KATEGORIE
SPECIÁLNÍ PROJEKTY
BLOGY
Přihlásit se
ODEBÍRAT ZPRÁVY
zdravi

7 důvodů, proč zelenina nesmí chybět na vašem talíři

Zelenina by měla být nedílnou součástí jídelníčku každého z nás. Jíst zeleninu vůbec neznamená pouze denně chroupat kilo mrkve nebo salátu a připadat si u toho jako králík. Zeleninu je možné snadno upravit mnoha způsoby a přidat ji do spousty jídel. Proč by zelenina měla být jednou ze základních složek našeho jídelníčku? Důvodů je hned sedm.

...

1. Obsahuje hodně vody

Zelenina se může bez problémů stát součástím vašeho pitného režimu. Šťávy z čerstvé zeleniny osvěží a dodají tělu zdraví prospěšné látky. A nejen šťávy. Zeleninu můžete jíst v podobě různých salátů, přidávat si jí do baget, k pečivu nebo ji jíst samotnou.

Mnohá zelenina v sobě skrývá nemalé množství vody. Některé druhy zeleniny, jako jsou okurky či rajčata, obsahují dokonce více než 90 % vody.

2. Obsahuje málo sacharidů

Velkou výhodou zeleniny je nízký obsah sacharidů. To je důvod, proč si ji můžete dostatek dopřát i v pozdních večerních hodinách, aniž byste se museli strachovat, že přiberete. Tuto výhodu ocení i diabetici - díky nízkému obsahu sacharidů mohou konzumovat prakticky libovolné množství zeleniny.

Výjimkou jsou některé druhy zeleniny, jako je mrkev, kapie nebo zelený hrášek, u kterých je obsah sacharidů vyšší.

3. Je bohatým zdrojem nerozpustné vlákniny

Přestože je vláknina pro naše tělo nestravitelná, zdravý organismus se bez ní neobejde. Odborníci na výživu doporučují denně dodat tělu kolem 35 g vlákniny. Vláknina podporuje trávení, čistí naše střeva a zbavuje je škodlivých odpadních látek, vzniklých v těle při biochemických reakcích.

Kromě toho vláknina slouží jako potrava zdraví prospěšným střevním bakteriím.

Vlákninu dělíme na rozpustnou a nerozpustnou. Příkladem rozpustné vlákniny je pektin, obsažený například v jablcích a obecně v ovocných plodech. Zelenina je naopak bohatým zdrojem nerozpustné vlákniny. Pro zdraví našich střev i celého těla je třeba vyváženě konzumovat zdroje rozpustné i nerozpustné vlákniny.


4. Je bohatým zdrojem vitamínů a minerálních látek

Zelenina je bohatou přírodní zásobárnou některých vitamínů i minerálních látek. Najdeme v ní i antioxidanty - látky, které posilují náš imunitní systém a chrání naše tělo před mnoha nemocemi, někdy dokonce i před obávanou rakovinou.

Příkladem mohou být brambory a rajčata, které obsahují velké množství draslíku. Draslík podporuje funkci buněk, pomáhá udržovat v normě krevní tlak a podporuje vylučování nadbytku vody z těla.

V brokolici, květáku, hlávkovém salátu, paprice, mrkvi či špenátu najdeme také velké množství hořčíku. Tento minerál je nutný pro správnou nervosvalovou dráždivost i pro zdravé srdce.

Zelenina je také bohatým zdrojem vitamínu C, nezbytného pro náš imunitní systém. Vitamín C však najdeme pouze v syrové zelenině. Tepelnou úpravou se totiž ničí.

V zelenině najdeme i některé vitamíny skupiny B a vitamíny A, D, E a K. Konzumovat zeleninu s tukem je vhodné nejen z chuťového hlediska. Vitamíny A, D, E a K jsou totiž rozpustné pouze v tucích.

