Bosá chůze není pouze módní trend

Bosá chůze jako životní styl

V přírodě a dokonce i ve městech můžeme potkat lidi, kteří chodí bosí. Nejedná se však pouze o módní výstřelek. Bosá chůze je znakem svobody, uvolněnosti, otevřenosti a spojením s přírodou i s povrchem, po kterém chodí. Tito lidé považují nošení bot za něco omezujícího.

Pokud jste si zuli boty a procházeli se trávou naboso a potom jste se opět obuli, určitě jste si všimli rozdílu v citlivosti a volnosti. Bosé nohy jsou citlivé, zatímco nohy v botách jsou pevně sevřené a jejich citlivost je srovnatelná s citlivostí rukou, zabalených v rukavicích.

Některé sporty, jako je například gymnastika, jóga, beach volejbal, bojové sporty i některé tance jsou provozovány naboso. Dokonce existuje rekreační sport běh naboso. Bosé nohy můžeme také vidět v rámci některých divadelních her na jevišti.

Přínos bosé chůze pro naše zdraví

Bosá chůze má obrovský přínos pro naše zdraví. Působí jako stimulace mozkových center, pomáhá udržovat optimální rozsah kloubní hybnosti, správnou dechovou techniku, zlepšuje rovnováhu a koordinaci, snižuje riziko vzniku onemocnění cév.

Všimli jste si, že když jste si stoupli bosí na špičky, že se vám tělo narovnalo do správné polohy? Chůze naboso dokáže zlepšit držení vašeho těla. A nejen to. Rovněž srovná ploché nohy a snižuje riziko vzniku vbočeného palce. Lidé, kteří chodí bosí, mají silnější chodidla, lepší pohyblivost, vyhýbají se jim deformity nohou.

Bosá chůze po drsném povrchu je skvělou masáží chodidel, která stimuluje nervovou soustavu, čímž povzbuzuje k práci celé tělo. Dochází k většímu okysličení těla a tím ke zlepšení činnosti krevního oběhu, plic, srdce, ledvin, jater. Na chodidlech totiž najdeme velké množství reflexních bodů, které mají vliv na činnost orgánů v našem těle.

Chůze naboso po drsném povrchu funguje také jako metoda detoxikace těla. Játra a ledviny jsou totiž čističky našeho těla a zlepšením jejich funkcí dochází k lepší očistě těla.  

Bosá chůze vám dokonce může pomoci zhubnout. Chodíte-li bosí a nemáte-li pod nohama rovné a stabilní povrchy, vaše tělo musí zapojit do činnosti více svalů, aby vykompenzovalo vzniklé nestability. V činnosti jsou svaly páteře, stehenní i sedací svaly, současně se snižuje zatížení kotníků, kolenních a bederních kloubů. Zvýšená svalová činnost znamená spalování více kalorií a tedy i tukových zásob.

Bosá chůze působí blahodárně na psychiku, dává nám pocit spojení se zemí i s ostatními lidmi.

Bosá chůze z pohledu tradiční čínské medicíny

Tradiční čínská medicína doporučuje bosou chůzi. Podle ní totiž člověk získává vekou část energie přímo ze země a bosé nohy jsou v přímém kontaktu se zemí. Boty jsou překážkou, díky níž je přísun životodárné energie výrazně omezen. Výsledkem je větší únava a oslabený imunitní systém.

Bosou chůzí masírujeme reflexní body na chodidlech, zodpovědné za správné fungování orgánů. Navíc posilujeme svaly, šlachy i klouby.

Barefoot – kompromis mezi botami a bosou chůzí

Mnozí lidé by rádi chodili naboso, bojí se však zranění, bojí se například, že šlápnou na střep či na hřebík. Ve skutečnosti se však těmto a podobným předmětům podvědomě vyhýbáme. Při chůzi naboso se naopak můžeme zranit o malý trn nebo si „ukopnout“ palec či malíček.

Řešením je barefoot obuv, boty, která poskytují chodidlům více prostoru a přímého kontaktu se zemí. Jedná se o boty s velice tenoučkou podrážkou a nulovým sklonem mezi špičkou a patou. Nošení této obuvi je velice blízké bosé chůzi.

Kdy není bosá chůze vhodná

Ne všude je dobré chodit bosí. Něco jiného je jít bosí přírodou a něco jiného je bosá chůze po chodníku ve městě. Bosá chůze po městských chodnících není ani příjemná ani zdravá, naopak může poškodit i zdravé nohy.

Rovněž není dobé chodit bosí na dlouhé vzdálenosti, jinak by totiž mohlo dojít k přetížení nohou a následným zdravotním problémům. Dobrou volbou není ani terén s rozpáleným asfaltem, sněhem, strništěm, terén  plný střepů, injekčních jehel, zvratků a dalších nečistot.

Bosá chůze je nevhodná pro diabetiky, obtížně se jim totiž hojí i drobná poranění a navíc se může u nich objevit neuropatie dolních končetin. Chůze naboso není vhodná ani pro lidi s ortopedickými a neurologickými vadami.

Na chůzi naboso je třeba si zvyknout

Bosá chůze sice prospívá našemu zdraví, to však neznamená, že můžeme okamžitě začít chodit v přírodě pouze bosí. Když jste se zuli u vody a šli jste bosí po trávníku nebo po pláži, určitě jste si všimli, že vaše chodidla cítí každou nerovnost a každý drobný kamínek. Na bosou chůzi je třeba si nejprve zvyknout, je nutné posílit příslušné svaly, které díky chození v botách zahálejí.

Zkuste si nejprve pořídit barefoot a střídat ji s běžnými botami. Bosou chůzi můžete trénovat i doma, stačí si přinést několik menších kamínků a chvíli po nich chodit bosí. Později přidejte bosou chůzi po trávě, hlíně, písku a teprve potom (zhruba po třech měsících) se můžete vydat do terénu, kde nechybí kamínky ani asfalt. Pro trénování bosé chůze platí základní pravidlo – trénovat méně intenzivně, zato často.  

Po příchodu domů si vždy důkladně umyjte a ošetřete nohy mastnými krémy a protiplísňovými prostředky. Vždy, i když jste si zvykli na bosou chůzi, noste s sebou lékárničku na ošetření drobných poranění a mějte v záloze boty. Ne každý terén je vhodný pro bosou chůzi.