KATEGORIE
SPECIÁLNÍ PROJEKTY
BLOGY
Přihlásit se
ODEBÍRAT ZPRÁVY
zdravi

Příliš hlasitá hudba je podle WHO hazard se zdravím

Potíže se sluchem nepatří mezi zdravotní komplikace charakteristické pouze pro vyšší věk. Problémy se sluchem trápí v současné době stále větší počet mladých lidí. Jednou z hlavních příčin je poslech příliš hlasité hudby. Světová zdravotnická organizace (WHO) tvrdí, že při poslechu hlasité hudby více než hodinu denně hrozí krátkodobé až trvalé poškození sluchu. A nejen sluchu.

...

WHO varuje před poškozením sluchu příliš hlasitou hudbou

Mnozí mladí lidé si neumí představit život bez kapesních hudebních přehrávačů a smartphonů, diskoték, rockových koncertů, hudebních festivalů, technoparty a dalších hlučných akcí.

Jejich uši jsou denně či téměř denně vystaveny nadměrnému hluku.

Americká specialistka na poškození sluchu, Shelly Chadha upozorňuje na riziko trvalého poškození sluchu příliš hlasitou hudbou. Podle ní největší riziko spočívá v poškození vláskových buněk, které mají na starosti přenos sluchových podnětů do mozku.

Projevem poškození těchto buněk je zvonění nebo pískání v uších. Tyto nepříjemné zvuky jsou způsobeny snahou mozku vytvořit nová spojení, po kterých by mohly proudit zvukové vzruchy. Poškozené vlásková buňky totiž nelze obnovit.

Při poškození sluchu ztrácíme jako první schopnost slyšet vysokofrekvenční zvuky, jako jsou například píšťaly nebo pípnutí hodinek. Toho si však mnohdy lidé nevšimnou.

Teprve tehdy, když nejsou schopni v průběhu delší konverzace rozlišit některá slova, uvědomí si, že s jejich sluchem není něco v pořádku. Slyší sice hovor, ale nerozumí mu. Slova a věty jim totiž splývají v jednolitý šum.

Tyto problémy se objevují již u teenagerů. Není výjimkou, že mají problémy porozumět tomu, co říká učitel před tabulí.

Podle odborníků stačí dvě hodiny poslechu hlasité hudby ze sluchátek či dokonce pouhých sedm minut strávených v blízkosti reproduktorů na rockovém koncertě k tomu, aby se citlivost sluchu na několik dní výrazně snížila.

Někdy se po pár dnech vzniklé poškození upraví. Pokud se však podobná situace bude opakovaně vyskytovat, po určité době dojde k nevratnému a trvalému poškození sluchu.


WHO vidí řešení ve výrazném snížení hlasitosti i zkrácení poslechu hudby, což je však pro mnohé mladé lidi naprosto nepřijatelné.

Tento trend je také důvodem, proč se na trhu objevují špunty do uší a další zařízení, jejichž cílem je ochránit sluch před poškozením.

Jaká je podle WHO bezpečná doba vystavení se určité úrovni hluku?

Riziko poškození sluchu se zvyšuje s intenzitou hluku i dobou, po kterou je sluch vystaven nadměrnému hluku.

Podle amerického odborníka v oblasti sluchu Setha Schwartze může krátké vystavení extrémně hlasitému zvuku způsobit trvalou ztrátu sluchu.

Světová organizace WHO vydala prohlášení, ve kterém uvedla dobu, jakou považuje za bezpečnou vystavit se určité úrovni hluku.

Podle WHO představuje pro sluch nadměrnou zátěž více než 8 hodin strávených v hluku o hladině 85 dB (hluk uvnitř jedoucího auta), více než 2 a půl hodiny v hluku o hladině 90 dB (hluk sekačky na trávu).

Nadměrnou zátěží pro náš sluch je také více než 47 minut strávených v hluku o hladině 95 dB (hluk běžného motocyklu), více než 15 minut strávených o hladině 100 dB (klakson auta, metro).

Zákon stanovuje zaměstnancům povinnost používat při práci chrániče sluchu, pokud pracuji v prostředí o hladině hluku 85 dB a více.

Přitom maximální hlasitost MP3 přehrávače je 105 dB, uši návštěvníků rockového koncertu jsou vystaveny hluku dokonce o hladině 115 dB!


WHO stanovuje bezpečnou hranici, po kterou je možné se vystavit hluku o hladině 105 dB, aniž by došlo k poškození sluchu, na dobu pouhých 4 minut a dobu pobytu v hluku o hladině 115 dB dokonce na pouhých 28 vteřin!

Bezpečný pobyt v hluku o hladině 120 dB (zvuk sirén) je podle WHO pouze 9 vteřin.

Uši si na hluk nemohou zvyknout

Věty typu „mě nevadí hlasitá hudba, moje uši jsou na ní zvyklé“, jsou naprostý nesmysl. Příliš hlasitá hudba dříve či později poškodí sluch každého člověka. Poškození sluchu nadměrně hlasitou hudbou je postupné a nebolestivé, v tom spočívá jeho největší záludnost a riziko.

Člověk si obvykle všimne, že s jeho sluchem není něco v pořádku, až když začne hůře rozlišovat slova během delší konverzace. To už je však pozdě.

Sluchadla vám nevrátí ztracený sluch, pomohou vám pouze využívat jeho zbytky. Ztratíte-li vlivem častého poslechu příliš hlasité hudby sluch, sluchadla vám budou k ničemu.

Příliš hlasitá hudba poškozuje nejen sluch

Časté vystavování sluchu příliš hlasité hudbě se negativně podepíše nejen na vašem sluchu. Příliš hlasitá hudba škodí celému tělu, což má za následek vznik řady zdravotních problémů.

Příkladem jsou bolesti hlavy, zvýšený krevní tlak a další nemoci srdce, žaludeční a trávicí potíže.

Častý poslech příliš hlasité hudby má devastující vliv i na naši psychiku. Naše tělo totiž vnímá hluk, kterým je i příliš hlasitá hudba, jako stres.

Problémy jako jsou potíže se soustředěním, snížení kvality spánku a následná chronická únava, rozmrzelost, deprese, zhoršení paměti a celkové snížení výkonnosti číhají na každého příznivce nadměrně hlasité hudby.

Není proto divu, že WHO varuje před poslechem příliš hlasité hudby.

ZPĚT NA KATEGORIE

PŘEČTĚTE SI TAKÉ

Vstoupit do diskuse (0 příspěvků)

Komentáře (0)

ODESLAT ZPRÁVU
Vložit obrázek