KATEGORIE
SPECIÁLNÍ PROJEKTY
BLOGY
Přihlásit se
ODEBÍRAT ZPRÁVY
zdravi

Jsou rostlinná „mléka“ stejně zdravá jako kravské mléko?

Rostlinná „mléka“ jsou náhradou kravského mléka nejen pro lidi trpící intolerancí laktózy a pro vegany. Pro mnohé lidi představují zajímavou alternativu kravského mléka. Mohou však rostlinná „mléka“ zcela nahradit mléko kravské?

...

Mýty a skutečnost o kravském mléce

O kravském mléce koluje spousta mýtů. Jeho odpůrci ho považují za viníka obezity a přičítají mu i další špatné vlastnosti, například, že zahleňuje, způsobuje nadýmání a střevní potíže.

Je sice pravda, že někteří lidé hůře tráví kravské mléko, to však není důvod, aby ho odmítali i ti, kterým nepůsobí žádné potíže.

Bohatými zdroji vápníku mohou být i některé plodiny, jako je mák, kravské mléko je však bohatým zdrojem dobře vstřebatelného vápníku. Kromě toho je v něm obsažen vápník v optimálním poměru s fosforem, což je klíčové pro zdravé kosti a zuby. Fosfor je totiž antagonista (působí opačně) vápníku a naopak.

Kravské mléko není příčinou obezity, pokud ho ovšem nepijeme v nadměrném množství nebo ho  nepijeme k vydatnému jídlu. Pokud se nepřejídáme, kravské mléko nám naopak pomůže zhubnout.

Musíme však vybrat méně tučné varianty, například polotučné mléko. Mléko obsahuje syrovátkové peptidy, které nám pomáhají zhubnout či udržet si štíhlou linii, podporují náš imunitní systém, snižují vysoký krevní tlak i riziko vzniku diabetu mellitu 2. typu.

V kravském mléce najdeme také velké množství bílkovin. Kromě toho mléko obsahuje také tuky, sacharid laktózu a vitamíny A, D, B1, B12.

Mezi nevýhody kravského mléka patří převaha nasycených mastných kyselin a přítomnost cholesterolu. Kravské mléko patří také mezi časté alergeny (látky, které vyvolávají alergické reakce).

Co jsou to rostlinná „mléka“

Rostlinná „mléka“ by se vůbec neměla nazývat mléky. Nejsou totiž produktem mléčných žláz savců, ale jsou vyrobena ze surovin rostlinného původu, jako jsou obiloviny, mandle, ořechy, sezamová, konopná a další semínka, luštěniny.

Výhodou rostlinných „mlék“ je nulový obsah cholesterolu, zato hojný obsah kvalitních tuků rostlinného původu, minerálů, vitamínů, vlákniny, lecitinu a dalších látek. Některé látky, jako je například rutin, obsažený v pohankovém „mléce“ bychom marně hledali v kravském mléce.

Rostlinná „ mléka“ jsou také snáze stravitelná než kravské mléko. Další výhodou rostlinných „mlék“ je nepřítomnost laktózy, což ocení lidé trpící laktózovou intolerancí. Některá rostlinná „mléka“, jako je pohankové, rýžové, kokosové, mandlové a další, jsou navíc bezlepková.

Nevýhodou rostlinných „mlék“ je vyšší obsah sacharidů a nižší obsah bílkovin.

V obchodech se běžně setkáme se sójovým, rýžovým, ovesným, mandlovým, pohankovým í kokosovým „mlékem“. Výhodou rýžového mléka je jeho neutrální chuť, můžeme ho proto použít všude, kam přidáváme mléko.

Sojové mléko

Rozdíl mezi rostlinným „mlékem“ a rostlinným nápojem

Při výrobě rostlinného „mléka“ je jeho základem vždy rostlina nebo její část, která se mechanicky rozdrtí, někdy se ještě opraží (ořechy a semena). Potom se smísí s vodou a filtruje se. Nakonec se do směsi přidávají vitamíny a minerály.

