KATEGORIE
SPECIÁLNÍ PROJEKTY
BLOGY
Přihlásit se
ODEBÍRAT ZPRÁVY
zdravi

Co je rezistence na antibiotika a jak vzniká?

Rezistence na antibiotika je problém, o kterém se často hovoří a který začíná být doslova noční můrou. Jen v zemích EU ročně umírá na infekce a onemocnění způsobená bakteriemi odolnými vůči antibiotikům 25 000 lidí. Co stojí za vznikem tohoto problému?

...

Co je rezistence na antibiotika?

Rezistence je odolnost organismu či mikroorganismu na škodlivé působení nějaké látky nebo mikroorganismu. Rezistence na antibiotika tedy znamená stav, kdy bakterie získaly vůči antibiotikům imunitu, díky níž jim antibiotika nemohou nijak uškodit.

Antibiotika jakožto látky schopné zabít bakterie, které v našem těle působí infekční onemocnění, není třeba představovat. Téměř každý z nás se s nimi někdy v životě setkal, mnozí lékaři je totiž předepisují při každé trochu vážnější nemoci, než jakou je obyčejné nachlazení.

Jak vzniká rezistence na antibiotika?

Nadměrné užívání antibiotik je jednou z příčin, proč je mnoho bakterií vůči jejich působení odolných. Chřipka, většina bolestí v krku, záněty průdušek a někdy i obyčejné nachlazení se nezřídka léčí antibiotiky.

Jelikož však za vznikem těchto nemocí mnohdy stojí viry, nikoli bakterie, užívání antibiotik nadělá více škody než užitku. Užívání antibiotik totiž v tomto případě umožní bakteriím získat odolnost vůči jejich působení.

Další chybou, díky níž získávají bakterie odolnost vůči antibiotikům, je nesprávné či nedostatečné užívání antibiotik. Nemálo lidí poté, co se jim udělá lépe, přestanou antibiotika ihned brát a nedoberou celou předepsanou dávku, čímž dají bakteriím ve svém těle šanci získat rezistenci vůči účinkům antibiotik.

V nemocnicích se používají antibiotika jako prevence proti bakteriálním infekcím pro pacienty před operací nebo před některými vyšetřeními. Přestože jejich používání nepřesáhne dobu 24 hodin, vznik bakterií odolných na antibiotika je tímto rovněž podpořen.

Není náhoda, že se s rezistentními bakteriemi setkáváme zejména v nemocnicích.

S antibiotiky jsme se mohli do nedávna setkat i v potravinářském průmyslu. Antibiotika se totiž přidávala do krmiva drůbeži a dobytku jako stimulátory růstu. V zemích EU je sice toto používání antibiotik zakázáno, v mnoha zemích je však nadále praktikováno.

Tento nešvar výrazně přispěl k nárůstu bakterií rezistentních na antibiotika.

Mechanismus vzniku rezistence na antibiotika

Bakterie patří mezi jednobuněčné organismy. Bakteriální buňka v sobě nese DNA, ve které jsou zakódovány vlastnosti dané bakterie. Každá bakterie má jedinečnou genetickou informaci, bez níž by nemohla přežít. Genetickou informaci si můžeme představit jako soubor programů (genů) potřebných pro metabolismus, tvorbu různých látek atd.

Některé geny bakterií dokonce disponují schopností účinně se bránit proti škodlivým účinkům antibiotik. Díky plazmidům může bakterie předat tuto schopnost rezistence dalším bakteriím.


DNA je v bakteriální buňce umístěna v centrální kruhové DNA, které je obdobou řídícího jádra živočišných buněk a v plazmidech (malých kruhových molekulách DNA). Plazmidy mají schopnost se různě spojovat, kopírovat, včlenit se do centrální kruhové DNA, přecházet mezi bakteriálními buňkami.

Tato schopnost umožňuje bakteriím snadno předávat rezistenci na antibiotika svým dalším bakteriálním kolegyním. Vědci dokonce zjistili, že si bakterie různých druhů mohou měnit geny. Díky tomu může jakákoli bakterie předat další jakékoliv bakterii schopnost odolnosti vůči antibiotikům.

Schopnost bakterie hromadit a uchovávat geny pro rezistenci vůči více typům antibiotik je katastrofou. Díky této schopnosti vznikají obávané polyrezistentní bakterie.

