KATEGORIE
BLOGY
Přihlásit se
ODEBÍRAT ZPRÁVY
zdravi

Může nás barevná zelenina uchránit před demencí?

Určitě jste nesčetněkrát slyšeli i četli o přínosu zeleniny pro naše zdraví. Podle některých odborníků nás barevná zelenina může dokonce uchránit před demencí. Zní to neuvěřitelně, denně si dopřát barevnou zeleninu a demence se nám vyhne obloukem. Je to skutečně pravda?

...

Stárnout nemusí znamenat zapomínat

Mnozí lidé spojují stárnutí se zapomínáním. Bohužel to tak často bývá, nemusí to však být. Příroda nám nabízí spoustu látek, které udrží naší paměť i ostatní činnosti našeho mozku v dobré kondici. Američtí vědci například zjistili, že barviva lutein i zeaxantin mohou zpomalit zhoršení paměti a dalších funkcí mozku.

Jak nám pomáhají jednotlivé barvy zeleniny

Barvy jednotlivých druhů zeleniny nejen lahodí našemu oku. Tyto barvy jsou totiž bioaktivní látky, které dodávají zelenině barvu a příznivě působí na naše zdraví a dokonce i na činnost našeho mozku.


Zelená barva - nejen symbolem života a naděje

Za zeleným zbarvením zeleniny mohou stát glukosinoláty nebo chlorofyl. Glukosinoláty najdeme v brukvovité zelenině, jako je brokolice, růžičková kapusta, kapusta, bílé hlávkové zelí, čínské zelí, kedluben, ředkev, květák. Existuje velké množství glukosinolátů (asi 120 druhů), některé z nich dodávají zelenině bílé zbarvení.

Pro všechny glukosinoláty je společný obsah síry, která má za úkol ničit škůdce. V našem těle se projevuje protirakovinnými účinky a chrání naše buňky (včetně mozkových buněk) před oxidačním poškozením.

Chlorofyl je nejen zelené rostlinné barvivo, rovněž se jedná o velice účinnou bioaktivní látku. Zelenina s vysokým obsahem chlorofylu je doslova nabitá vitamíny. Najdeme v ní vitamíny A, C, E, vitamíny skupiny B.

Za zmínku stojí skutečnost, že chemická struktura chlorofylu a krevního barviva hemoglobinu jsou téměř totožné. Rozdíl je pouze v ústředním prvku, u chlorofylu je ústředním prvkem hořčík, zatímco u hemoglobinu železo.

Tato podobnost propůjčuje chlorofylu schopnost zvyšovat produkci hemoglobinu a tím i přenos kyslíku v těle, tedy i v mozku. Kromě toho chlorofyl podporuje krvetvorbu a vyznačuje se protizánětlivými účinky. Díky svým protizánětlivým účinkům je dobrou prevencí proti obávané Alzheimerově chorobě.

Chlorofyl najdeme ve veškeré listové zelené zelenině, jako je například špenát, hlávkový salát i v jiné zelené zelenině, jako je například brokolice, kapusta. Bohatým zdrojem chlorofylu jsou také všechny zelené natě a zelené bylinky, včetně docela obyčejného plevele, jako je kopřiva nebo listy pampelišky.


Červená barva - barva ohně i barva pro náš mozek

Za červenou barvou rajčat a další červené zeleniny stojí lykopen, látka se silnými protizánětlivými účinky. Tato látka rovněž hraje důležitou roli v buněčné komunikaci, včetně komunikace mezi jednotlivými buňkami mozku. Za zmínku stojí rovněž protirakovinné účinky lykopenu. Červená barva může být rovněž následkem vysokého obsahu karotenoidů a někdy dokonce antokyanů, jako je tomu například u ředkviček a červené ředkve.

Červené zbarvení do fialova je způsobeno betakyany, látkami, které se vyznačují silnými antioxidačními i antimikrobiálními účinky. I tyto látky působí příznivě na náš mozek. Jejich zdrojem je například červená řepa.

