KATEGORIE
BLOGY
Přihlásit se
ODEBÍRAT ZPRÁVY
zdravi

9 nejčastějších mýtů o stravě pro batolata

Strava batolat je opředena mnoha mýty, které rodičům přidávají starosti a jejich malým potomkům mohou způsobit potíže. Přinášíme proto 9 nejčastějších mýtů kolujících o batolecí stravě a uvádíme je na pravou míru.

...

1. Mýtus – dítko nechce zeleninu, proto mu ji nebudeme dávat

Jak je pohodlné nedávat vašemu dítku zeleninu, když jí odmítá! Víte však, že tím můžete vašemu dítku způsobit nemálo problémů? Zelenina je zdrojem vitamínů, minerálů a dalších látek, které tělíčko vašeho potomka nutně potřebuje.

Kromě toho si v tomto období utváří chuťové preference i stravovací návyky, které ho budou provázet dalším životem. Proto vám stojí za to se zamyslet, jak šikovně přidat dítku do jídla zeleninu.

Zelenina by se měla stát součástí stravy vašeho batolete již od 6. měsíce jeho věku, tedy od doby, kdy už mu nestačí pouze energie a výživa z mateřského mléka. Zelenina je první jídlo, které by mělo vaše dítě poznat po mateřském mléku.

V žádném případě zeleninu nepřisolujte ani nepřislazujte, váš potomek si pak totiž zvykne na výraznější chutě a zeleninu bude odmítat.

2. Mýtus – od jednoho roku dítě jí všechno jako dospělí kromě uzenin a koření

Je sice správné, že svému malému dítku nedáváte uzeniny a koření, je však chybou se domnívat, že batole má stejné výživové potřeby jako vy, jen s tím rozdílem, že jí méně.

Kromě různých chemických aditiv, jako jsou zvýrazňovače barvy či chuti, které neprospívají ani našemu zdraví, batolatům neprospívá zejména takové množství soli a cukru, které nám dospělým nevadí. Strava batolat by měla být pestrá, bohatá na tuky, avšak chudá na vlákninu.

3. Mýtus – sója a výrobky z ní jsou vhodnou součástí batolecího jídelníčku

V sóji sice najdeme spoustu zdraví prospěšných látek, jako jsou kvalitní bílkoviny, vitamíny skupiny B, kyselina listová, hořčík, draslík, vláknina, tuky s převahou prospěšných nenasycených mastných kyselin a další látky.

Najdeme v ní však také vysoký obsah estrogenů, které rozhodně nepatří do jídelníčku batolat. Sója obsahuje také antinutriční látky, které znemožňují využití prospěšných látek. Antinutriční látky se ničí pouze fermentací. Pro nás, dospělé, je zdravé si dát občas menší množství fermentované sóji, batolatům bychom ji však neměli dávat vůbec.

4. Mýtus – čím více vlákniny v jídelníčku batolete, tím lépe

Stále slyšíme a čteme, jak je naše strava chudá na vlákninu a jak to není pro naše zdraví dobré. Chceme dopřát svým dětem to nejlepší, a tak jim připravujeme stravu se spoustou vlákniny, zejména pokud naše dítka trpí zácpou. Místo pomoci však narazíme. Tělíčko batolete totiž ještě není schopné zpracovat větší množství vlákniny.

Pokud bude mít batole dostatek tekutin i pohybu a nadbytek vlákniny, způsobíme mu průjem. Bude-li naopak k velkému množství vlákniny málo pít a méně se hýbat, bude trpět bolestmi břicha, nadýmáním i zácpou.

Ideální množství vlákniny pro malé děti vypočítáme tak, že k věku dítěte (v letech) přičteme 5 gramů vlákniny, víc není potřeba.

5. Mýtus – mléko je dobré jen pro kojence, v pozdějším věku zahleňuje

Odpůrci mléka tvrdí, že mléko zahleňuje, že nám i jinak škodí. Díky tomuto předsudku někteří rodiče dávají svým dětem místo mléka ovocné šťávy a džusy s přesvědčením, že pro zdraví svých potomků udělali to nejlepší.

Pokud ve stravě batolete chybí mléko, bude mít nedostatek vápníku a s velkou pravděpodobností bude již v dětském věku trpět osteoporózou. Batole by mělo denně dostat zhruba 500 ml mléka.

