KATEGORIE
BLOGY
Přihlásit se
ODEBÍRAT ZPRÁVY
nazory

Kdyby Saddám Husajn zůstal u moci, vzestup Islámského státu by byl „nepravděpodobný“, říká jeho první vyslýchající vyšetřovatel

Islámský stát by nezažíval takový úspěch, kdyby Saddám Husajn zůstal u moci. Tvrdí to John Nixon, bývalý agent CIA, který Husajna po jeho zatčení jako vůbec první vyslýchal. Nixon dále tvrdí, že pokud chce Západ stabilní Blízký východ, měl by si zvyknout férově vyjednávat i s lídry, kteří se mu „hnusí“.

...

Po zadržení Husajna v prosinci roku 2003 byl Nixon prvním člověkem, který ho vyslýchal. Jeho kniha s názvem Vyslýchání prezidenta: Vyšetřování Saddáma Husajna (Debriefing the President: The Interrogation of Saddam Hussein) z první ruky popisuje, co všechno s sebou invaze v Iráku a Husajnova poprava přinesly.

„Během vyslýchání Saddám zcela vyvrátil naše domněnky,“ píše Nixon v úryvku ze své knihy, kterou vydaly americký týdeník Time a britský deník Daily Mail. Jako největší omyl zmiňuje obavy z toho, že by Irák použil zbraně hromadného ničení. Husajn totiž při výslechu CIA řekl: „Nikdy jsme o použití zbraní hromadného ničení ani neuvažovali“. Bývalý agent CIA se dále ptá, co by se stalo, kdyby Husajn zůstal u moci, a dochází mimo jiné k závěru, že by to téměř znemožnilo rapidní vzestup Islámského státu.

„Je nepravděpodobné, že by za jeho represivního režimu mohla skupina jako IS zažívat takový úspěch, jako za bagdádské vlády vedené šíity,“ napsal Nixon.

Dle něj si byl Husajn vědom možných rizik, která představoval rozvoj džihádistických hnutí, a dělal vše pro potlačení všech takovýchto snah: „Saddám cítil, že islamistické extremistické skupiny v Iráku představovaly největší hrozbu pro jeho vládu a jeho bezpečnostní aparát důsledně pracoval na jejich vymýcení.“

Nedávno zveřejněná zpráva britských poslanců Chilcot, která se zabývá zapojením Velké Británie do války v Iráku v roce 2003, podpořila Nixonovy domněnky ohledně IS. Tyto dokumenty ukazují, že v roce 2006, tedy po 3 letech trvání okupace, byli vedoucí představitelé britské tajné služby čím dál více znepokojeni vznikajícím sunnitským džihádistickým odporem. Tito radikálové a členové rozpuštěné irácké armády se později přidali k radikálním džihádistickým skupinám včetně IS.

Přestože Nixon rozhodně nebyl Husajnův přítel, ve své knize píše, že má „zdráhavý respekt k tomu, jak Husajn dokázal udržet irácký národ v jednotě po tak dlouhou dobu“. Bývalý agent CIA nicméně poznamenal, že „nechce naznačit, že je Saddám nevinný“, protože používal opatření, která zahrnovala „vraždy, vydírání a uvěznění“.

Přesto, ve světle vnitřního chaosu a násilí mezi šíity a sunnity, které po americké invazi v roce 2003 vypukly, může dle Nixona někdo mít za to, že Husajn nebyl nejhorší volbou. „Při pohledu zpět se myšlenka, že by byl u moci stárnoucí a neangažovaný Saddám, zdá být až utěšující v porovnání se zbytečným úsilím našich statečných mužů a žen v uniformách a se vzestupem Islámského státu. Nemluvě o 2,5 bilionech liber, které byly investovány do vybudování nového Iráku,“ znějí slova v jeho knize.

Během aktivní fáze války a následujících letech bylo zabito téměř 4500 sloužících Američanů, 179 britských vojáků a zhruba 150 000 Iráčanů.

Podle Nixona bude mít nově zvolený americký prezident Donald Trump šanci „sehrát velmi důležitou roli“ ve vytvoření nového pořádku na Blízkém východě. „To bude vyžadovat dělání těžkých rozhodnutí a hlavně uvědomění si, že pokud chceme do této oblasti vrátit stabilitu a omezit rozsah terorismu, je možné, že budeme muset vyjednávat s lidmi a vůdci, kteří se nám hnusí.“


Autor: VoZ

Zdroj: Independent

Foto: © David Furst / Reuters

ZPĚT NA KATEGORIE

PŘEČTĚTE SI TAKÉ

Vstoupit do diskuse (0 příspěvků)

Komentáře (0)

ODESLAT ZPRÁVU
Vložit obrázek