Rostlinný nápoj se na rozdíl od rostlinného „mléka“ vyrábí smícháním několika složek. Příkladem je sójový nápoj, který je kombinací sójového oleje, sójových bílkovin, kukuřičného škrobu a množství přídatných látek (aditiv), zejména různých stabilizátorů a dochucovadel.

Na co si dát u rostlinných „mlék“ pozor

Při nákupu rostlinných „mlék“ bychom měli pozorně číst jejich složení. Výrobci do nich totiž mnohdy přidávají různé stabilizátory a dochucovadla. Tyto chemické látky snižují kvalitu „mléka“. Navíc často v rostlinných „mlécích“ najdeme kukuřičný škrob, tedy sacharid, který pouze zvyšuje glykemický index i množství kalorií.

Některé instantní rostlinné nápoje dokonce obsahují glukózo-fruktózový sirup, jednu z potravin, po které se lidský organismus tloustne vůbec nejvíce. Další látky, kterým bychom se měli vyhnout obloukem, jsou ztužené tuky, zdroje škodlivých trans-mastných kyselin. Tyto látky mimo jiné výrazně zvyšují riziko onemocnění srdce a cév i riziko vzniku diabetu mellitu 2. typu.

Je třeba si dát pozor také na sójové nápoje, sójová „mléka“ a výrobky z nich. Sója je zdraví prospěšná pouze tehdy, pokud prošla procesem fermentace. Sója totiž obsahuje kromě zdraví prospěšných látek také antinutriční látky, které jsou pro naše tělo škodlivé až toxické.

Tyto antinutriční látky se nezničí tepelnou úpravou, zničí je pouze fermentování. Kromě toho je sója na seznamu nejčastějších alergenů.


Rostlinné mléko lze připravit i z konopí

Rostlinná „mléka“ si můžete připravit doma

Rostlinná „mléka“ si můžete koupit nebo si je sami připravit doma. Nenajdete v nich žádné chemické přísady a navíc ušetříte. Výroba rostlinných „mlék“ je nenáročná a zabere vám pouze několik minut. Není ani nutné mít žádné speciální vybavení, potřebujete pouze mixér a vhodné sítko nebo plátýnko.

Postup přípravy je velmi jednoduchý, stačí zalít 100 g obilovin nebo oříšků, semínek či jiné základní ingredience necelým jedním litrem studené vody. Výjimkou je výroba „mléka“ z kokosu, který zalijete horkou, ne vroucí vodou.

Základní ingredienci necháte několik hodin máčet ve vodě, potom směs rozmixujete a přecedíte přes sítko nebo plátýnko. Tímto způsobem si můžete doma připravit vlastní sezamové, rýžové, ovesné, mandlové, ořechové, banánové, slunečnicové a dokonce i konopné „mléko“.

Chcete-li si připravit makové „mléko“, je třeba mák nejprve umlít.

Rozmixujete-li vzniklé rostlinné „mléko“ s čerstvým ovocem, získáte chutný a osvěžující koktejl.

Hutnou část, která vám zbyla, nevyhazujte, můžete jí přidat do různých pomazánek, kaší, polévek nebo si zní upravit takzvané „raw dezerty“.

Máme kravské mléko zcela nahradit rostlinnými „mléky“?

Mléko i mléčné výrobky mají své místo v našem jídelníčku. Kravské mléko není nutné pít denně, je dobré ho střídat s kozím, ovčím mlékem nebo s rostlinnými „mléky“.

Máte-li potíže s trávením mléka, nahraďte ho rostlinnými „mléky“ a jezte mléčné výrobky, zejména zakysané mléčné výrobky jsou dobře snášeny.  Pokud vám konzumace kravského mléka nepůsobí  potíže, není důvod ho vyřazovat z jídelníčku.

 

Autorka: Evžena Janovská

ZPĚT NA KATEGORIE

PŘEČTĚTE SI TAKÉ

Vstoupit do diskuse (0 příspěvků)

Komentáře (0)

ODESLAT ZPRÁVU
Vložit obrázek