6. Mýtus – potraviny živočišného původu jsou nezdravé, proto by je děti neměly jíst

Vegetariánství patří mezi rozšířené směry alternativní výživy. Naneštěstí nemálo vegetariánských rodičů, kteří jsou se svým jídelníčkem spokojeni, se mylně domnívá, že vegetariánství je i pro jejich malá dítka to pravé. Bohužel tím neprospějí jejich zdraví.

Rostlinná strava je chudá na vitamín D, B12, polynenasycené mastné kyseliny, na esenciální mastné kyseliny, karnitin, vápník, železo nebo zinek. Maso dodává dětem plnohodnotné bílkoviny (obsahují esenciálním aminokyseliny, nutné pro růst i obnovu tkání, které si tělo neumí samo vyrobit), železo, zinek, fosfor, hořčík, vitamín A, D, vitamín B12 a další minerály skupiny B.

Děti potřebují pro správný vývoj alespoň 40 % bílkovin živočišného původu. Optimální je, pokud jejich strava tvoří 50 až 70 % živočišných bílkovin.

7. Mýtus – batole by nemělo dostávat žádné sladkosti

Dětská obezita i případy cukrovky u dětí jsou na vzestupu a mnozí rodiče mají obavy, že tyto moderní epidemie postihnou i jejich ratolest. Batole by se nemělo denně cpát sladkostmi, to však neznamená, že by nemělo občas něco sladkého dostat. Je známo, že cukrovinky nejsou pro zdraví dětí nic moc.

Sladkosti však nemusejí být pouze lízátka, bonbóny, sušenky a další cukrovinky překypující umělými barvivy a hromadami cukru či glukózo-fruktózového syrupu.. Sladkosti můžeme připravit svým dětem bez větší námahy i doma. Sladká chuť je pro děti (a nejen pro ně) přirozená, je to první chuť, kterou člověk ve svém životě pozná (mateřské mléko je sladké). Neupírejte těm svým proto ze strachu z obezity sladkou chuť, jen víc přemýšlejte, co sladkého vaše ratolesti konzumují.

8. Mýtus – nízkotučné potraviny jsou prevencí nadváhy, proto by je měly jíst batolata

Mnohé maminky sledují s obavami váhový přírůstek svého dítka. Bojí se totiž, že jejich dítko bude obézní. A jelikož je třeba obezitě předcházet, dbají na to, aby v jeho stravě bylo co nejméně tuku. Takový přístup není dobrý ani pro zdravou výživu dospělých, natož pro výživu batolat.

Dětské tělo se vyvíjí a potřebuje dostatek tuků jako zdroj energie, pro využití vitamínů rozpustných v tucích i pro tvorbu některých hormonů. Není rovněž třeba dodávat, že strava s minimem tuků je na hranici poživatelnosti.

Není divu, že by se na odtučněné mléko vaše dítko s odporem šklebilo a nechtělo je pít. Tuky totiž dodávají jídlu chuť a pro rychle se vyvíjející lidský organismus jsou nepostradatelné.

9. Mýtus – dítě musí vždy dojíst vše, co je na talíři

Batole se ve svém věku musí naučit ještě velkou spoustu věcí, jedno však umí perfektně – umí dát najevo, že je syté. Batole sice ještě není schopné říci, jak velký má hlad, když však má dost, hrabe se v jídle nebo odstrčí talíř, zkrátka přestane jíst.

Budeme-li ho do jídla nutit, roztáhneme mu žaludek, naučíme ho jíst velké porce a výrazně tím zvýšíme riziko, že naše dítko dříve či později rozmnoží četné řady obézních.

Je na nás, dospělých rodičích, abychom odhadli, jaká porce je pro něho dostatečná a jaká je už příliš velká. Ne vždy se to podaří odhadnout, je proto lépe dát mu menší porci. Nebude-li mu tato porce stačit, dá nám jistojistě najevo, že chce přidat.

Má-li dítko větší hlad než obvykle, vzpomeňme si, co a kolik toho vypilo. Hlad totiž může být někdy převlečená žízeň.

 

Autorka: Evžena Janovská

ZPĚT NA KATEGORIE

PŘEČTĚTE SI TAKÉ

Vstoupit do diskuse (0 příspěvků)

Komentáře (0)

ODESLAT ZPRÁVU
Vložit obrázek