Podstata makrobiotiky

Název makrobiotika je odvozen ze dvou řeckých slov, slova makrós, které znamená velký, dlouhý a slova bios, které znamená život. Makrobiotika je životní styl, vycházející z taoistického učení. Jeho podstatou je harmonie mezi energiemi jin a jang. Tomuto učení je také podřízen způsob stravování - harmonie mezi energiemi jin a jang má být i ve stravě. Makrobiotika učí, že člověk je to, co jí. Příčinou všech nemocí je podle zastánců makrobiotiky nerovnováha mezi energiemi jin a jang. Makrobiotika má podle nich zázračné léčebné účinky, dokáže si prý poradit s každou nemocí. V makrobiotice není strava cílem, ale prostředkem, cílem je otevřít cestu k duchovnímu povznesení. Zakladatel makrobiotiky, George Ohsawa z Japonska navrhl deset stupňů makrobiotická výživy. Nejvolnější stupeň makrobiotické výživy je tvořen pestrou stravou. Čím vyšší stupeň, tím více ubývá pestrost stravy, nejvyšší stupeň se skládá pouze z neloupané rýže. Ohsawa věřil, že chybějící látky získá tělo přeměnou látek z povolené stravy pomocí kosmické energie. Jeho kniha „Zen – makrobiotika“, kterou vydal v roce 1965, popisuje makrobiotiku i její jednotlivé stupně.

Zásady makrobiotické stravy

Hlavní zásadou makrobiotické stravy je harmonie mezi potravinami jin a jang. Energie jin je odstředivá, uvolňující, energie jang je dostředivá, stahující. Nerovnováha mezi energiemi jin a jang je podle zastánců makrobiotiky příčinou nemocí. Mezi jinové potraviny patří ovoce, sója, ořechy, mléko, jogurt, tvaroh, kefír, lehké sýry, rostlinné oleje bílé víno, bylinné a ovocné čaje. Potraviny extrémního jinu silně ochlazují, patří mezi ně alkohol, čaj, cukr, káva, čokoláda, zmrzlina, exotické ovoce. Protikladem energie jinu je energie jang. Mezi jangové potraviny patří ryby, sýry, polévky, cibule, česnek, sušené ovoce a některé druhy zeleniny, jako je tykev. Potraviny extrémního jangu je drůbež, červené maso, zvěřina, uzeniny, vejce, pečená a smažená strava. Potraviny extrémního jangu silně zahřívají, proto je třeba je konzumovat co nejméně. Základem jídelníčku by měly být neutrální, energeticky vyvážené potraviny. Těmito potravinami jsou celozrnné obiloviny, zelenina, luštěniny, semena.

Ideální makrobiotická strava je tvořena potravinami, které nejsou extrémně jin ani jang, ale jsou někde na rozhraní těchto skupin. Každá porce hlavního jídla, tzv. makrobiotický talíř má být tvořen z 50 % celozrnnými obilovinami, ze 30 % zeleninou, zejména tepelně upravenou a kvašenou, z 15 % luštěninami a mořskými řasami a z 5 % polévkami. Jako doplněk lze při volnějších stupních makrobiotiky zařadit ryby, ovoce mírného pásma, semena, ořechy, oleje.

V makrobiotické stravě je zakázaná konzumace průmyslově zpracovaných potravin a většina živočišných produktů i přejídání. Vyznavači makrobiotiky důkladně přežvýkávají stravu, než spolknou, sousto přežvýkají ho padesátkrát. Přísnější stupně makrobiotiky omezují také množství tekutin.

Nejobvyklejší potraviny v makrobiotické stravě

Základem jídelníčku makrobiotika jsou celá obilná zrna, která se připravují vařením v tlakovém hrnci nebo pečením v keramickém hrnci. Mezi hlavní zrna patří pšenice, ječmen, neloupaná rýže, pohanka, jáhly, oves, kukuřice a žito. Zelenina se konzumuje zejména čerstvá a domácí, nejvíce je doporučovaná sezónní zelenina. Nedílnou součástí makrobiotické stravy jsou mořské řasy. Mezi další potraviny, které by neměly chybět v makrobiotické stravě, jsou luštěniny a sója, nejčastěji používané sójové výrobky jsou tofu, tempeh, miso a sójová omáčka tamari nebo shoju.

Doplňkovými potravinami makrobiotické stravy je mořská sůl bez přísad, rýžový ocet, cibule, švestky umeboši, přírpodní sladidla jako je ječmenný slad, rýžové mléko amasaké, jablečný sirup, rýžový sirup. Používají se pouze nerafinované oleje, lisované za studena, jako je tmavý sezamový olej nebo kukuřičný olej lisovaný za studena. Občas je možné použít také olivový, arašídový, sójový a slunečnicový olej. Dalšími doplňkovými potravinami makrobiotické stravy jsou ryby a konzumované se zeleninou, která usnadňuje jejich trávení. Mimo sezónu je možné si dopřát sušené ovoce.

Klady a zápory makrobiotické stravy

Makrobiotická strava nižších stupňů je pestrá, odpovídá zásadám zdravé výživy. Je dobré se inspirovat jídelníčkem nižších stupňů makrobiotické stravy. Zvýšíme příjem vlákniny, minerálů, vitaminů, antioxidantů a dalších látek z rostlinné stravy, kterých našemu tělu nedodáváme v dostatečném množství. Makrobiotická strava není vhodná pro děti, těhotné či kojíc ženy ani v období nemoci. Při makrobiotické stravě zhubnete díky změně skladby stravy i stravovacích návyků. Pokud se budete stravovat dle zásad makrobiotické stravy určitou dobu a po ní se vrátíte ke svým původním stravovacím návykům, které byly příčinou vaší zvýšené tělesné hmotnosti, čeká vás jo-jo efekt.

Zdravotní rizika představují vyšší stupně makrobiotické stravy. Při této stravě trpí tělo nedostatkem plnohodnotných živočišných bílkovin, vápníku, železa i vitaminu B12, vápníku. Tento vitamín je sice obsažen i v rostlinné stravě, avšak nejlépe využitelný je z mléka a mléčných výrobků. Někteří makrobiotici omezují příjem tekutin, čímž dehydratují tělo. Někteří makrobitici přijímají pouze ½ l tekutin denně, což je velmi málo.

Autorka: Evžena Janovská