Antokyany nejsou pouze fialové barvivo

Lilek, červená cibule a červené hlávkové zelí patří mezi zeleninu s vysokým obsahem antokyanů. Antokyany dodávají zelenině fialovou nebo tmavě červenou barvu. Jedná se o známé silné antioxidanty s protizánětlivými účinky, díky nimž chrání naše buňky (i mozkové) před poškozením.


Oranžová, žlutá - nejen barvy slunce

Mrkev dýně a další oranžová zelenina vděčí za svoji barvu vysokému obsahu karotenoidů. Karoten známe jako provitamín, z něhož se tvoří vitamín A. Tím však jeho funkce nekončí. Jedná se o velmi silný antioxidant, který nás ochrání před škodlivými volnými radikály i před ultrafialovým zářením. Podle výsledků výzkumu amerických vědců udržují náš mozek v dobré kondici.

Flavonoidy spolu s β-kryptoxantinem dodávají zelenině sytě žlutou či oranžovo-žlutou barvu. Tuto barvu má například oranžová a žlutá paprika či brambory. Flavonoidy i β-kryptoxantin ničí nejen volné radikály, čímž nás vzdalují od Alzheimerovy choroby a dalších degenerativních onemocnění. Kromě silných antioxidačních účinků se vyznačují také protizánětlivými účinky, což má velký vliv na prevenci demence.

Zeleno-žluté zbarvení je způsobeno překrytím chlorofylu žlutými barvivy zeaxantinem a luteinem. Všechny tyto látky výrazně podporují činnost mozku, čímž nás chrání před demencí.

Top zelenina pro náš mozek

Barevná zelenina dokáže zlepšit činnost našeho mozku a tím snížit riziko vzniku demence. Mezi touto zeleninu existují druhy, které jsou pro náš mozek zvlášť příznivé. Na první místo patří listová zelená zelenina díky svému vysokému obsahu chlorofylu. Podle amerických vědců pravidelná konzumace listové zelené zeleniny se stará o dobrou kondici našeho mozku a pomáhá ho udržet mladý.

Další zeleninou, podporující činnost mozku je brukvovitá zelenina. Vyznačuje se vysokým obsahem glukosinolátů (a tím i síry), železa, vitamínu C i kyseliny listové. Tyto látky jí propůjčují schopnost zlepšit přenos kyslíku do mozku a tím i jeho funkci.

Kyselina listová (vitamín B9) je důležitá nejen pro zabránění vývojových vad plodu. Spolu s vitamínem B12 se podílí na tvorbě červených krvinek i na syntéze nukleových kyselin, čímž se stará o bezchybné dělení buněk a jejich množení.


Kyselina listová patří mezi základní živiny pro náš mozek i pro podporu imunitního systému. Bez ní nemůže proběhnout tvorba DNA, RNA, ani správně fungovat nervový systém. Navíc nás může zbavit depresi, strachu i úzkosti.

Neměli bychom zapomínat ani na celer a zelené papriky. Obsahují totiž nemalé množství luteolinu, rostlinné sloučeniny se silnými protizánětlivými účinky. Luteolin výrazně snižuje riziko vzniku degenerativních onemocnění, jako je Alzheimerova choroba nebo roztroušená skleróza.

Mezi top zeleninu pro náš mozek patří rajčata. Díky vysokému obsahu antioxidantu lykopenu jejich pravidelná konzumace udrží náš mozek v kondici a mladý. Nemalé množství lykopenu najdeme sice i v syrových rajčatech, tepelně upravená rajčata ho však obsahují mnohem více. Olivový olej či jiný kvalitní rostlinný tuk navíc podpoří vstřebávání lykopenu. Nejbohatším zdrojem lykopenu je rajčatová pasta, omáčky, rajská polévka, zapečená rajčata a další jídla z tepelně zpracovaných rajčat.

Pro udržení mozku v dobré kondici a prevence proti demenci není třeba počítat, kolik jsme snědli karotenoidů, kolik lykopenu, chlorofylu a dalších látek. Úplně stačí si denně hojně dopřávat různé druhy zeleniny.

ZPĚT NA KATEGORIE

PŘEČTĚTE SI TAKÉ

Vstoupit do diskuse (0 příspěvků)

Komentáře (0)

ODESLAT ZPRÁVU
Vložit obrázek