viníci si to ale nikdy nepřipustí. Pochopitelně, že mám na mysli jen ty, kteří mají slogan humanismu na ideologických štítech politických bojůvek. Jsou to většinou fanatičtí nevědomci znásilňující lidské ideály.
Pravda, ta prapodivná dovolená v ČT ano, ale znásilnění české kultury nikoliv. A o to se asi budou i nadále starat propagandisté nové mediální nadvlády, která s přezíravostí diktátorského režimu chce ovládat naše mozky.