KATEGORIE
BLOGY
Přihlásit se
ODEBÍRAT ZPRÁVY
zdravi

9 věcí, které tělo a mozek dělají bez našeho vědomí

O lidském tělu, jeho schopnostech a možnostech, nevíme stále ještě všechno. Každý den získáváme nové údaje, nové informace o lidském těle. Některé věci dělá tělo za nás. Tyhle věci nemůžeme nijak kontrolovat. I když bychom rádi.

...

Zapomínáme, co jsme chtěli

Dorazíte do pokoje a najednou nevíte, proč jste vlastně přišli. Co jste chtěli? Stalo se vám to někdy?

Psychologové z University of Notre Dame promluvili o takzvaném „efektu průchodu dveřmi“.

Ukázalo se, že když člověk rychle projde skrz ně, rychle se mu z paměti vytratí informace.

Tento efekt vlastně znamená, že naše myšlení odděluje řadu akcí na „před“ a „po“. To, co se stalo před průchodem skrz dveře, je přesunuto z krátkodobé paměti a je zařazeno do „archivu“ vědomí.

Mozek vlastně vnímá průchod dveřmi jako signál k tomu, aby resetoval data. Staré informace jsou odstraněny, aby se uvolnilo místo pro nové.

K zapomenutí může také vést náhlé zaklepání na dveře, dokončení obtížného úkolu, na který jsme se plně soustředili nebo jakákoli silně rozptylující situace.


Červenáme se

Zrudnutí tváří je fyziologická reakce, která se objevuje při stresu a nervozitě (například když se dostaneme do středu pozornosti, když slyšíme kompliment, před vystoupením…).

Tělo se v důsledku stresu chce bránit, a tak přechází do stavu pohotovosti. Tělo produkuje adrenalin, zrychluje se tep, napínají se svaly, objevuje se krátkodobá horečka.

Zrudnutí se objevuje v okamžiku, kdy jsou kapiláry rozšířeny, aby se mohlo uvolnit přebytečné teplo z těla. Tělo zčervenáním tedy snižuje svou tělesnou teplotu.



Padáme ve snu

Pocit padání ve snu nastává v okamžiku, kdy mozek přejde do režimu spánku dříve, než vypne tělo.

Existuje i opačný případ, kdy se probudí mozek dříve, než se aktivuje tělo. V takovém případě si jsme jasně vědomi všeho, co se kolem nás děje, ale nejsme schopni uvést tělo do pohybu.


depositphotos


Dýcháme pouze jednou nosní dírkou

Člověk často dýchá jen s pomocí jedné nosní dírky. Ty se během spánku obvykle střídají každé 4 hodiny. Studie prokázaly, že dýchání levou nosní dírkou aktivuje pravou část mozku, zatímco dýchání tou pravou aktivuje levou.

Právě proto se během spánku mění způsob dýchání. Mozek tak aktivuje buď svou tvůrčí nebo svou logickou stránku osobnosti.



Vidíme průsvitné „červíky“ před očima

Jsou to červené krvinky, proteinové shluky a další kousky tkáně uvnitř oka. Vidíme je proto, že vrhají stín na sítnici. My tedy vidíme právě tyto stíny.

Nemůžeme je nijak vyvolat a ani zahnat.



Mluvíme ze spánku

Podle American Academy of Sleep Medicine asi 5% dospělých mluví ze spaní. Obvykle se tak stává během první hodiny či dvou po usnutí, když se tělo pomalu uvolňuje, než upadne do hluboké fáze spánku. Tělo je ale ještě dostatečně aktivní, aby vydávalo zvuky.



Domýšlíme chybějící informace


Ačkoli jsou písmena ve slovech proházená, náš mozek dokáže bez problému tento text přečíst. Dokonce se může stát, že si při prvním čtení ani neuvědomíte, že je něco špatně. Mozek totiž nevnímá písmenka jednotlivě, vnímá rovnou celá slova.

Zhruba totéž se děje, když slova nečteme, ale slyšíme. Pokud nám nějaké slovo unikne, mozek sám význam celé věty domyslí. Podle studií je to způsobeno pravděpodobně tím, že určitá část mozku vytváří neustále prognózu o tom, jaká slova budou následovat, a tak už známe obsah slov dříve, než je skutečně zaslechneme.


Zdají se nám sny

Existuje celkem 10 hlavních teorií o tom, jak vznikají sny. Například Sigmund Freud věřil tomu, že sny jsou potlačovaná přání a skryté touhy lidí, které ukrýváme hluboko v nevědomí. Psychiatr Allan Hobson byl zase přesvědčen o tom, že sny nemají žádný smysl a jsou jen výsledkem náhodných elektrických impulsů v mozku.


Tento jev není stále zcela vysvětlen, každý si můžeme vybrat svou teorii. Faktem ale zůstává, že sny nelze nijak ovládat a sny nelze s nikým sdílet. Sen, v němž byste se setkali s druhou osobou, je prostě jen fikce.


Reagujeme na placebo

Placebo efekt byl prvně popsán už v 18. století. Například doktor Matthew Mudrov dával svým pacientům zlatý a stříbrný prach, který měl zmírňovat jejich bolesti. Po smrti lékaře bylo ale zjištěno, že hlavní složkou prášku je rozdrcená křída.

Placebo sice neléčí nemoc, ale nelze popřít, že často vede k jistému zlepšení stavu pacientů. Zajímavé také je, že, jak bylo zjištěno, efekt placeba se zvýší, pokud je podáno formou injekce.


ZPĚT NA KATEGORIE

PŘEČTĚTE SI TAKÉ

Vstoupit do diskuse (0 příspěvků)

Komentáře (0)

ODESLAT ZPRÁVU
Vložit obrázek