V Řecku to skutečně třídní válka byla a skončila tak, jak Warren Buffet předpověděl: „jeho třída ji vyhrála“! Z Řecka se díky kapitulaci Syrizi stal protektorát EU, respektive Německa což musí být pro Řeky strašně ponižující. A o to také šlo: ukázat případným následovatelům Syrizi, co je čeká a nemine!
Boj s věřiteli o odpuštění dluhu bude Alexis Tsipras vést za cenu obrovské humanitární katastrofy doma. Prohraje-li jej, což nelze vyloučit, skončí s největší pravděpodobností na šibenici.
Jak dlužníci, tak i věřitelé vědí, že jen z příjmů státního rozpočtu Řecko svůj dluh nikdy nesplatí. Jediným skutečným zdrojem úhrady dluhu je prodej státního majetku (privatizace).
I Shakespeare by měl co dělat, aby vystavěl tak silnou katarzi, jakou je řecké referendum, jehož výsledek s napětím očekává celá Evropa.
Pokud by v posledních volbách v Řecku nevyhrála levicová Syriza, ale pravice, „Velká trojka“ by podmínky splácení řeckého dluhu o něco změkčila, pravicová vláda by je bez problému akceptovala a bylo by po problému.
Na souboj Německa a Řecka se lze dívat dvojím úhlem pohledu: buď převáží zájmy geopolitické nad ekonomickými a pak je dohoda možná, nebo naopak ekonomické zájmy věřitelů převáží nad geopolitickými a pak je dohoda vysoce nepravděpodobná.
Zprávy
Byznys
Názory
Zdraví
Životní styl
Žebříčky
Jídlo
Kaleidoskop