KATEGORIE
BLOGY
Přihlásit se
ODEBÍRAT ZPRÁVY
zdravi

Psychické problémy, které mají původ už v dětství

Mnoho problémů, kvůli nimž podstupujeme terapeutická sezení a léčby, má původ už v dětství. Jejich vznik je způsoben pochybením rodičovské péče, byť neúmyslným. Tento článek vás seznámí s takovými nejčastějšími psychickými problémy a pomůže vám je pochopit a předcházet chybám, které k jejich rozvoji vedou.

...

Vysoká míra úzkosti, deprese, nesamostatnost

Existuje typ rodičů, jejichž oko se neustále vznáší nad hlavou dítěte jako ostražitý hlídač, jsou vždy připraveni zasáhnout, poradit, pomoct na nohy a podepřít. Neunikne jim nic, ví o každém detailu života dítěte.

Takovému přístupu u rodičů se říká „rodič-vrtulník“.  Malý hlídající vrtulníček, který vám létá nad hlavou a sleduje každý váš pohyb.

Samozřejmě, to vše dělají s přáním toho nejlepšího pro své dítě, jenže nadměrná starost a regulace vede ke ztrátě samostatného uvažování a k rozvoji duševních poruch. Děti i v dospělosti zůstávají nedostatečně nezávislí. Takoví lidé se nedokážou samostatně rozhodovat, vždy cítí potřebu po schválení.

Jestliže vždy, když stojíte před vážnějším rozhodnutím, voláte matce nebo otci, nebo třeba i partnerce nebo partnerovi, aby vaše kroky odsouhlasili, je velmi pravděpodobné, že jste byli vychováni popsaným způsobem.

Zdraví nebezpečné návyky a extrémní sporty

Rodiče si občas stěžují na svůj život po příchodu dětí, aniž by si uvědomovali, jaký vliv to může mít pro uši malého dítěte. Pokud rodiče zasněně vzpomínají na dobu, když byli svobodní a bezdětní, na to, jak si užívali života a neměli žádné starosti, dítě to pochopí velmi osobně.

„To všechno je kvůli mně,“ myslí si. „Když jsem ještě nebyl, bylo všechno lepší a oni byli šťastní.“

Dítě tak vyrůstá traumatizováno, a jak dospívá, nachází někdy nebezpečné a zdraví škodlivé způsoby, jak uniknout pocitům marnosti a sebenenávisti. Alkohol, cigarety, drogy nebo extrémní sporty.


Neschopnost relaxovat a uvolnit se

„Nechovej se jak malý!“

„Už bys měl mít rozum.“

„Chovej se dospěle.“

„Nechovej se hloupě.“

Fráze tohoto typu vychovají z dítěte vážného člověka neschopného plně relaxovat a uvolnit se. Takoví lidé se berou za všech okolností vážně, nemají pochopení pro humor a nesnáší lehkovážnost.

Obvykle nesnáší děti a nemohou vystát dětinsky se chovající dospělé.

Nízká sebedůvěra a potřeba překonávat ostatní

Jestliže rodiče své dítě často porovnávají s jinými dětmi, vychovají pravděpodobně jedince s velmi nízkým sebevědomím. Jsou silně motivováni k tomu překonávat a porážet ostatní, jsou soutěživí a rádi vyhrávají, ale nesnáší prohru. I když vyhrávají, hluboko v srdci se stále nenávidí za svou neschopnost a nedokonalost. V důsledku toho nejsou nikdy doopravdy šťastní – vždycky se totiž najde něco, co nedokážou nebo někdo, kdo je v něčem lepší než oni.


Problémy v osobním životě

Někteří rodiče, zvláště ti, kteří se sami cítili ve svém životě zrazeně a osaměle, často udělují svým dětem rady typu: „Nikomu nevěř!“ Nebo: „Všichni lidé jsou lháři.“

Malé dítě to pochopí takto: Všichni lidé kromě mámy nebo táty jsou nebezpeční a zlí. Svět kolem začne dítě vnímat jako nepřátelské místo plné nástrah.

Jak dospívá, přetrvávají u něho problémy s důvěrou, což může velmi negativně ovlivnit osobní život a především navazování partnerských nebo přátelských vztahů.

Hledání partnera jako náhrady za matku nebo otce

„Na to jsi příliš malý.“

„To není pro děti.“

„To bys nepochopil.“

Díky takovým větám zůstane dítě dítětem i v dospělosti. Dítě bude velmi závislé na rodičích, neboť bude mít zafixováno, že samo nic nezvládne. V dospělosti si bude velmi pravděpodobně hledat partnera, který by ve vztahu k němu zastával funkci matky nebo otce.

Potlačení vlastních talentů, neiniciativnost, nebezpečné zájmy

„Proč se nechováš stejně jako ostatní?“

„Nelítej pořád s hlavou v oblacích!“

Z dítěte, které slýchá takové věci, vyroste osoba bez vlastního názoru, bez vlastní osobnosti. Nebude mít zájem o žádné poznávací aktivity, nebude projevovat vlastní iniciativu. Veškeré vůdčí schopnosti budou potlačeny.

Všechny ambice a talenty, které se v dítěti mohou skrývat, v dospělosti utlumí alkoholem a jinými zdraví nebezpečnými zájmy.


Uzavřenost a neschopnost projevovat emoce

„Neřvi, neplač. Kluci nepláčou.“

„Přestaň fňukat, nejsi přece mimino!“

Dítě následkem takových slov přestává projevovat vlastní pocity. Domnívá se, že city a emoce – to je něco špatného, zakázaného. Problém ještě více umocní, pokud rodiče nepatří mezi rezervovaný druh lidí, kteří sami dávají emoce najevo jen velice zřídka. 

V extrémních případech se tento problém může rozvinout až do závažných psychosomatických onemocnění. Negativní emoce totiž nezmizí, dítě je jen drží uzavřené uvnitř sebe a nechává se jimi zevnitř pomalu ničit.

Deprese a pocity viny

„My jsme neměli možnosti jako ty. Rádi bychom studovali, ale nemohli jsme. Museli jsme pracovat. Ale tobě jsme dali příležitost, sami jsme se uskromnili, abys ty mohl něčeho dosáhnout, čeho my jsme nemohli. Uvědomuješ si to?“

„Trojka? Jak to, že máš na vysvědčení trojku?“

Podobný přístup v dítěti rozvíjí pocit viny. Jakmile se objeví sebemenší problémy ve škole, špatné známky a nezvládání učiva, dítě propadá stresu a depresím.


Nesamostatnost, dětinskost, nezodpovědnost

Nakonec zmíníme poměrně častý typ výchovy. Těmto rodičům se říká „paranoidní“. Své děti milují, ale příliš se o ně bojí, a tak je ochraňují i před zcela běžnými jevy.

„Nedotýkej se té kočky, mohla by tě kousnout!“

„Polož ten batoh, je to moc těžké!“

„Nelez tam, spadneš!“

V dítěti se rozvine strach z obyčejných každodenních situací. Bojí se samo rozhodovat a váhá i v případě, kdy je zapotřebí jednat rychle.

Z takových dětí rostou jedinci pasivní, nezodpovědní. Rozvíjí se u nich paranoia a pochybnosti, kdykoli se setkávají s novou, byť obyčejnou, situací.

PŘEČTĚTE SI TAKÉ

Vstoupit do diskuse (0 příspěvků)

Komentáře (0)

ODESLAT ZPRÁVU
Vložit obrázek