KATEGORIE
SPECIÁLNÍ PROJEKTY
BLOGY
Přihlásit se
ODEBÍRAT ZPRÁVY
nazory

Jsou Řekové sprostí vyžírkové?

Nehledě na to, že na většinu politiků, poslanců a zástupců v Bruselu platí to samé označení. Najděte mi jednoho, kterého by nelákaly ty finanční odměny, kterých si užívají bez toho, aby museli skutečně pracovat. Tedy v tom smyslu, produkovat něco prospěšného. A to ani nemluvím o neexistující odpovědnost za špatná a falešná rozhodnutí. Chovají se přesně tak jako ti Řekové.
...

A když k tomu přidáme i celý bankovní systém, který se v převážné míře stal jen továrnou na virtuální peníze, můžeme pak pojmu „vyžírka“ používat bez toho, abychom měli špatné svědomí, že třeba jen tak nadáváme a snižujeme se na hospodskou úroveň těch, kteří vědí vše lépe. Já osobně se bráním používat „silných“ slov jen tak, ale mnohdy není jiného zbytí, protože jsou oprávněná.

Důvod je jednoduchý. Stačí si položit otázku: Co nás trápí v těchto dnech? Uprchlíci, islámští fanatici a Řecko. Jen tyto tři případy dokazují, že na prvopočátku všech těchto problémů stálo nějaké poltické rozhodnutí od „vyžírků“. Většinou od vysoce postavených osob prapodivného charakteru a vzdělání. Bohužel demokraticky zvolených.

Pochopitelně, že je možno takové tvrzení použít a dokázat, že demokratický systém selhává. Ale proč? Odpověď je opět jednoduchá. Nenajdete skoro žádného opravdu inteligentního a vzdělaného člověka, který by byl ochoten vstoupit na politickou půdu, kde vládně nevzdělanost, arogance, intriky a podrazy. Prostě to vše, co charakterizuje boj o moc.

Nenechme se proto zaslepit útočností mnoha politiků, kteří nenacházejí slov pro chování Řeků. Tento hrdý národ byl zneužit machry evropské politiky, kteří toužili jen po moci ve velké Evropě. A ty miliardy, které tam tekly, byly jen zbožným přáním, že to nějak dopadne. Pravda, Řekové si užívali. Ale proč ne? Ukažte mi člověka, který odmítne levný peníz.

Pochopme konečně, že paní Merklová učinila již pokání, když prohlásila, že když padne díky Řecku euro, tak padne i EU. Vždyť to není nic jiného, než přiznání neživotaschopnosti poltického systému, který je založen na fiktivní ekonomické a hospodářské konstrukci, která postrádá veškerou logiku pokud je podrobena pragmatické analýze.

Pro Řecko neexistuje jiná cesta, než bankrot. Tvrdé, ale nezbytné řešení. Jen tak je možno obnovit základní ekonomické a bankovní principy. Evropa by měla být nápomocna. Hlavně však ti, kteří se nemalou měrou podíleli na současném stavu této země. Ale s plným vědomím, že je to poslední varování ne pro Řeky, ale pro všechny státy EU.

Pakliže se Brusel rozhodne pro nějakou další ideologickou „injekci“, tak jen prodlouží agónii. Cílem ale nebude, jako již léta, pomoc řeckému lidu, ale pokus o záchranu vlastní naivní a velikášské politiky EU. Je to totiž také „země“ Brusel, která stojí před bankrotem. Na životě je držena jen prapodivným bankovním systémem, kde se hodnota peněz neurčuje podle produktu, ale podle poltického zájmu.

Je to prapodivný svět novodobých loupežníků. Ale ne těch „dobrých“ kteří brali bohatým a dávali chudým. Jsou to spíše vyžírkové a paraziti, kteří žijí z tvrdé práce miliónů novodobých otroků globálního světa. Vytvořili si k tomu virtuální prostor, kde mohou vládnout a bohatnout. Realita života je mnoho nezajímá. Osudy lidí už vůbec ne. Proto se také cítí zaskočeni, když nastanou skutečné problémy. Uprchlíci, islámští fanatici a třeba právě Řecko. Nejsou schopni reagovat tak, jak to život vyžaduje. Mnohdy tvrdě a nekompromisně. Asi to ani neumí, protože již léta žijí v naivním politickém světě, který je nekonfrontuje s každodenními strastmi občana.

Takže Řekové jsou v mých očích spíše dobrovolnou obětí. Nanejvýš spoluviníky, ale v žádném případě ne tím hlavním faktorem, který je přivedl tam, kde se nyní nacházejí. Ti, kteří se o vše přičinili, sedí někde jinde. A my máme poslední šanci si uvědomit, že to, co postihlo Řeky, může zasáhnout i nás. Současná poltická a ekonomická konstrukce EU je nestabilní systém, který je závislý jen na politických úmluvách, uměle vytvářené důvěře a jen proklamované soudržnosti.

Hlavně však na tisku peněz, kterých je používáno jako politického úplatku. Celý ten systém ukazuje neschopnost řešit životně důležité problémy, postrádá schopnost rozeznat jejich prioritu a nebezpečnost. Můžeme se jen modlit, aby nepřišla vichřice. Útěchou by nám mohla být zkušenost, že jsou to právě příliš velké stromy, které se v silném větru lámou. Ty malé se dokáží ohnout, aby se opět narovnaly.

A tak není možná špatné, že zatím máme vlastní měnu. Měli bychom si také uvědomit, že máme i vlastní hranice, které by nebylo špatné chránit. Jediné, co nám ještě trochu schází, je vlastní rozum. Najít ho a oprášit bude asi to nejtěžší. Při pohledu na Řecko bychom si ale měli uvědomit, že absolutní závislost na EU může být zrádná a pro naši budoucnost trochu nejistá. Je to sice velké lákadlo, ale polknout ho jako návnadu, je trochu nerozumné.

ZPĚT NA KATEGORIE

PŘEČTĚTE SI TAKÉ

Vstoupit do diskuse (0 příspěvků)

Komentáře (0)

ODESLAT ZPRÁVU
Vložit obrázek