Nová studie: Bez masa by lidstvo nedosáhlo rozvoje mozku ani současné míry inteligence

Vegani tvrdí, že člověk není ke konzumaci masa uzpůsoben

Vegani se nejčastěji vyjadřují ve smyslu, že rostlinná strava je naprosto dostačující i zdravá a není proto nutné zabíjet kvůli masu zvířata a chovat je v krutých podmínkách, jen aby si mohl člověk dát steak – na tom je určitě kus pravdy. Ovšem někteří vegani jdou ještě dále. V jejich případě se už jedná spíš o ideologii, podle které není maso jen nepotřebné, ale pro člověka dokonce i špatné, nezdravé a zdraví škodlivé.

Podle těchto lidí naše zuby, struktura obličeje ani trávicí systém neodpovídají tomu, že bychom byli pro jezení masa přizpůsobeni. Vegani se snaží veřejnost přesvědčit, že jsme přirozeně uzpůsobeni k rostlinné stravě. Na toto téma rovněž není problém vygooglovat celou řadu virálních článků – zejména v angličtině. Ke smůle veganů tomu tak ale vůbec není.

Nová studie publikovaná v časopise Nature objasňuje, jak tomu ve skutečnosti je. Nejen, že jsou zpracování a konzumace masa pro člověka zcela přirozené, ale bez velkorysého množství živočišných bílkovin, které maso obsahuje a které naši předci s velkou chutí baštili, bychom se ani náhodou nestali tak inteligentními stvořeními, jakými jsme dnes.

Rostlinné plodiny nenabízely dostatek živin, muselo nastoupit maso

Maso se stalo významnou součástí lidské stravy asi před 2,6 miliony let. Být býložravcem bylo určitě jednodušší – ovoce a zelenina vám totiž nikam neutečou. Nad zemí rostoucí plodiny však mají jeden zásadní problém - nejsou příliš bohaté na kalorie. Lepší variantou se ukázaly být plodiny rostoucí v podzemí, jako například řepa či brambory.

Tyto plodiny mají lepší nutriční hodnoty, ale na druhou stranu syrové nejsou chuťově příliš dobré a špatně se žvýkají. Podle evolučních biologů z Univerzity v Harvardu Katherine Zinkové a Daniela Liebermana, kteří studii provedli, museli lidé živící se podzemními plodinami absolvovat až 15 milionů „žvýkacích cyklů“ za rok.

Na první pohled se to možná nezdá, ale zbytečně dlouhé a namáhavé žvýkání také stojí určitou nemalou energii a není tak pro podmínky evolučního přežití příliš ideální volbou.

A proto nastoupilo maso. Kořist, která byla ulovena a zabita, poskytovala našim předkům mnohem více kalorií a zároveň vyžadovala mnohem méně žvýkání. U lidí se tak celkově začaly zvyšovat hladiny živin (vaření, které spotřebu masa usnadňovalo, přišlo až o 500 tisíc let později).

Aby bylo možné určit, kolik úsilí a energie primitivní lidé ušetřili pravidelnou konzumací stravy zahrnující živočišné bílkoviny, Zinková a Lieberman přizvali k výzkumu 24 lidí, kterým postupně podávali tři druhy podzemních plodin (brambory, mrkev a řepu) a jeden druh masa (syrové skopové, které však bylo otestováno na přítomnost jakýchkoliv patogenů).

K tomu, aby zjistili, kolik energie bylo vynaloženo na ten který druh jídla, byly lidem účastnícím se výzkumu aplikovány elektromyografické senzory.

Ty zjistily, že žvýkání a polykání masa vyžadovalo v průměru o 39-46 % méně úsilí a energie, než žvýkání a polykání kořenové zeleniny. Celkově lze říci, že strava složená z jedné třetiny z živočišných bílkovin a ze dvou třetin z rostlinných produktů ročně snížila počet žvýkání oproti čistě rostlinné stravě zhruba o 2 miliony a její zpracování stálo naše předky o 13 % méně vynaložené energie.

Foto: Allan Ajifo(CC BY 2.0)

Maso hrálo velkou roli ve vývinu lidské lebky

Co se týče potřeb lidského mozku, jde o orgán, který je na výživu velice náročný. Jelikož maso poskytuje mnohem více kalorií a jeho zpracování naopak méně úsilí, pro náš mozek se živočišná strava ukázala být opravdu prospěšným evolučním nástrojem.

Lidé se navíc na rozdíl od zvířat, která odtrhují maso přímo z kostí a potřebují k tomu velké a ostré zuby, naučili maso dobře zpracovávat. Způsob zpracování masa vedl i u člověka ke změnám – zmenšení zubů a čelisti, což vedlo i ke změnám v lebce, díky čemuž se v důsledku začal utvářet prostor pro větší mozek.

Tyto zásadní evoluční změny, jejichž vyústěním je dnešní vyspělá lidská společnost, by podle vědců nebyly možné bez konzumace masa v kombinaci s technologiemi jeho zpracování. V dnešní době maso nezbytné není, potěšení z pořádného steaku může být nahrazeno přechodem na veganskou stravu. Ale říkat dnes masu ne a odsuzovat jej s tím, že pro nás nikdy v minulosti stejně nebylo užitečné a způsobuje pouze zdravotní problémy, lze považovat za čistou lež - opak je totiž pravdou.