KATEGORIE
SPECIÁLNÍ PROJEKTY
BLOGY
Přihlásit se
ODEBÍRAT ZPRÁVY
nazory

Římská říše podle uznávaného britského historika ztroskotala na podobných problémech, jaké máme nyní my

Edward Gibbon, který se narodil v roce 1737 v obci nedaleko Londýna, byl ve své době považován za jednoho z nejvýznamnějších britských historiků. Ve svých pracích se zabýval především dějinami Římského impéria a dodnes je zejména mezi laickou veřejností velmi oblíbená jeho kniha s názvem Úpadek a pád římské říše.

...

Mezi odbornou veřejností se už takové popularitě Gibbon netěší. Jednou z hlavních tezí, které zformuloval a které se dodnes příčí některým současným historikům, je ta o konkrétních důvodech pádu Římské říše.

Edward Gibbon viděl příčiny jednak v postupné ztrátě občanských hodnot Římanů a také v jejich zpohodlnění. Povinnosti, jež kdysi římský lid stmelovaly, jako například obrana státu, přenechávali bohatí Římané raději za peníze stále častěji žoldnéřům, kteří ale zpravidla neměli římský původ.

Počet barbarů v říši proto velmi rychle rostl - bohatý Řím si to ostatně mohl dovolit. Postupem jich však ve Věčném městě začalo neúměrně přibývat, až nakonec získali nad původním římským obyvatelstvem převahu a následně i moc, čímž způsobili kolaps upadajícího a kdysi neporazitelného impéria.

Tento anglický historik, který se během svého života stal také členem parlamentu, zformuloval ve svém díle hned několik bodů, které také označuje jako „příznaky“, jež se objevily právě v době pádu Římské říše. Gibbon ve svých pracích popsal, že těsně před pádem této velké civilizace to vypadalo v Římě asi nějak takto:

  • Většina obyvatel dává přednost zábavě před prací.
  • Tradiční úloha otce jakožto živitele a hlavy rodiny je zpochybňovaná, množí se proto rozvrácené vztahy a rychle přibývají svobodné matky.
  • Senioři jsou zanedbávaní a opomíjení. Lidé se starají o domácí mazlíčky víc než o své vlastní staré rodiče, kteří je vychovali.
  • Literatura a umění se stávají plytkými a bezduchými. Planá a povrchní zábava je vytvářena za každou cenu. Takzvaná umělecká díla jsou často nevkusná, nemají žádného ducha, na oko jsou škaredá a nic neříkající. I přesto jsou však za ně majetní lidé ochotni platit horentní sumy.
  • Základní vojenská služba vlasti je mladými chlapci široce odmítaná. Ti se jí nejdříve vysmívají a zpochybňují ji jako zbytečnou. Pod tlakem veřejnosti nakonec římský Senát zákon uvalující povinnou vojnu zcela zrušil. Armáda je proto tvořena převážně z nájemných žoldnéřů.
  • Tvrdě a poctivě pracující lidé jsou často terčem posměchu a zesměšňování. Vzory a idoly se naopak stávají populisté, bezpáteřní pokrytci, pochybní umělci a rádoby celebrity.
  • Daňové zatížení obyvatelstva neustále roste, stát přerozděluje neúměrně vysoké částky. Ve výsledku mnoho lidí nemá strach zůstat dlouhodobě nezaměstnanými, neboť stát se o ně díky své přemrštěné sociální politice vždy postará.
  • Úroveň vzdělání rapidně klesá.

PŘEČTĚTE SI TAKÉ: Antropolog Zelený: „Proč by střední Evropa měla být solidární? Západ nás vždycky podrazil.“

  • Státní dluh kvůli nerozvážnému utrácení roste do závratných výšin a je jisté, že jej už nikdy nebude možné splatit.
  • Domácí výroba a pěstování je kvůli vysokým nákladům na ústupu. Římané raději všechno dovážejí ze svých satelitních provincií.
  • Římané, kteří se dostávají do lukrativních pozic a mají přístup ke státnímu bohatství, z něj většinou kradou. Postihnutelnost těchto zločinů je však kvůli přebujelé byrokracii velmi malá.
  • Početí a výchova dětí je mladými generacemi vnímaná jako obtěžující, a tak se rodí stále méně dětí.
  • Léty osvědčené mechanismy, které uvnitř říše odjakživa chránily poctivé před podvodníky, náhle upadají.
  • Veřejné funkce se stávají předmětem obchodu. Udělují se téměř výhradně na základě známosti či úplatku a lidé, kteří je získají, z nich přirozeně chtějí pro sebe získat co nejvíc, aby se jim vynaložený úplatek aspoň několikanásobně vrátil zpět.
  • Staletími prověřené a pěstované tradiční hodnoty, jako je smysl pro povinnost, čest, nadšení pro práci, zodpovědnost, dobročinnost nebo zápal pro věci veřejné se už nenosí. Lidé jimi opovrhují a zpochybňují je.
  • Místo toho je na vzestupu nestřídmost, cynismus, plýtvání, znevažování vědění, znalostí a poctivé práce.
  • Do římské říše přichází velké množství cizinců. Politici veřejnosti nabízí iluzi božského života s velkými státními podporami a nadbytkem všeho od chlebu až po hry. Populace je však i přes to věčně nespokojená a neustále na něco nebo někoho nadává.

Je až s podivem, že tento text historika Edwarda Gibbona je více než 240 let starý a hovoří o 2000 let staré lidské civilizaci. Když jej totiž člověk pročítá, má spíš pocit, že někdo velmi dobře a trefně dohromady shrnul všechny nejpalčivější problémy dnešní společnosti. Co myslíte, bude se historie doopravdy opakovat, nebo jde jen o shodu náhod a dnešní moderní společnost se dokáže vrátit zpět na výsluní?

PŘEČTĚTE SI TAKÉ

Vstoupit do diskuse (0 příspěvků)

Komentáře (0)

ODESLAT ZPRÁVU
Vložit obrázek