KATEGORIE
BLOGY
Přihlásit se
ODEBÍRAT ZPRÁVY
nazory

Markéta Šichtařová: Pravda a láska se přežila; teď frčí lež a nenávist.

Brexit mě dlouho bavil. Tolik legrace v politice i ekonomice jsme si neužili snad léta. Ale pak se něco zlomilo. Najednou se legrace podivně vypařila a zbyl jen … pocit totálního zhnusení.

...

Tedy abych byla přesná: Brexit jako takový mě pořád víceméně baví, protože stále jsem přesvědčená, že je to právě ta ona facka, kterou EU potřebovala. Pořád věřím, že hlasování o Brexitu bylo začátkem dlouhé série událostí, které EU postupně přetransformují do jiné podoby.  Dost možná se „tvrdé jádro“ EU ještě víc politicky semkne, zatímco okrajové části EU naopak postupně odpadnou – aby pak jedni i druzí nakonec byli vlastně spokojenější. Koneckonců, ono to dokonce na tenhle scénář už i začíná vypadat. Jak státy, které touží po větší politické integraci, tak ty druhé, se totiž skutečně, povzbuzeni Brexitem, začínají poněkud radikalizovat. Vlastně mám pocit, že stojíme na ohromné dějinné křižovatce, mnohem větší, než jaké Evropa čelila loni v podobě imigrační invaze. Na největší, na jaké Evropa stála od konce 2. světové války, kdy se rozdělila na východní a západní blok. Nyní se bude rozhodovat, jakou velikost nakonec bude mít to, co z EU zbyde, a co patrně skončí v podobě jediného supranárodního státu.

Cožpak o to… to je ve své podstatě nevyhnutelný proces. Poněkud obtěžující ale je, že zrod nového uspořádání provázejí podivné porodní křeče. Podivné, protože jejich podstatou je nenávistnost, mstivost a v některých případech i hloupost. Stačí sledovat zprávy i sociální sítě. Tolik propagandy a čistokrevných lží si pamatuji naposledy v roce 1989. Namátkou jen několik reprezentativních příkladů za všechny:

Začíná to už zdánlivě nevinnou hláškou o tom, jak se po hlasování „libra propadla“. Technicky vzato je to fakt; libra k euru i dolaru oslabila. Lživý je ale kontext. Oslabení libry totiž bývá udáváno jako důkaz problémů Britů. Realita je ale přesně opačná. Tak třeba intervence ČNB, tedy umělé oslabování koruny, jsou motivovány snahou o podporu hospodářského růstu a navýšení nízké inflace. Zrovna tak fakt, že euro je příliš slabé vzhledem k síle německé ekonomiky, je podstatou současného německého hospodářského zázraku. V ekonomii se dokonce vžil pojem „měnové války“, kdy každý stát dělá všechno, jen aby oslabil svou měnu, a tím získal konkurenční výhodou nad sousedním státem (který dělá to samé). Jinými slovy: Oslabení domácí měny je velmi efektivní nástroj, jak ekonomiku podpořit, a kdekdo po slabé měně touží. Bohužel libra – a o tom se už tak vehementně neinformuje – se hned v pondělí po hlasování pomalinku začala vracet a zase posilovat. A tolik měsíců, kolik oslabovala, teď zase může sílit. Takže Britové si své náhlé výhody, slabé měny, moc neužijí.

Jiní zase zdánlivě nevinně citují statistiku a říkají, že pro Brexit hlasovali jen „staří a hloupí“. Jinými slovy – děti otevřeně opovrhují názorem rodičů; staré je nejlépe zakázat. Kdo ale skutečně volil proti Brexitu? Opravdu mladí a vzdělaní „Britové“? No – podle jednoho statistického pohledu ano. Statistika je ale ohebná. Především to byli Skotové, kteří jsou chudší než Angličané a na rozdíl od nich využívají východ evropských fondů. A pak to byl také Londýn – neboli ta ohromná masa mladých imigrantů, kteří se nenarodili v Británii. Protože jedna třetina Londýňanů se v Británii nenarodila. Tito lidé chtěli zůstat v EU, protože EU = sociální dávky a stmelování rodin.