Tuku nemusí být mnoho, stačí několik kapek kvalitního rostlinného oleje. Zelenina se hodí k libovému masu, rybám, mléčným výrobkům i k mnoha dalším potravinám.

5. Obsahuje spoustu bioaktivních látek

Bioaktivní látky obsažené v zelenině jí dodávají nejen charakteristickou barvu. Tyto látky mají rovněž příznivý vliv na naše zdraví.

Látky, které dodávají zelenině zelenou barvu, se nazývají glukosinoláty. Jejich součástí je síra, která plní funkci přirozené obrany rostlin proti škůdcům. Některé glukosinoláty mají proto silné protinádorové účinky. Mezi hojné zdroje glukosinolátů se řadí brukvovitá zelenina, jako je brokolice, hlávkové zelí, růžičková kapusta.


Karotenoidy jsou látky, které dodávají zelenině oranžovou barvu. Z karotenoidů se vytváří vitamín A, nezbytný pro tvorbu některých hormonů, regulujících růst a vývoj buněk. Vitamín A je také nezbytný pro zachování dobrého zraku.

Karotenoidy patří také mezi silné antioxidanty, které podporují funkci imunitního systému. Mezi další funkce karotenoidů patří ochrana naší pokožky před ultrafialovým zářením. Od vysokého obsahu karotenoidů dostala název karotka (mrkev).

Jedním z karotenoidů je lykopen, látka zodpovědná za červenou barvu zeleniny. Lykopen je silný antioxidant, který nás může ochránit před nemocemi srdce a cév, před poškozením z ultrafialového záření a dokonce i před nádorovým onemocněním. Najdeme jej například v rajčeti, vodním melounu nebo grapefruitu.

Zeleno-žlutá arva špenátu je dílem látek zeaxantinu a luteinu, které patří mezi xantofyly. Tato nažloutlá barva je však často překryta zelenou barvou chlorofylu. Zeaxantin a lutein výrazně snižují riziko vzniku očních onemocnění spojených se stárnutím, jako je šedý zákal nebo makulární degenerace.

6. Zasytí a pomůže vám zhubnout

Pokud si dáte pečivo s máslem či uzeninou, rychle vám stoupne glykemický index, vystřelí inzulín a velmi brzy budete mít opět hlad. Přidáte-li však k této kombinaci zeleninu, budete mít pocit sytosti déle. Touto schopností disponuje nejen syrová, ale i vařená či dušená zelenina.

Vysoký obsah vlákniny, velmi nízký obsah kalorií a nízký glykemický index dělají ze zeleniny ideální potravinu pro hubnutí. Díky nízkému glykemickému indexu zeleniny ji můžete bez obav konzumovat do sytosti a hubnout bez nesmyslného hladovění.


Chřestová sezóna je za rohem, už víte, jak si letos na této výborné zelenině pochutnáte? Co třeba připravit krémovou chřestovou polévku?

7. Má všestranné použití

Zeleninu je možné přidat do nepřeberného množství jídel. Můžeme ji jíst k pečivu i k masu a rybám s přílohou. Ze syrové zeleniny můžeme připravit spoustu různých chutných salátů. Existuje také velké množství receptů na zeleninová jídla.

Zelenina chutná syrová i tepelně upravená. Díky své barvě, vůni a chuti se hodí ke každému jídlu. Vzestup vegetariánství a veganství zajišťuje, že když dostanete chuť na nějaké dobré zeleninové jídlo, nikdy nebudete mít nouzi o recepty.

Zeleninu je možné konzervovat sušením nebo mražením. Dalším zdravým způsobem konzervace zeleniny je kvašení nebo zavařování. Nejznámější kvašenou zeleninou je u nás kysané zelí a kvašené okurky. Procesem kvašení však mohou projít i jiné druhy zeleniny, například mrkev.

 

Autorka: Evžena Janovská

PŘEČTĚTE SI TAKÉ

Vstoupit do diskuse (0 příspěvků)

Komentáře (0)

ODESLAT ZPRÁVU
Vložit obrázek