Otázkou zůstává, proč zrovna v poslední době se schopnost rezistence šíří více než dříve. Odpověď na tuto otázku dává teorie, podle které různé bakteriální kmeny již několik tisíciletí soupeří o potravu, o své místo na zemi a o přežití. Přežijí přirozeně pouze nejsilnější bakterie.

Podávání antibiotik způsobuje umělou, nechtěnou selekci bakterií. Slabší bakterie – bakterie, které nevlastní gen rezistence, antibiotika zabijí. Přežijí pouze bakterie vybavené genem rezistence vůči antibiotikům, které ho předávají svým potomkům.

A díky schopnosti plazmidů navíc nejen svým potomkům, ale dalším bakteriím včetně bakterií jiného druhu.

Dopady rezistence bakterií na antibiotika

Vznik a šíření bakterií rezistentních na antibiotika má katastrofální následky. V budoucnu nás dokonce může přenést do doby před vznikem antibiotik, tedy do doby, kdy spousta nemocí, které vymizely nebo jsou snadno léčitelné, většinou pro nemocného znamenaly rozsudek smrti.

Rezistence bakterií na antibiotika se neustále zdokonaluje, což je důvod, proč se setkáváme nejen s multirezistentními bakteriemi, ale dokonce s panrezistentními bakteriemi. Těmto bakteriím neuškodí žádné v současné době dostupné antibiotikum.

Při léčbě bakteriálních infekcí přestávají být účinná i velmi silná antibiotika, dříve považovaná za lék poslední záchrany. Světová zdravotnická organizace WHO varuje před stále rostoucí bakteriální rezistencí vůči antibiotikům. Rezistenci bakterií na antibiotika považuje za nejhorší problém pro dlouhodobé zdraví lidstva.

Klasickým případem neblahých následků rezistence bakterií na antibiotika je takzvaná MRSA, což je bakterie stafylokokus aureus, odolná vůči antibiotiku meticilinu. Její schopnost rezistence se dokonce zvyšuje. Vancomycin, antibiotikum se silnými účinky přestává na tuto bakterii zabírat.

Méně známá je infekce CRE (enterobakterie rezistentní na Carbopen), která byla v roce 2009 objevena v Indii a která se v současnosti nachází i v jiných částech světa. Díky CRE se může brzy stát, že běžné infekce močového systému budou neléčitelné.


Stafylokokus aureus (také MRSA nebo "zlatý stafylokok"); foto: Wikipedia

Hrozí nám, že se brzy opět rozšíří tuberkulóza, smrtelná nemoc, která díky antibiotikům téměř zmizela z povrchu zemského. Nyní se opět objevuje nová, „vylepšená“ verze tuberkulózy, jejíž bakterie jsou rezistentní na antibiotika, která má šanci stát se obávanou smrtelnou infekční nemocí.

Šíření nových dokonalejších a odolnějších bakterií mohutně napomáhá také současná globalizace a masivní cestovní ruch, díky kterým je téměř nemožné zavést v některé části světa 100% karanténu.

Jak předejít rezistenci na antibiotika

Podle WHO bychom měli co nejdříve zastavit šíření bakterií rezistentních na antibiotika. V tomto směru mohou být velmi nápomocni lékaři, kteří nebudou automaticky předepisovat antibiotika na kdejaká infekční onemocnění.

Naopak nemocnému nejprve provedou vyšetření na zjištění citlivosti bakterií a teprve na základě výsledků předepíší taková antibiotika, proti nimž je daný druh bakterií zcela bezbranný. 

Dalším nezbytným opatřením je střídání druhů antibiotik, čímž se bakteriím znemožní vybudovat si rezistenci na konkrétní antibiotika.

Důsledné dodržování hygienických zásad je další významnou překážkou pro vznik bakterií rezistentních na antibiotika. Hygienické zásady by měli dodržovat nejen lékaři, ale každý z nás, a to zejména na půdě zdravotnických zařízení. Výrazně se tím omezuje vznik jakýchkoli bakterií (i nerezistentních).

Další možností, kterou máme ve svých rukou, je dbát o své zdraví, tedy žít zdravě, čímž lze budovat silnou a odolnou imunitu, díky které se můžeme celé řadě infekčních onemocnění vyhnout. Pokud onemocníme a lékař nám předepíše antibiotika, máme se vždy řídit jeho doporučeními.

ZPĚT NA KATEGORIE

PŘEČTĚTE SI TAKÉ

Vstoupit do diskuse (0 příspěvků)

Komentáře (0)

ODESLAT ZPRÁVU
Vložit obrázek