Lži jsou ale ještě mnohem rafinovanější. Všechny tři hlavní ratingové agentury, tedy Moody’s, Standard & Poor’s a Fitch Ratings, snížily po hlasování Británii rating. Neboli označili ji tím za rizikovější zemi s vyšší pravděpodobností, že nesplatí své dluhy. Jedním z vysvětlení bylo třeba to, že Brexitem roste riziko odchodu Skotska. Aha. Brilantní vysvětlení! Realitu bych viděla spíš takto: Skotsko je jedním z mála regionů Británie, které díky svému nižšímu bohatství víc z fondů EU čerpají, než do nich odvádějí. Británie jako celek je čistým plátcem do rozpočtu EU. Jinými slovy dnes v podstatě Angličani na Skoty platí. Když Skotsko z Británie odejde, zbytek Británie bude platit míň, rozumějme, víc peněz mu bude zůstávat. A ratingová agentura usoudí, že tahle ve své podstatě "náhlá šance na zbohatnutí" je ekonomickým rizikem a sníží rating… Co jen k tomu dodat? Snad jen tolik, že bychom si měli vzpomenout, jak zafungovaly ratingové agentury například v roce 2008, kdy vypuklá velká krize. Všechny tři, které teď snížily rating Británii, až do poloviny září 2008 držely minimálně Áčkový rating pro banku Lehman Brothers, jejíž spektakulární bankrot vzápětí odstartoval krizi.

Další lži zase straší „strašlivým zchudnutím“. Do této kategorie se dá zařadit prohlášení šéfa evropských liberálů a Verhofstadta. Ten krátce po hlasování prohlásil: "Jen za posledních osm hodin přišla Velká Británie o 350 miliard dolarů. Je to víc, než kolik za posledních patnáct let přispěla do rozpočtu." Záhadou ovšem trochu zůstává, jak na to přišel, protože podstatu své hluboké myšlenky jaksi zapomněl vysvětlit, a tak můžeme jen spekulovat. (Ono číslo „350“ je vůbec v souvislosti s Brexitem záhadně oblíbené a objevilo se několikrát na různých a nesouvisejících místech.) Při této příležitosti však Verhofstadt nejspíš měl na mysli jedno hausnumero, které asi přebral od banky UBC, která se krátce před hlasováním nechala slyšet, že v případě brexitu britský akciový index FTSE může odepsat nominálně až 350 mld. USD. A realita? Úplně jiná. Pokud jsou ceny akcií uměle nafouklé (což dlouhodobě díky tisku peněz ECB jsou) a jejich cena klesne, země samozřejmě žádné bohatství neztrácí, protože nikdy ani neexistovalo. Bylo jen fiktivní. Přehnaně vysoké ceny akcií byly v realitě pouze inflací, pouhými natisklými penězi, za které si ale nešlo koupit o nic kvalitnější podnik. Pokles těchto akcií se nijak bohatství země nedotkne; ovlivní jen a pouze bankovní účty spekulantů, kteří na tuhle hru s tiskem peněz přistoupili. A dokonce i to jen na malou chvíli… Protože pár dní po hlasování už zase ceny britských akcií vesele rostly. A víte co? Britské akcie rostly víc – ano, víc – než ceny akcií kontinentálních.

Dokud lži mají jen zastrašovat, je to opovrženíhodné, ale teoreticky to ještě nemusí zase tolik škodit, pokud se jeden zastrašit nenechá. Co je ale velmi nebezpečné, to je náhlé rozhodnutí uraženého zbytku Evropy tlačit na urychlené přijímání eura.  J. - C. Juncker prohlásil: „EU mnoha měn skončí“. Akceptovat tenhle nápad by pro některé země mohlo být sebevražedné. Musíme si uvědomit, že země, které z eura profitují, jsou ty nejsilnější ekonomiky eurozóny, zejména Německo. Euro totiž zrcadlí průměrnou ekonomickou úroveň celé eurozóny. A tak díky euru si Němci užívají podhodnoceného kurzu a jejich ekonomika jede na úkor ekonomik slabších, jako je Řecko, Portugalsko, Španělsko… a tak dál. Tyto slabší ekonomiky jsou naopak eurem poškozeny, protože jeho kurz je pro tyto slabé země příliš silný, tedy poškozuje jejich export (jejich tržní podíl zabírá Německo). Pokud se tedy EU rozhodne celá přetransformovat do eurozóny, jenom tím vyrobí větší počet bankrotujících zemí typu Řecko.

Podobně mě děsí i to, jak okatě vrcholní politici kašlou na názor voličů. To sice dělali vždy, ale alespoň to maskovali. Teď ovšem své opovržení voliči veřejně staví na odiv. Zástupci jednotlivých zemí EU včetně českého premiéra Sobotky se nechali slyšet, že britský premiér Cameron udělal chybu, když vypsal referendum. Jakže?! Pro Brexit hlasovalo nadpoloviční množství voličů. A Evropa se svorně opováží tvrdit, že britský premiér měl jejich názor ignorovat a „správněji“ měl jít proti vůli lidu?!

Ale vůbec nejvíc smutno je mi ne z politiků, ale z toho, jak si neváží dobrého bydla sami lidé a jak opovrhují demokracií. Kolik lidí jsem už slyšela tvrdit, že referendum se má zakázat, protože prý volí jen hlupáci! Opovrhovat referendem a chtít nové kolo – to je opovrhování samou podstatou demokracie. Ano, ta má velké chyby, ale nic lepšího dosud neznáme. Ti, kdo říkají, že chtějí zrušit referendum, vlastně říkají, že už příště nechtějí mít právo do věcí mluvit. (Protože to, že si zvolíte profesionálního politika, aby hájil Vaše zájmy, vůbec neznamená, že je taky hájit za všech okolností bude.) Je mi smutno z toho, jak se vyrojila armáda těch, kteří jiný než svůj názor netolerují, a každý, kdo je ochoten hájit výsledky referenda, je pro ně buď „Putinovým agentem“, nebo „idiotem“. (Jediné, co mi na tom připadá skutečně legrační, je, že ač mnozí tito lidé sami sebe občas označují za „pravdoláskaře“, ve skutečnosti z nich cítím jen nepochopitelnou nenávist.)


Markéta Šichtařová & Vladimír Pikora

PŘEČTĚTE SI TAKÉ

Vstoupit do diskuse (1 příspěvků)

Komentáře (2)

ODESLAT ZPRÁVU
Vložit obrázek
K oslabení libry: vážně se domníváte, že oslabení nějaké měny znamená automaticky, že UK je na tom lépe, než byla před oslabením? Toto prohlášení jde přece proti zdravému selskému rozumu. Oslabení měny, znamená odliv peněz z ekonomiky, to přece nemůže být nic dobrého. Jistě pro některé = exportní ekonomiky jako ČR nebo Německo to je samozřejmě skvělé mít co nejslabší ale...vážená paní UK není exportní ekonomika. Slabší měna, vyšší cena dovozu, vyšší inflace, chudnutí obyvatelstva. Ke zdánlivému nevinnému citování statistiky: statistický údaj je reálný údaj, prostě to tak je. Statistika je věda a jako takové její výsledky není možné uvádět vinně nebo nevinně. prostě je to údaj. Pro Brexit hlasovala méně vzdělaná část populace, stejně tak jako pro něj hlasovali lidé spíš starší. Smiřte se s tím. nevím, na kolik považujete za demokratické vaše skryté tvrzení o hlasovaní "Britů" pro Brexit....napadáte samou podstatu demokratického systému a to je rovné hlasovací právo všech občanů. Jsi občan? Máš právo volit. Jestli byste chtěla právo volit nechat jen pro geneticky čisté Brity, jak asi navrhujete, tak vězte, že tuhle náckovskou rétoriky opravdu nemám rád. K ratingovým agenturám resp. odchodu Skotska- ano upřímně si myslím, že odtržení podstatné části země může mít vliv na rating zeme..:D to snad nemyslíte vážně, že by tomu mělo být jinak. zapomínáte na spoustu základních věcí, ale pro namátku: zcela pomíjíte fakt, že určitá částí bohatství vznikne v souvislosti s tím, že Skotsko je součástí UK. Jednodušeji, kdyby Skotsko nebylo součástí UK, Anglie by nebyla tak bohatá,a přestože by dotace a odvádění jejich prostředků chudšímu regionu ustalo, je docela pravděpodobné, že jako taková by Anglie zchudla, protože jen na svém vnitřním trhu by přišla o cca 10% obyvatelstva. K 350 mld.: položte si otázky: vážně UK nepřišlo, alespoň na čas období nejistoty o nějaké investice, nečekají investoři na to, co se bude dít? nevyprodukovaly by tyto investice nějaké prostředky dříve (i kdyby k těm investicím na konec ve všech příp
Konkrétně, já jsem chtěl jet tento víkend do Londýna na výlet. Ale nejel jsem, ptž jsem v Anglii nechtěl nechat na sebe pokřikovat, že jsem Polák a ať táhnu domů. Nejde náhodou taky mezi ty ztráty počítat snížení ratingu = dražší půjčky britské vlády? Přiznám se, že nevím, jestli ta ztráta je 350 mld liber, nebo 250 mld, ale celková částka není až tak důležitá. Důležité je ten fakt, že britská ekonomika utrpěla významné ztráty. To, že to v budoucnu možná dožene...no ekonomika už je taková, že nevíte, o kolik by porostla, kdyby k Brexitu nedošlo. To je výchozí stav, se kterým musíte počítat. Největší ztrátou UK však nejsou peníze. Jsou to sociální, rasové, náboženské, kulturní,...problémy, které UK tento odchod způsobil. Nenávratně bylo poškozeno dobré jméno UK, už z důvodu rasistických útoků proti Polákům. EU je mírový projekt. Nevěřím, prostě nevěřím, že by lidé po sobě nezačali do 20 let od rozpadu EU střílet. Dělali to tak naši dědově, i jejich dědové, děje se to tak už tisíce let. Jediným rozdílem mezi naší společností, která je mírová a společností předchozí, je EU. Nejsou to mezinárodní smlouvy, ty byly také, není to obchod, ten fungoval celou historii lidstva taky.